náhled|Listy náhled|Plody a listy náhled|Rozpůlený plod se semeny náhled|Stará větev s plody

Pouterie sapota (Pouteria sapota) je strom vlhkých tropů se silnými větvemi a hustou korunou dorůstající do průměrné výšky 25 m, vzácně až 40 m. Jeho hlavní předností je, že plodí sladké, kulovité bobule velké asi 10 cm, které jsou v plné zralosti jedlé. Po poranění roní dřevina i nezralé ovoce lepkavý, bílý latex, který obsahuje jedovatý kyanovodík (HCN).

Rozšíření Růst stromů pouterie sapota je, vzhledem k potřebám této vegetace, omezen na vlhké tropické podnebí. Původní výskyt v předhispánské Americe byl zjištěn ve státech Střední a Severní Ameriky: Belize, Guatemala, Honduras, Kostarika, Mexiko, Nikaragua, Panama a Salvador. Z toho vyplývá, že strom byl v tropické Americe široce pěstován již před evropskou kolonizací.

Druhotně, po objevení Ameriky, byl tento druh lidmi rozšířen do severních států Jižní Ameriky: Ekvádor, Kolumbie, Venezuela a na ostrovy v Karibiku: Hispaniola, Kuba, Návětrné ostrovy, Portoriko, Trinidad, Tobago a Závětrné ostrovy. Byl také introdukován do Asie na Filipíny, do Indonésie, Malajsie a do Vietnamu.

Ekologie Vyskytují se na hlubokých, úrodných, písčitohlinitých půdách do nadmořské výšky okolo 600 m, vzácně až 1500 m n. m. Pro zdárný růst potřebují roční srážky v rozmezí od 900 po 1800 mm, průměrnou roční teplotu okolo 26 °C, jenž se dlouhodobě zvyšuje maximální do 36 °C a klesá minimální po 15 °C; při snížení blízkém k 0 °C stromy hynou.

Při dostatečném celoročním přísunu vody jsou stromy považované za neopadavé, pokud nastane období déletrvajícího sucha listy povadnou a následně i opadají. Vyhovují půdy jsou kyselé až zásadité, včetně mírně zasolených, s pH v toleranci 5 až 7. Přestože potřebují hodně vláhy neporostou na trvale mokrých stanovištích, stejně jako na zastíněných. Mohou však růst i v blízkosti mořského pobřeží, protože jsou odolné vůči slaným mořským větrům vanoucím na pevninu. Jsou dlouhověké, dávají úrodu i po stech létech.

Mladé semenáče začínají plodit poměrně pozdě, v osmi až deseti létech, roubované zhruba o dva až tři roky dřív. Období kvetení probíhá v době dostatečného přísunu vody, nejčastěji od srpna do října a plody pak dozrávají od prosince do března a déle. Rozdílné pěstované odrůdy vykazují různou dobu sklizně. Plod dozrává i více přes třináct měsíců, takže strom může mít současně květy, nezralé i zralé ovoce. Dospělé stromy mohou ročně přinést 200 až 500 plodů, zatímco velké stromy na úrodné půdě, při vyváženém hnojení a při vhodných klimatických podmínkách jich mohou mít až dvojnásobek. Druh má počet chromozomů 2n = 26.

Popis Pouterie sapota je stálezelený strom, který dosahuje do výšky mezi 20 a 25 m, za ideálních půdních a klimatických podmínek bývá vysoký až 40 m a jeho kmen může mít v průměru až 1 metr, korunu mívá pyramidální.

Listy na 2 až 5 cm dlouhých řapících vyrůstají spirálovitě nahloučené na koncích větví. Jejich čepele mají eliptický tvar, bývají podlouhlé, obvejčité nebo kopinaté a dlouhé 10 až 40 cm a široké 7 až 16 cm. Jsou celokrajné a na konci zaoblené, tupě či ostře špičaté, oboustranně jsou lysé, svrchu lesklé a na spodu bledší, jejich vystupující žilnatina má dvacet až pětadvacet páru žilek.

Květy rostou ve svazečcích po třech či šesti až dvanácti. Vyrůstají na větvičkách z předešlého roku z paždí již opadaných listů. Jsou přisedlé až krátce stopkaté, oboupohlavné, pětičetné a mají bílou, nažloutlou nebo nazelenalou barvu. Kališní lístky velké 6 až 8 cm, jsou nažloutlé, chlupaté a vyrůstají ve spirále. Korunní lístky jsou vzpřímené, u báze srostlé a vytvářejí širokou trubku, ve které je pět plodných tyčinek s prašníky a pět kratších patyčinek. Semeník je horní, dvojdílný a byl vytvořen z pěti plodolistů, pestík bývá asi 1 cm dlouhý. Kuželovitá čnělka nese rozdělenou bliznu. Květy produkuji nektar, na který se slétají opylující včely.

