náhled|Messerschmitt Me 264 V1 (první prototyp Me 264) byl projekt německého Říšského ministerstva letectví, jehož cílem bylo získat dálkový strategický bombardér pro , schopný zasáhnout Spojené státy (konkrétně New York) z Německa a zpět, na vzdálenost přibližně 11 600 km (7 200 mi).

Letoun Focke-Wulf Fw 200 Condor společnosti Luft Hansa uskutečnil v srpnu 1938 přímý let z Berlína do New Yorku. Koncept byl vznesen téhož roku, avšak pokročilé plány na konstrukci takto dálkového strategického bombardéru nebyly u Hermannovi Göringovi předloženy dříve než na počátku roku 1942. Byla předložena různá řešení, avšak všechny tyto plány byly nakonec opuštěny, protože byly příliš nákladné, příliš závislé na rychle se zmenšujících zásobách materiálu a výrobních kapacitách a technicky nerealizovatelné.

Pozadí Podle knihy Alberta Speera Spandauer Tagebücher byl Adolf Hitler fascinován představou New Yorku v plamenech. V roce 1937 Willy Messerschmitt doufal, že získá lukrativní zakázku tím, že Hitlerovi představí prototyp letounu Messerschmitt Me 264, který byl navrhován tak, aby doletěl ze Evropy do Severní Ameriky.Elke F renzel "Hitler's Unfulfilled Dream of a New York in Flames" Der Spiegel 16 September 2010 8. července 1938, sotva dva roky po smrti hlavního německého zastánce strategického bombardování, Generalleutnanta Walthera Wevera, a osm měsíců poté, co Říšské ministerstvo letectví zadalo zakázku na konstrukci letounu Heinkel He 177, jediného operačního těžkého bombardéru Německa během válečných let, pronesl vrchní velitel Luftwaffe Hermann Göring projev, v němž uvedl: „Zcela postrádám bombardéry schopné zpátečních letů do New Yorku s pumovým nákladem 4,5 tuny. Byl bych nesmírně rád, kdybych takový bombardér vlastnil, který by konečně zacpal ústa aroganci za mořem.“ Kanadský historik Holger H. Herwig tvrdí, že plán vznikl v důsledku Hitlerových diskusí v listopadu 1940 a v květnu 1941, kdy vyjádřil potřebu „nasadit dálkové bombardéry proti americkým městům z Azor“. Vzhledem k jejich poloze považoval portugalské Azory za „jedinou možnost Německa provádět letecké útoky z pozemní základny proti Spojeným státům“.Duffy 2006 V té době portugalský premiér Salazar umožnil německým ponorkám a lodím válečného námořnictva zde doplňovat palivo, avšak od roku 1943 pronajal základny na Azorech Britům, což Spojencům umožnilo zajistit letecké krytí uprostřed Atlantiku.

Požadavky na návrhy byly v různých fázích války vzneseny vůči hlavním německým výrobcům letadel (Messerschmitt, Junkers, Focke-Wulf a bratři Hortenové) již na počátku druhé světové války, souběžně s uzavřením dohody o výměně torpédoborců za základny mezi Spojenými státy a Spojeným královstvím v září 1940. Nabídka společnosti Heinkel na tento projekt byla předložena někdy krátce po únoru 1943, kdy již RLM přidělilo firmě Heinkel typové číslo draku 8-277 pro projekt, který se v podstatě stal jejím příspěvkem.Griehl and Dressel 1998, p. 104.

Plán Plán projektu Amerikabomber byl dokončen 27. dubna 1942 a dne 12. května 1942 předložen u Hermannu Göringovi. Třiatřicetistránkový plán byl objeven v Postupimi německým historikem Olafem Groehlerem. Bylo vyhotoveno deset kopií plánu, z nichž šest bylo rozesláno na různé úřady Luftwaffe a čtyři byly ponechány v záloze. Plán výslovně zmiňuje využití Azor jako tranzitního letiště pro dosažení Spojených států. Pokud by byl použit, mohly by letouny Heinkel He 277,Griehl and Dressel 1998, p. 184. Junkers Ju 390 a Messerschmitt Me 264 zasáhnout americké cíle s pumovým nákladem 3, 5 a 6,5 tuny (6 600, 11 000 and 14 300 lb). Ačkoli je zřejmé, že samotný plán se zabývá pouze útokem na území Spojených států, je možné, že nacisté v projektu Amerikabomber spatřovali i další vzájemně související strategické cíle. Podle vojenského historika Jamese P. Duffyho Hitler „viděl v Azorech … možnost provádět letecké útoky z pozemní základny proti Spojeným státům … [což by následně] donutilo USA vybudovat rozsáhlou protiletadlovou obranu“. Očekávaným výsledkem by bylo přinutit Spojené státy využít větší část svých prostředků protivzdušné obrany — děl a stíhacích letounů — pro vlastní obranu namísto obrany Velké Británie, čímž by Luftwaffe mohla útočit na tuto zemi s menším odporem.

Částečně jako styčný krok s si v květnu 1942 vyžádal Erhard Milch stanovisko a Eccarda Freiherra von Gablenze k novému návrhuGriehl and Dressel 1998, p. 185. s ohledem na letouny dostupné pro splnění požadavků Amerikabomberu, mezi nimiž tehdy figurovaly Me 264, Fw 300 a Ju 290. Von Gablenz se vyjádřil k Me 264, a to ve druhé polovině roku 1942, ještě předtím, než byl sám vázán svými povinnostmi během bitvy u Stalingradu: Me 264 podle něj nemohl být účelně vybaven pro skutečnou transatlantickou bombardovací misi z Evropy, avšak byl by užitečný pro řadu velmi dálkových úkolů námořního hlídkování ve spolupráci s ponorkami u východního pobřeží Spojených států.Griehl and Dressel 1998, p. 186.

Odkazy

Reference

Literatura Duffy, James P. Target America: Hitler's Plan to Attack the United States. Guilford, Connecticut: The Lyons Press, 2006. . Forsyth, Robert. Messerschmitt Me 264 America Bomber: The Luftwaffe's Lost Transatlantic Bomber. London: Ian Allan Publishing, 2006. . Georg, Freidrich and Thomas Mehner. Atomziel New York - Geheime Großraketen- und Raumfahrtprojekte des Dritten Reichs. Rottenburg, Germany: Kopp, 2004. . Griehl, Manfred and Joachim Dressel. Heinkel He 177-277-274. Shrewsbury, UK: Airlife Publishing, 1998. . Green, William. Warplanes of the Third Reich. London: Macdonald and Jane's Publishers Ltd., 1970. . Herwig, Dieter and Heinz Rode. Luftwaffe Secret Projects - Strategic Bombers 1935-45. Hinckley, UK: Midland Publishing Ltd., 2000. . "Messerschmitt Me 264 & Junkers Ju 390". Luftfahrt History Heft 4, 24 February 2015. Smith, J.R. and Anthony Kay. German Aircraft of the Second World War. London: Putnam and Company, Ltd., 1972. . Wagner, Ray and Heinz Nowarra. German Combat Planes: A Comprehensive Survey and History of the Development of German Military Aircraft from 1914 to 1945. New York: Doubleday, 1971.

Související články Uralbomber A-9/A-10 Lookout Air Raid Projekt Z Hughes H-4 Hercules

Externí odkazy Messerschmitt Me 264 & Junkers Ju 390 - "Amerikabomber" contra "Großraumtransporter"

Kategorie:Německé bombardéry Kategorie:Zrušené projekty letadel