Josef Gerstner von Gerstenkorn (svobodný pán von Gerstner 1859) ( Joseph Freiherr von Gerstner) (26. listopadu 1791 Freiburg – 17. dubna 1869 Linec) byl rakouský generál. V c. k. armádě sloužil od šestnácti let a jako nižší důstojník vynikl již během napoleonských válek. Později vystřídal službu u různých jednotek pěchoty v Čechách, Itálii nebo Uhrách. Jako velitel vyšších jednotek se vyznamenal v revolučních letech 1848–1849 proti italským a maďarským povstalcům. V roce 1850 dosáhl hodnosti polního podmaršála a v letech 1852–1854 byl velitelem hlavního města Vídně. Svou kariéru završil jako zemský velitel c. k. četnictva v Dolním a Horním Rakousku (1854–1859). V roce 1859 byl penzionován a získal šlechtický titul barona.
Životopis náhled|vlevo|Polní podmaršál Josef Gerstner von Gerstenkorn Narodil se v Bádensku jako syn nadporučíka Gottlieba Gerstnera. Do rakouské armády vstoupil v roce 1807 jako kadet u 46. pluku pěchoty.Militär Almanach 19; Vídeň, 1808; s. 183 dostupné online Bojoval v páté koaliční válce proti Napoleonovi v roce 1809, zúčastnil se bitev u Wagramu a Eggmühlu. Rychle postupoval v hodnostech, během roku 1809 se stal praporčíkem a poručíkem.Militär Almanach 21; Vídeň, 1811; s. 114 dostupné online Později sloužil u 18. pěšího plukuMilitär Almanach 24; Vídeň, 1814; s. 109 dostupné online a v letech 1814–1815 se zúčastnil dalších válek proti Francii. Jako důstojník 18. pluku poté pobýval v JičíněMilitär Schematismus des österreichischen Kaiserthums 1818; Vídeň, 1818; s. 166 dostupné online S touto jednotkou byl v roce 1820 přeložen do jižní Itálie, v roce 1822 byl povýšen na rytmistra a od roku 1824 byl pobočníkem generála Lilienberga.Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthums 1825; Vídeň, 1825; s. 129 dostupné online V Neapoli se pod velením Franze Kollera podílel na obnovení pořádku v Království Obojí Sicílie. Po návratu z Itálie sloužil několik let u 11. pěšího pluku dislokovaného v jižních Čechách.Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1831; Vídeň, 1831; s. 114 dostupné online Krátce sloužil také u 3. dělostřeleckého pluku v Olomouci.Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthums 1835; Vídeň, 1835; s. 360 dostupné online V roce 1835 byl v hodnosti majora převelen ke 40. pěšímu pluku do Košic, kde byl velitelem praporu.Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthums 1836; Vídeň, 1836; s. 184 dostupné online U této jednotky se stal v roce 1838 podplukovníkem a jako štábní důstojník zástupcem velitele.Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthums 1840; Vídeň, 1840; s. 184 dostupné online> V roce 1844 byl povýšen na plukovníka a u 40. pluku se štábem v Pešti byl velitelem do roku 1848.Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthums 1846; Vídeň, 1846; s. 190 dostupné online Regiment byl před rokem 1848 přeložen do Záhřebu.Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthums 1848; Vídeň, 1848; s. 190 dostupné online
Po vypuknutí revoluce v roce 1848 se zúčastnil bojů v Itálii pod velením maršála Radeckého.TARABA, Luboš: Italské patálie maršála Radeckého. První válka za osvobození Itálie 1848–1849; Praha, 2019; s. 295 ISBN 978-80-7557-189-2 K datu 5. listopadu 1848 byl povýšen do hodnosti generálmajora a jako velitel brigády byl povolán do Vídně, kde se zúčastnil potlačení povstalců. Na jaře 1849 byl převelen do Uher, kde bojoval proti maďarské revoluční armádě. V létě 1849 krátce sloužil v Praze a poté znovu bojoval v Uhrách. V září 1849 byl jmenován velitelem v Temešváru.
