Konrad Siegler von Eberswald ( Conrad Siegler Edler von Eberswald) (20. září 1857 Zics – 22. března 1933 Budapešť) byl rakousko-uherský generál. V c. k. armádě sloužil od roku 1872 a později byl řadu let vysokým důstojníkem u královské uherské zeměbrany. Za první světové války byl jako divize povolán na východní frontu, odkud byl v roce 1915 odvolán do podružné funkce na uherském ministerstvu zeměbrany. V letech 1917–1918 byl nakonec oblastním velitelem uherské zeměbrany v Sedmihradsku a v roce 1918 byl povýšen do hodnosti generála pěchoty. Po zániku monarchie byl penzionován a žil v soukromí v Budapešti.
Životopis náhled|vlevo|Konrad Siegler von Eberswald jako podplukovník (1904) Pocházel z rodiny s vojenskou tradicí, byl synem kapitána Adolfa Sieglera (1806–1877). První vzdělání získal na reálce v Budapešti a již v patnácti let vstoupil do armády (1872), v letech 1874–1877 prošel vojenskou průpravou na kadetní škole ve Vídni. Patnáct let strávil u 44. pěšího pluku dislokovaného v Terstu nebo v Pljevlji (1874–1889). V roce 1878 se zúčastnil okupace Bosny a Hercegoviny a postupoval v hodnostech (poručík 1878,Kais. Königl. Militär Schematismus 1879; Vídeň, 1878; s. 229 dostupné online nadporučík 1883).Kais. Königl. Militär Schematismus 1884; Vídeň, 1883; s. 210 dostupné online Další službu absolvoval u pěších jednotek v Kaposváru a Budapešti, stále s příslušností ke 44. pluku.Kais. Königl. Militär Schematismus 1888, Vídeň, 1887; s. 201, 356 dostupné online a v roce 1889 byl povýšen na kapitána.Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1890; Vídeň, 1889; s. 378 dostupné onlineSchematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1895; Vídeň, 1895; s. 191, 392 dostupné online
Od roku 1896 sloužil u královské uherské zeměbrany a v roce 1897 získal hodnost majora. Vystřídal službu u 6. pluku honvédů v Subotici (1896–1902) a 5. pluku honvédů v Segedínu (1902-1907). V roce 1903 byl povýšen na podplukovníka a jako plukovník (1906) se stal velitelem 15. zeměbraneckého pěšího pluku v Trenčíně (1907–1911).Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1907; Vídeň, 1906; s. 81 dostupné onlineHof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1909; Vídeň, 1908; s. 1110 dostupné onlineK datu 1. ledna 1911 byl povýšen na generálmajoraPřehled generálů královské uherské zeměbrany na webu austro-hungarian-army.co.uk dostupné online a převzal velení 77. zeměbranecké pěší brigády v Košicích.Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1912; Vídeň, 1911; s. 185 dostupné onlineHof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1912; Vídeň, 1911; s. 315 dostupné online V letech 1912–1913 byl vysokým úředníkem na uherském ministerstvu zeměbrany v BudapeštiGenerale und Oberste des k. und k. Heeres 1912; Vídeň, 1912; s. 8 dostupné onlineSchematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1913; Vídeň, 1912; s. 202 dostupné online a v roce 1913 byl jmenován velitelem vojenské akademie Ludovika.Generale und Obersten 1914; Vídeň, 1914; s. 6 dostupné onlineSchematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1914; Vídeň, 1914; s. 135 dostupné online Za první světové války byl povolán na východní frontu jako divizní a k datu 1. listopadu 1914 získal hodnost polního podmaršála.Generale und Obersten 1915; Vídeň, 1915; s. 5 dostupné onlinePřehled velitelů rakousko-uherské armády 1900–1914 dostupné online Na jaře 1915 byl kvůli neúspěchům z fronty odvolán a znovu byl služebně přidělen na ministerstvo zeměbrany. Od podzimu 1915 zastával podružnou funkci oblastního velitele uherské zeměbrany v Kluži.Generale und Obersten (k.u.k. Heer 1918); Vídeň, 1918; s. 18 dostupné online K datu 10. května 1918 získal hodnost generála pěchoty a po zániku monarchie byl penzionován.SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 173 dostupné online
Zemřel v Budapešti 22. března 1933 ve věku 75 let.
Byl dvakrát ženatý. Poprvé se oženil v roce 1884 s Marií Perczel von Bonyhád (1859–1892). Po ovdovění se v roce 1893 jeho druhou manželkou stala Ilona Kacskovics de Daruvár (1866–1912). Z obou manželství se narodilo celkem deset dětí.Rodokmen rodu Sieglerů dostupné online
Tituly a ocenění Užíval šlechtický titul s predikátem Edler von Eberswald, který rodina získala v roce 1834. Během služby v armádě získal několik vyznamenání v Rakousku-Uhersku i v zahraničí.STEINER, Jörg C.: Schematismus der generale und obersten der K.U.K. Armee 1918; Vídeň, 1992; s. 169 dostupné online
Rakousko-Uhersko 60x60pixelů Válečná medaile (1878) 60x60pixelů Jubilejní pamětní medaile (1898) 60x60pixelů Služební odznak pro důstojníky III. třídy (1899) 60x60pixelů Vojenský záslužný kříž (1905) 60x60pixelů Vojenský jubilejní kříž (1908) 60x60pixelů Služební odznak pro důstojníky (1909) 60x60pixelů Řád železné koruny III. třídy (1910) 60x60pixelů rytířský kříž Leopoldova řádu s válečnou dekorací (1914) 60x60pixelů Bronzová vojenská záslužná medaile s válečnou dekorací (1917)
Zahraničí 60x60pixelů Medaile pruského Červeného kříže II. a III. třídy (Německo) (1918)
Odkazy Reference
Literatura BALLA, Tibor: A Nagy Háború osztrák-magyar tábornokai; Národní kulturní fond, Budapešť, 2010; s. 291–292 (heslo Konrad Siegler von Eberswald) ISBN 978-963-446-585-0 dostupné online ()
Kategorie:Rakousko-uherští generálové Kategorie:Rakousko-uherské osobnosti první světové války Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Řádu Leopoldova Kategorie:Nositelé Vojenského jubilejního kříže Kategorie:Nositelé Vojenského záslužného kříže (Rakousko) Kategorie:Nositelé Vojenské záslužné medaile (Rakousko) Kategorie:Narození 20. září Kategorie:Narození v roce 1857 Kategorie:Úmrtí 22. března Kategorie:Úmrtí v roce 1933 Kategorie:Úmrtí v Budapešti Kategorie:Muži