Bamberk () byl krycí název pro kárnou protipartyzánskou operaci na území okupovaného Běloruska v oblasti měst Hlusk (), Paryčy () a Akcjabrski jižně od města Babrujsk uskutečněnou mezi 26. březnem 1942 a 6. dubnem 1942.

Výchozí podmínky a cíle operace Územím Běloruska procházel hlavní nápor německých vojsk po napadení SSSR směrem na Moskvu a Leningrad, kde se nacházela hlavní mocenská centra SSSR. Rozsáhlé okupované území nebylo v silách německých úřadů efektivně kontrolovat a na mnoha místech byla odbojem obnovena sovětská moc. V zimě 1941–1942 partyzáni z Akcjabrské partyzánské zóny útočili na německé posádky v okolí. Na začátku roku byly německé posádky z oblasti vytlačeny a v oblasti byla obnovena sovětská moc. Podle vrchního velitele skupiny armád Střed generála polního maršála Klugeho se poté v týlových oblastech začaly objevovat stále silnější partyzánské jednotky, které ovládaly rozsáhlá území. To bránilo získávání potřeb pro německé válečné úsilí z těchto oblastí. Z prostoru akce nebyly až do jejího uskutečnění odvedeny povinné dávky okupačním úřadům.

Velitel týlové oblasti Max von Schenckendorff proto navrhl provedení rozsáhlé protipartyzánské operace. Ta dostala krycí název Bamberk a byla naplánována na 4 fáze:

fáze – obklíčení celé oblasti a její uzavření do 28. března 1942 v rozsahu 25–30 km. fáze – upevnění obklíčení v místech odporu a postupné zužování obklíčení. Plánované ukončení do 31. března 1942. fáze – pečlivé pročesávání oblasti a likvidace zjištěných partyzánských skupin. Plánované provedení mezi 1. a 2. dubnem 1942. fáze – opakování prohledávání obklíčené zóny. Plánované provedení ve dnech 3. – 6. dubna 1942. Operace se stala prototypem způsobu útočného boje proti partyzánským útvarům, která byla později uplatňována i v jiných podobných událostech. Jednalo se o provedení úplné blokády operační oblasti armádními a policejními silami, postupné zužování obklíčení, čištění území od partyzánů při postupu do středu blokované zóny a následné opakované čištění při postupu ze středu zóny zpět k jejím hranicím. Do boje proti partyzánům byly nasazeny těžké zbraně včetně letadel a obrněných vozidel.

Hlavními cíli operace bylo zničení partyzánských útvarů, pacifikace oblasti, zastrašení obyvatelstva, konfiskace hospodářských zvířat a zemědělských produktů. Akce tak byla od počátku zaměřena proti civilnímu obyvatelstvu, což vyplývalo z rozkazů německého velení určujících protivníka. Kromě ozbrojených partyzánů to byly také ženy, děti, uprchlí Židé a obecně civilní obyvatelstvo považované za protiněmecky naladěné.

Nasazené síly

Německé okupační síly a spolupracující útvary

707. pěší divize (), velitel Gustav von Mauchenheim. 315. policejní prapor. Kozácký jezdecký oddíl. 102. pěší pluk Zajišťovací divize, velitel podplukovník Michal Lokšík. 51. bombardovací peruť Edelweiss. Zvláštní jednotky tajné polní policie () a SD.

Odhad nasazené síly se pohybuje podle historika Christiana Gerlacha mezi 5 000 až 7 000 vojáků.

Sovětské síly Operace byla zaměřena proti oddílům tzv. Pavlovského posádky () podle jména velitele F. I. Pavlovského. Jejich počet v této oblasti se odhadoval na 1200–2000 lidí.

Průběh operace Přípravné kroky operace byly zahájeny již od 26. února 1942. V rozkazu k bojové činnosti k vojákům 707. pěší divize byl nařízen „bezohledný přístup jak proti mužům, ale i ženám a dětem". Dále byly stanoveny úkoly pro první fázi operace, jejímž cílem bylo obklíčení protivníka:

747. pěší pluk 707. pěší divize měl postupovat z prostoru jihozápadně. 727. pěší pluk 707. pěší divize měl postupovat jihovýchodně, 657. baterie dělostřeleckého oddílu 707. pěší divize a kozácký jezdecký oddíl měly postupovat směrem od běloruského města Babrujsk, úkolem 102. pěšího pluku Zajišťovací divize a podřízeného 315. německého policejního praporu bylo útočit na partyzány z jihu (v šířce asi 40 km) z prostoru severozápadně od Mazyru.

Byl zahájen přesun sil a dne 20. března 1942 kárné jednotky obsadily nástupní pozice, proto některé prameny tento den uvádějí jako datum zahájení operace, ale boje byly zahájeny dne 26. března 1942.