K datu 22. října 1850 získal hodnost polního podmaršála a převzal zemské oblastní velitelství pro Horní Uhry se sídlem v Prešpurku.Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1851; Vídeň, 1851; s. 36, 55 dostupné online V roce 1852 byl povolán do Vídně jako velitel jednotek c. k. četnictvaMilitär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1853; Vídeň, 1853; s. 56, 106 dostupné online a nakonec byl v letech 1854–1859 zemským velitelem c. k. četnictva pro Dolní a Horní Rakousko.Das interessante Blatt 27.1.1910; Vídeň, 1910; s. 2–3 dostupné onlineMilitär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1855; Vídeň, 1855; s. 52 dostupné onlineHof- und Staatshandbuch des österreichischen Kaiserthumes für das Jahr 1856; Vídeň, 1856; s. 213 dostupné online Po prohrané válce se Sardinií a pádu Bachova absolutismu byl odeslán do výslužby spolu se svým nadřízeným, vrchním velitelem c. k. četnictva Johannem Kempenem. Penzionován byl k datu 8. září 1859SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 54 dostupné online a od té doby žil v soukromí v Linci, kde zemřel 17. dubna 1869 ve věku 77 let.
V roce 1842 se oženil s Marií, rozenou Zieglerovou (1813–1874). Z manželství se narodil jediný syn Eduard (1843–1882), který byl v c. k. armádě podplukovníkem a pedagogem na Válečné škole ve Vídni.Die K. Und K. Kriegsschule 1852-1902; Vídeň, 1903; s. 28 dostupné onlineKais. Königl. Militär Schematismus 1882; Vídeň, 1881; s. 154 dostupné online Eduardovým úmrtím rod vymřel a zanikl titul barona.Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1941; Gotha, 1940; s. 135 dostupné online
Tituly a ocenění náhled|vlevo|Erb Josefa von Gerstnera udělený při povýšení do stavu svobodných pánů (1859) Po nobilitaci svého otce v roce 1816 užíval šlechtický titul s predikátem Edler von Gerstenkorn (uváděno též jako Gerstenkern).Nobilitační diplom Gottlieba Gerstnera na webu Rakouského státního archivu dostupné online Před odchodem do výslužby byl povýšen do stavu svobodných pánů, příslušný majestát byl vystaven k datu 11. července 1859 s predikátem von Gerstner (Freiherr von Gerstner).Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1877; Gotha, 1876; s. 246–247 dostupné onlineDiplom Josefa Gerstnera při povýšení do stavu svobodných pánů na webu Rakouského státního archivu dostupné online Během služby v armádě získal několik vyznamenání v Rakousku i v zahraničí.Almanach der Orden und Ehrenzeichen, Titel und Würden in der k.k. Armee; Vídeň, 1864; s. 7 dostupné onlineMilitär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1859; Vídeň, 1859; s. 69 dostuné online Od roku 1856 byl čestným druhým majitelem 8. pěšího pluku dislokovaného v BrněMilitär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1865; Vídeň, 1865; s. 150 dostupné online a nakonec od roku 1865 jeho prvním majitelem.Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1914; Vídeň, 1914; s. 394 dostupné online Mimo jiné získal čestné občanství v Prešpurku.Hof- und Staatshandbuch des österreichischen Kaiserthumes für das Jahr 1859; Vídeň, 1859; s. 209 dostupné online
60x60pixelů rytířský kříž Leopoldova řádu (Rakousko) 60x60pixelů Vojenský záslužný kříž (Rakousko) 60x60pixelů Řád sv. Stanislava I. třídy (Rusko) 60x60pixelů rytířský kříž Řádu sv. Jiří a Sjednocení (Království Obojí Sicílie)
Odkazy
Reference
Literatura EHRENSTEIN, Friedrich: Gendarmerie Almanach; Vídeň, 1854; s. 3–7 dostupné online VAVŘÍNEK, Karel: Almanach českých šlechtických a rytířských rodů 2023; Praha, 2015; s. 122–123 (heslo Gerstner von Gerstenkorn) ISBN 978-80-905324-5-8
Externí odkazy Rodina Gerstner von Gerstenkorn na webu Rakouského státního archivu
Kategorie:Rakouští generálové Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Osobnosti napoleonských válek Kategorie:Politici habsburské monarchie Kategorie:Nositelé Řádu Leopoldova Kategorie:Nositelé Vojenského záslužného kříže (Rakousko) Kategorie:Nositelé Řádu svatého Stanislava Kategorie:Čestní občané města Bratislavy Kategorie:Narození 26. listopadu Kategorie:Narození v roce 1791 Kategorie:Narození ve Freiburgu im Breisgau Kategorie:Úmrtí 16. dubna Kategorie:Úmrtí v roce 1869 Kategorie:Úmrtí v Linci Kategorie:Muži