Z opylených květů se vyvine plod, což je kulatá či vejčitá nepukavá bobule dlouhá 8 až 20 cm a široká do 12 cm. Ve zralosti je její drsná kožovitá až dřevnatá slupka červenohnědá, kdežto dužina bývá červenooranžová či růžová a má krémovou konzistenci a příjemnou sladkou chuť. Každý plod obsahuje nejčastěji jedno, někdy až čtyři semena elipsoidního až vejčitého tvaru, která bývají 8 až 10 cm dlouhá, 3 až 6 cm široká a v příčném řezu kolovitá nebo mírně do strana zploštělá. Kostnaté osemení má barvu hnědou až černou, je hladké, lesklé a má světlou boční jizvu po hilu. Plody většiny pěstovaných kultivarů váži v rozmezí 0,5 až 1 kg, jsou klimakterické, po utržení dále dozrávají, sládnou a měknou. Způsob sběru plodů závisí na velikosti stromu. Pokud je strom nízký, plody se sklízejí ze země pomocí dřevěných tyčí s kovovými háčky. Když je vysoký, musí sběrači vylézt do jeho koruny. Nezralé plody, stejně jako mladé listy, vylučují na poškozeném místě bílou latexovou látku, která je žíravá pro oči a citlivou pokožku.

Plody se konzumují zralé čerstvé nebo se využívají v nápojích, zmrzlinách či při výrobě dezertů a podobných pochutin. Pouteria sapota produkuje jeden z nejchutnějších plodů v tropech, buničina zralého ovoce je losově červená až červenohnědá, má pevnou strukturu se sladkou mandlovou chutí. Konzumuje se syrová a používá jako součást džemů, nápojů a zmrzlin. Ovoce se od sebe liší velikosti i chutí, bývá velké od 8 po 20 cm a váží až 0,5 až 2,7 kg (nejvýš). Semeno po rozemletí poskytuje okolo 50 % bílého polotuhého oleje, který je jedlý a mimo to se používá ve vlasové kosmetice.

Rozmnožování Stromy se rozmnožují nejčastěji semeny, která někdy klíčí již uvnitř plodu. Semena však brzy po dozrání plodů ztrácejí klíčivost, zhruba za jeden až dva týdny. Semenáč plodí první ovoce obvykle ve věku sedmi až deseti let. Stromy s nejlepšími odrůdami ovoce se většinou množí roubováním na mladé semenáče. Tento způsob má kromě zachování vlastností původního druhu tu výhodu, že roubované stromy mohou nést ovoce již za jeden až tři roky.

Semena klíčí hypogeicky, přitom kořínek roste ze semene směrem dolů a vzhůru nad půdu roste epikotyl, na jehož vrcholu se posléze vytvoří první pravé listy. Při tomto typu klíčení, typickém zejména pro větší rostlinná semena, zůstává semeno i jeho dělohy v půdě. Semena se po namočení vysazují do vlhkých záhonů nebo přímo do nádob, přičemž tenčí část semene směřuje dolů, další růst tohoto stromu je ale poměrně pomalý.

Význam Dřeviny pouterie sapoty se jako poskytovatelé ceněného ovoce většinou nekácejí, pokud jsou živé a plodí, v čemž spočívá jejich hlavní význam. Dřevo stromu je tvrdé a odolné vůči hmyzu i vlhkosti. Je pevné, dobře se údajně opracovává a barvou se podobá mahagonu. Používá se jen ojediněle při výrobě nábytku, prken a trámů a dále ve venkovském stavitelství. Případný odpad zase sloužívá pro domácí topení, nutné například při vaření.

Ohrožení Populační trend tohoto druhu je stabilní, v současnosti má velmi široké rozšíření, velkou populaci, nečelí žádným závažným hrozbám a nebyly identifikovány žádné významné hrozby ani pro budoucnost. Proto jej IUCN hodnotí jako druh nejméně ohrožený (LC).

Reference

Kategorie:Zapotovité Kategorie:Flóra Mexika Kategorie:Flóra Střední Ameriky