Městské opevnění v Uherském Brodě je torzovitě dochovaný fortifikační systém, který po staletí chránil strategické královské město Uherský Brod na moravsko-uherské hranici. Opevnění, jehož počátky sahají do 13. století, tvořilo klíčovou obrannou linii v tzv. Lucké provincii a chránilo důležitou obchodní trasu známou jako „Uherská cesta“. Uherský Brod představuje z urbanistického hlediska cenný soubor díky svému ortogonálnímu půdorysu situovanému v náročném svažitém terénu, což je v rámci českých lokačních měst ojedinělý jev. Areál vymezený hradbami o rozloze 28,5 hektaru jej řadí k největším opevněným celkům na jihovýchodní Moravě. Dochované fragmenty jsou chráněné jako kulturní památka.

Historie Rané osídlení a výstavba opevnění Oblast Uherskobrodska byla strategicky využívána již v pravěku, avšak kontinuální fortifikační význam získala až v raném středověku. V 11. století se v místech dnešního města předpokládá existence mýtní stanice (celnice) spojené s brodem přes řeku Olšavu. Podle starších pramenů zde kníže Břetislav I. nechal v 1. polovině 11. století vybudovat románský zeměpanský hrad, který sloužil jako pomezní pevnost. Archeologické výzkumy v poloze „Panský lán“ naznačují existenci opevněného hradiska, které neztratilo na významu ani po pádu Velkomoravské říše.

vlevo|náhled|upright|Znak města obsahující brány Zásadní změna nastala po roce 1253, kdy ničivé vpády uhersko-kumánských vojsk ukázaly nutnost vybudovat na Olšavě pevnou obrannou linii. Král Přemysl Otakar II. povýšil 29. října 1272 Uherský Brod na královské město a udělil mu hlubčické městské právo, což urychlilo výstavbu kamenné fortifikace. Město tak bylo od počátku koncipováno jako opevněné. Symbol královského města s hradbami se dostal i do městského znaku v podobě červené hradby se třemi věžemi završenými cimbuřím a s otevřenou bránou opatřenou mříží, před níž na trávníku leží zlatý lev.

Zatímco ve 13. století bylo město chráněno pravděpodobně pouze dřevohlinitými valy a příkopy, výstavba hlavního kamenného prstence probíhala především během 14. století. Střední část severní strany chránil nejpozději od přelomu 13. a 14. století kamenný královský hrad. V roce 1315 sloužilo opevněné město jako základna pro vojska Jana Lucemburského při jeho tažení proti Matúši Čákovi Trenčanskému. O další výstavbě či posilování hradeb svědčí privilegium udělené markrabětem Janem Jincřichem v roce 1362, aby si v tomto roce městská rada ponechala pro účely města celý komorní plat a v následujících šesti letech polovinu platu.

V roce 1420 a znovu v roce 1427 dobyli město husité a vytvořili si zde svoji základnu. V roce 1432 zde byli také výjimečně poraženi. V tomto období Brod charakter spíše opevněného vojenského tábora než městského sídla. V 60. letech 15. století bylo okolí za česko-uherských válek zpustošeno a město samotné zaznamenávalo úpadek, bylo dlouhodobě zastavováno a v roce 1506 přešlo do majetku pánů z Kunovic a stalo se poddanským městem. Z hlediska geopolitického se však východní hranice Moravy stabilizovala, neboť už počátkem 15. století se stala vnitřní hranicí soustátí spojovaného panovníky z rodu Jagellonců a posléze Habsburků.

