Městské opevnění v Horažďovicích v Plzeňském kraji je částečně dochovaný systém středověkých hradeb založených ve třináctém století. Město bylo nejméně dvakrát obléháno, přičemž obležení v letech 1477–1478 trvalo celý rok. Z fortifikace se dochovaly zejména dlouhé úseky hlavní i parkánové hradby, příkopu, Pražská brána a torzo Dolní brány. Pozůstatky opevnění jsou chráněny jako kulturní památka.
Historie Proces přeměny Horažďovic z vesnice na město probíhal v prvním desetiletí druhé poloviny třináctého století. Výstavba městského opevnění je doložena k roku 1279, kdy za Bavora II. ze Strakonic probíhalo hloubení příkopu, ale začít mohla už po roce 1260. Bavor III. ze Strakonic podporoval krále Jindřicha Korutanského, a proto město roku 1307 oblehlo vojsko Rudolfa Habsburského. Obléhání skončilo kapitulací města. Hradby byly poprvé písemně zmíněny roku 1318.
Bavorům ze Strakonic Horažďovice patřily až do prvního desetiletí patnáctého století. Břeněk ze Strakonic byl členem panské jednoty proti králi Václavovi IV., a proto bylo město roku 1399 údajně obléháno. Od Bavorů město získali páni z Hradce. Na začátku husitských válek ho ovládl táborský svaz, ale roku 1427 město znovu spravoval Menhart II. z Hradce.
Před rokem 1459 město získal Racek z Kocova. Od roku 1475 z něj podnikal nájezdy do Bavorska nebo proti Českým Budějovicím a majetkům pánů ze Švamberka a ze Šternberka. Dotčení šlechtici se spojili a na podzim roku 1477 město oblehli. Na příkaz krále Vladislava Jagellonského je podpořily oddíly z Tábora, Vodňan, Písku, Klatov, Sušice a Domažlic. Po ročním obléhání se měšťané pro nedostatek potravin vzdali.
Stavební podoba Historické jádro města města má nepravidelný půdorys s rozlohou 6,5 hektaru. Jižní a západní stranu chránil údolní svah Otavy, ale na severu terén před hradbami směrem od města stoupá. V severozápadní části města stál horažďovický hrad, jehož založení se předpokládá ve třináctém století, ale jeho opevnění na straně proti městu není doloženo.
Hlavní hradba
Z opevnění se dochovaly dlouhé úseky hlavní i parkánové hradby, dvě brány, branka a části příkopu. Hlavní hradba byla založena už ve třináctém století. Její tloušťka bývala 100–120 centimetrů, ale značná část zdi byla zesílena až na 200 centimetrů. Ve výšce okolo čtyř metrů vedl hradební ochoz. Věže či bašty byly zřejmě ojedinělé a dochovalo se jen torzo půlkruhové, dovnitř otevřené věže na východní straně města.
Období výstavby parkánové zdi s baštami neznáme. Některé detaily u Pražské brány nasvědčují existenci určitého vnějšího ohrazení už v rané fázi fortifikace, ale stejně tak je její vznik možný až v šedesátých nebo sedmdesátých letech patnáctého století za Racka z Kocova. Výstavbu v pohusitském období naznačuje dlouhé obléhání v letech 1477–1478, přestože v dochovaných částech staršího opevnění chybí pokročilé fortifikační prvky (např. střílny).
Parkán Šířka parkánu měří sedm až jedenáct metrů. Uzavírá jej parkánová zeď s šířkou 65–80 centimetrů, jejíž líc šikmo a místy svisle přechází do eskarpy příkopu. Příkop se dochoval zejména na jihu, částečně také na východě a na severu a jeho šířka byla 12–15 metrů. Prolamují ji štěrbinové střílny, vzdálené od sebe 3,5–5,5 metru. Na jihozápadě je doplňují čtvercové střelecké otvory. Zeď zesilují dovnitř otevřené hranolové bašty rozmístěné ve vzdálenostech 45–50 metrů. Před hradbu předstupují o 3,5–4,5 metru a jejich čela jsou dlouhá okolo sedmi metrů.
Brány
Nejlépe dochovanou městskou branou je Pražská brána. Tvoří ji hranolová věž s půdorysem o rozměrech 6 × 6 metrů. Do původně plochostropého průjezdu z vnější strany vede portál. Nad ním bývala tři plochostropá patra, zatímco čtvrté, zakončené jehlancovou střechou, je mladšího původu. Průjezd uzavírala padací mříž. Dochovaný trám pro upevnění vrat byl datován do počátku osmnáctého století. Přilehlé úseky hradeb navazují na čelní stranu věže, z jejíhož prvního patra vede původní vstup na ochoz. Současně s věží bylo postaveno předbraní, jehož portál se nachází 5,5 metru před hlavní bránou. Archeologicky bylo doloženo druhotné osazení portálu předbraní kolébkovým padacím mostem. Na vnější straně příkopu chránil přístup k mostu pětistranný branský objekt. Po jeho straně býval menší domek určený pro ostrahu brány.
Na jihovýchodní straně města se dochovalo přízemí branské věže Dolní brány (též Prácheňské). Ta pravděpodobně vznikla současně se zesilováním hlavní hradby. Její půdorys má rozměry 7,5 × 9 metrů a oba portály se uzavíraly pouze vraty. Přístup k věži však původně chránila zaniklá věž brány v parkánové hradbě. Ze stejného období jako Dolní brána nejspíše pochází menší branka v jižní hradbě.
Reference
Externí odkazy
Horažďovice Kategorie:Gotická opevnění v Česku Horažďovice Kategorie:Kulturní památky v okrese Klatovy Kategorie:Stavby v Horažďovicích