Městské opevnění v Pardubicích má v současné době podobu nesouvisle zachovaných úseků zdí, valů, příkopů a dalších opevňovacích stavebních prvků.
Historie Pardubice byly zřejmě obehnány hradbami v průběhu 15. století. V zakládací listině litomyšlského biskupství z roku 1349 jako pevnostní město uvedeny nejsou. Opevňování pravděpodobně souvisí s nákupem Pardubického panství Vilémem z Pernštejna v roce 1491. Stavební rozvoj Pardubic se dále rozběhl po velkém požáru města v roce 1507. Zřejmě do roku 1511 byly příkopy před původními hradbami doplněny zemními valy s nárožními rondely (bastiony). Na vrcholu valů byla vybudována druhá linie hradeb s podsebitím a několika baštami, třetí linie hradeb byla parkánová. Vstup do města umožňovaly dvě brány: na západní straně Zelená brána (původně zvaná Pražská) a na východě Bílá brána (byla zbourána v polovině 19. století a dnes je na jejím místě umístěna pouze pamětní deska) – obě jejich věže byly přestavěny po požáru v roce 1538. Pardubický pevnostní systém se třemi liniemi hradeb byl za třicetileté války dále zkvalitňován a odolal i opakovanému obléhání Švédů v letech 1639, 1644 a 1645, tedy více než sto let po svém vzniku. Pevnost Pardubice ztratila svůj vojenský význam až po vybudování barokních pevností Hradec Králové a Josefov. Pardubické hradby začaly být rušeny kolem roku 1770.
Struktura
1. část Ve zdivu sýpky tzv. Příhrádku na parcele 4/1 (severovýchodní okraj Příhrádku) se zachoval fragment původní hradební zdi i s částí zemního valu. Původní hradba pokračuje přes další parcely až mezi domy čp. 27 a 28 v ulici Svaté Anežky České. vlevo|náhled|200x200pixelů|2. část - dům čp. 30 s vybíhajícím segmentem zdi.
2. část Z dvorního průčelí domu čp. 30 vystupuje do dvora blok zdiva původní hradby. Na dvoře je pak pod terénem skrytá další část hradby, která se klenula přes městskou strouhu.
3. část Jeden z úseků městské hradby se zachoval ve dvorním průčelí zadního traktu domů čp. 40 a 41. Hradba je nicméně zcela integrována do stavby, jsou v prolomena okna a zeď je omítnuta.
4. část Volně stojící úsek původní hradební zdi se zachoval ve dvoře domu čp. 47. náhled|200x200pixelů|5. část - dům čp. 50 s viditelnými zbytky zdí na obou stranách
5. část V zadní stěně domu čp. 50 (tzv. Dům u Jonáše) se zachoval úsek původní hradební zdi. V přízemí je v něm prolomen vstup a okno, v patře pak obdélníková okna s kamenným ostěním. V patře je také patrný zaslepený vstup na prevét s kamennými krakorci. Původní zeď z lomového kamene je sice omítnuta, ale z obou stran průčelí domu vybíhá odbouranými neomítanými částmi.
6. část Torzo zemního valu, vystupující nad okolní terén, se nachází za domy čp. 50 a 51. Val je obehnán novodobou zdí a je na něm postaven klasicistní altán.
7. část Úsek městské hradby ve dvorech domů čp. 56–58 má zachované i zbytky střílnových otvorů.
8. část Ve dvorních průčelích domů čp. 63 a 64 je zachován úsek městské hradby i se zbytky zemního valu.
9. část Napříč parcelami domu čp. 56–71 se táhne zemní val původní hlavní městské hradby.
10. část Jedná se o nejdelší souvislou část originálního pardubického opevnění. Původní hradba je západní stěnou domu čp. 75 a vede až k nároží Zelené brány. Ve zdivu jsou patrné segmentově zaklenuté střílny a také odsazení, na kterém byl kdysi umístěn ochoz.
Objekt zdi není veřejnosti přístupný, neboť se nachází ve vnitrobloku. Je ale viditelný např. z vyhlídky na Zelené bráně, nebo ze zahrádky sousedící kavárny. v roce 2013 byl tento segment hradby – poprvé po třiceti letech – kompletně rekonstruován.
11. část
Renesanční městská brána s věží a předbraním je nejvýznamnějších pozůstatkem původního městského opevnění. Současné podoba objektu je dána historizujícími přestavbami Josefa Mockera, Františka Schmoranze a Bóži Dvořáka.
12. část Fragmenty původní hradební zdi v blízkosti Zelené brány jsou zazděny mezi budovou knihovny (čp. 77) a sousedící budovou banky. vlevo|náhled|200x200pixelů|13. část - průčelí domů ukrývají původní hradbu
13. část Průčelní stěna domů čp. 119, 122 a 123 je společně tvořena úsekem původní městské hradby. V původní zdi jsou prolomena okna a dveře, kamenné zdivo je omítnuto, pouze ve fasádě domu čp. 123 je průhled na zdivo naznačen. V jižní části je k původní hradební zdi přistavěna zvonice kostela sv. Bartoloměje. náhled|200x200pixelů|14. část - překlenutí městské strouhy
14. část V blízkosti severního portálu kostela sv. Bartoloměje je viditelný původní segment hradby s přemostěním městské strouhy – ve spodní části jsou viditelné tři oblouky. Hradba tvoří západní zeď mostu vedoucího ke kostelu a je tedy volně přístupná. Severní konec segmentu je zakončen šikmo a spoluutváří zábradlí schodiště na most, jižní konec stoupá do výšky dvěma ústupky a dále se zeď zalamuje podél strouhy, kde je zakončena nepravidelným odbouráním.
15. část Severní stěna domů na západním konci Kostelní ulice je částí původní hradební zdi. Hradba je omítnuta a má prolomeny dveřní a okenní otvory. Úsek je ukončen domem čp. 95, který je novostavbou.
16. část Severní stěna domů čp. 95–104 v Kostelní ulici je částí původní hradební zdi. Hradba je omítnuta a má prolomeny dveřní a okenní otvory.
17. část V západní zdi dvorního traktu domu čp. 20 je ukryt segment původní městské hradby.
18. část Věžová brána tzv. Příhrádku a sousedící domy čp. 6 a 7 skrývají fragmenty původní městské hradební zdi. V blízkosti stavby jsou patrné i zbytky původních zemních valů.
Mapa
Reference
Externí odkazy
Pardubice Kategorie:Kulturní památky v Pardubicích Kategorie:Stavby v Pardubicích Kategorie:Pardubice I