Renesanční modernizace náhled|Plánek Uherského Brodu v hradbách k roku 1628V 16. století bylo opevnění adaptováno na rozvoj palných zbraní a rostoucí turecké nebezpečí. Do systému byly integrovány polygonální bašty a modernizovány brány. Posílena byla zejména severní strana v sousedství nepříliš udržovaného hradu poničeného předchozím století, kde vyrostl mohutný bolverk, vznikla tak druhá hradební linie vyztužená okrouhlými baštami s klíčovými střílnami. V této době si vrchnost postavila nový rezidenční objekt (tzv. Panský dům) uvnitř města u dominikánského kláštera, zatímco starý hrad si ponechal svou vojenskou funkci a byl postupně přestavěn na zámek integrovaný do hradebního okruhu. V roce 1567 došlo k opravě městských bran a kolem roku 1571 bylo městské opevnění dále zesilováno, v roce 1573 stavitel Mikuláš Lorek zcela přestavěl západní Hradišťskou bránu.

Během stavovského povstání a následné třicetileté války hradby opakovaně prokázaly svou hodnotu. V roce 1605 se vojska Štěpána Bočkaje přes hradby nedostala, přestože vyplenila předměstí. Město se vojskům třikrát ubránilo a společně s moravskou zemskou hotovostí je porazilo. V roce 1621 Brod, který roku 1611 přešel i s panstvím do vlastnictví rodu Kouniců, obsadila armáda Gábora Bethlena a Jana Jiřího Krnovského, která v následujícím roce odtáhla a v letech 1622–1627 ve městě pobývala císařská posádka. V roce 1643 město dobyli a zpustošili Švédové se svými vlašskými spojenci, kteří rozbořili hrad, zatímco v roce 1663 se před Turky a Tatary ubránilo, neboť jejich nájezd nebyl vybaven k dlouhodobějšímu obléhání. Osudným se však městu stal rok 1683, kdy vojska uherských povstalců vedených Jiřím Tökölym spolu s tureckou armádou po neúspěšných útocích na jižní straně pronikla do města skrze nedostatečně chráněnou Zámeckou bránu, což vedlo k masakru obyvatel a vypálení města. Poté byly hradby důkladně opraveny, díky čemuž se město v roce 1704 ubránilo kurucům.

Ztráta funkce a zánik S rozvojem moderního vojenství a industrializace v průběhu 18. století strategický význam opevnění upadal. Patrně do roku 1705 byl v renesančním hradebním parkánu na severním okraji města postaven podle plánů Domenica Martinelliho a zadání hraběte Dominika Ondřeje Kounice fragment zamýšleného nového zámeckého sídla, který měl podobu reprezentačních koníren, tzv. baraníku. Na počátku 18. století si barokní město uvnitř hradeb uchovávalo středověkou urbanistickou strukturu, byť v severní části poněkud roztroušenou, spolu se zánikem pevnostního významu města však v poslední čtvrtině století nastal plošný rozmach města i vně hradebního obvodu, ačkoli stále téměř výhradně zemědělského charakteru.

Ve 20. letech 19. století klasicistní město ještě svíralo opevnění, v 70. letech, za starostování Ludvíka Brixe, však již došlo k demolici tří hlavních městských bran, aby se uvolnil prostor dopravě a byl z nich získán stavební materiál pro nové veřejné budovy (např. gymnázium a věž farního kostela). Jako první byla zbořena v roce 1874 Nivnická brána a v letech následujících Těšovská i Hradišťská brána. Ve druhé polovině 19. století došlo ke zboření i převážné části hradeb. Zachován zůstal severní bolverk se Zámeckou branou a kratší hradební úseky na jižní a severní straně města s Bílou a Vítkovskou baštou.

V roce 1878 byl na části hradebních valů za tehdejší Herzmanského (Hradišťskou) ulicí zřízen městský park (Tyršovy sady) a v roce 1893 po dohodě s hrabětem Václavem Kounicem vznikl v místě zámecké zahrady i Horní park (sady Jana Amose Komenského).

Popis náhled|Uherský Brod ve Stabilním katastru z roku 1827 Vlastní areál královského města byl vyměřen na výrazné svažité vyvýšenině nad záplavovým územím řeky Olšavy. Toto strategické umístění na říční terase poskytovalo městu přirozenou ochranu z jižní strany, zatímco severní a východní úseky musely čelit mírně stoupajícímu terénu. Opevněný obvod zaujímal plochu přibližně 28,5 hektaru a byl rozvržen na půdorysu nepravidelného pětiúhelníku, což v kombinaci s vnitřní pravoúhlou uliční sítí tvořilo v českých zemích poměrně ojedinělý urbanistický soubor.

Základem fortifikace byla hlavní hradební zeď vybudovaná z lomového kamene, která v době své největší slávy dosahovala výšky mezi 8 až 10 metry. Její tloušťka se v patě zdiva pohybovala v rozmezí 120 až 150 cm. Koruna hradby byla opatřena krytým dřevěným ochozem pro obránce a zakončena cimbuřím, které bylo později v rámci renesančních úprav doplňováno střílnami pro palné zbraně. Před hlavní hradbou se nacházel hluboký suchý příkop, v některých místech vyhloubený až do hloubky 8 metrů, doplněný předsunutým sypaným valem. Na jižní straně města plnilo doplňkovou obrannou funkci vedlejší rameno Olšavy, které v kombinaci s nivními mokřady vytvářelo obtížně prostupnou bariéru.

Obrannou hodnotu hradeb zvyšoval systém bašt, které byly v pravidelných rozestupech vloženy do hradební linie. Původní středověké hranolové bašty byly během 16. století modernizovány a doplňovány polygonálními objekty italského typu, které umožňovaly efektivní flankování (boční ostřelování) paty hradeb. Významným prvkem systému byl i samotný zeměpanský hrad, situovaný v severozápadním nároží, který byl do hradebního prstence přímo integrován a plnil roli vnitřní citadely.

Vstup do města zajišťovala čtveřice bran, z nichž každá kontrolovala specifický obchodní směr. Hlavní západní vstup tvořila Hradišťská brána (zvaná též Havřická), která byla nejreprezentativnější a od roku 1574 ji doplňovala vysoká věž s hodinami, jež sloužila až do svého rozebrání v roce 1879 jako hlavní městská hláska. Jižním směrem k brodu přes řeku vedla nejvyšší a nejpevnější Nivnická brána (Dolní), od renesanční úpravy chráněná velkým barbakanem. Východní směr na Slovensko uzavírala brána Těšovská (Moravská), která stejně jako Hradišťská byla opatřena předbraním se sedlovou střechou. Jižně od Těšovské brány byla později zřízena fortna. Severní komunikaci kontrolovala Hradní brána (Zámecká či Prakšická), která se nacházela v bezprostředním sousedství panského sídla a jejíž podceněná obrana se stala osudnou při dobytí města roku 1683. Brány byly hranolové.

Přestože byly tři brány v 19. století zbourány, dodnes jsou jejich polohy patrné v urbanistické struktuře města jako přirozená vyústění hlavních ulic do prostoru bývalých předměstí. Zámecká brána se zachovala jako součást zámku a novodobě posloužila jako hlavní vstup zdejšího muzea.

Současný stav a památková ochrana Do dnešní doby se dochovaly nesouvislé úseky hradebních zdí. Nejvýraznější torza se nacházejí na severní straně v areálu zámku (včetně dvou renesančních bašt) a na jižní straně na terénní hraně pod kostelem. Zbývající části opevnění jsou chráněny jako kulturní památka ČR. V Tyršových sadech je patrný výrazný terénní stupeň bývalého hradebního příkopu.

Opevnění připomínají rovněž názvy ulic: Horní valy, Dolní valy, Hradební, dále Pod Valy, U Fortny či Předbranská.

Reference

Literatura

Související články Městské opevnění (Uherské Hradiště) Seznam kulturních památek v Uherském Brodě

Externí odkazy

Městské opevnění v Památkovém katalogu Národního památkového ústavu Opevnění města na webu Městského informačního centra Uherský Brod Uherský Brod a pozůstatky opevnění v Toulavé kameře (video online)

Uherský Brod Kategorie:Dějiny Uherského Brodu Kategorie:Stavby v Uherském Brodě Kategorie:Kulturní památky v Uherském Brodě