Ve dnech 26. března až 28. března 1942 začaly kárné jednotky postupně uzavírat obklíčení partyzánské oblasti. Při postupu vesnicemi zastřelily a oběsily asi 300 lidí, včetně žen, dětí a partyzánů, kteří se nedostali z obklíčení.

Dne 29. března 1942 došlo ke střetu slovenských vojáků s partyzány. 2. prapor 102. pěšího pluku narazil ve vesnici Selec na partyzánský oddíl Lomoviči (v hlášení je označen ) v síle asi 200 osob. Vesnice byla ostřelována těžkým dělostřelectvem a následně byla vesnice vypálena. Podle hlášení slovenských sil bylo usmrceno 150 partyzánů přičemž na straně kárných sil nebyly hlášeny žádné ztráty. Na jiných úsecích se partyzáni bojům vyhýbali. 747. pluk 707. divize postupoval podél vesnic okolo měst Ljuban a Akcjabrski, kde nedošlo k žádným významným střetnutím.

Dne 30. března 1942 jednotky na všech úsecích postupovaly a prováděly čištění území od partyzánů. Civilní obyvatelstvo před postupujícími jednotkami prchalo do lesů. 315. policejní prapor obsadil bez boje vesnici Kurin, kde povraždil 800 (podle dalšího pramen 506) civilistů. Podle plánu byli partyzáni uzavřeni do kapsy, ale tito se rozdělili do menších skupin a pronikli skrz obkličovací kruh.

Dne 31. března 1942 byla zahájena aktivní likvidace partyzánů. Jednotky dosáhly svých určených cílů. Bylo objeveno a dobyto 6 lesních táborů partyzánů, kteří se vyhnuli boji a ustoupili. V hlášeních bylo uvedeno zabití 110 partyzánů, ukořistění proviantu, oblečení a 60 saní. 315. německý policejní prapor povraždil v obci Chvojňa asi 1 400 civilistů. Slovenský pěší pluk se dostal do boje s partyzány poblíž obce Grabje, kde bylo zabito 110 partyzánů, ale pluk v boji neutrpěl žádné ztráty. Během bojů oddíly M. P. Bumažkova (), V. T. Šantara (), A. G. Balachanova () a několika dalších blokádu prolomily a přesunuly se do jiných oblastí.

Dne 1. dubna 1942 byla zahájena třetí fáze, ve které probíhaly střety s jednotlivými oddíly sovětských partyzánů v rámci pročesávání oblasti. Po likvidaci odporu v oblasti docházelo k masovým vraždám civilistů podezřelých ze spolupráce s partyzány. Slovenské jednotky zaútočily ve třech skupinách na oblast kolem vesnice Karpilovka. V průběhu postupu se ukázalo, že hlavní partyzánské síly ustoupily na západ od oblasti. Celkem bylo hlášeno zabití 271 partyzánů, ukořistění hospodářských zvířat a obilí. Kárné jednotky oblast zcela obsadily, ale protože nenašly žádné partyzány, začaly vyhlazovat civilní obyvatelstvo. V rámci vypalování vesnic docházelo k zabavování hospodářských zvířat a zemědělské produkce.

Dne 2. dubna 1942 jednotky dokončovaly čištění oblasti. Hlášeno bylo zastřelení 80 partyzánů v různých vesnicích.

Dne 3. dubna 1942 se na základě rozkazu jednotky 707. divize začaly stahovat zpět na výchozí linii, přičemž měly znovu důkladně vyčistit prostor. S ohledem na nepříznivé počasí se operace zaměřila především na likvidaci vesnic, kde by se partyzáni mohli ukrývat. Tajná polní policie a SD prováděly vyšetřování a výslechy, ale v praxi to vedlo k masovým vraždám obyvatel. Podle hlášení kromě zabitých v boji bylo při pacifikačních akcích zastřeleno asi 2 000 partyzánů a jejich pomocníků.

Ve dnech 4.–6. dubna 1942 se jednotky stahovaly do výchozích pozic. Kvůli nastupujícímu tání musela být operace ukončena. U slovenských jednotek to vedlo k obavám, že nebude moci přejít řeku Pripjať. Proto byla celá slovenská Zajišťovací divize urychleně stažena na jih a podřízena přímo německému velení na Ukrajině. Podle zápisků von dem Bach-Zelewského byla poslední fáze operace rozhodující a došlo v ní ke zničení velkého počtu „banditů" včetně obyvatelstva sympatizujícího s bolševiky.

Výsledky operace Podle německých zpráv byla operace úspěšná a v oblasti byli partyzáni zlikvidováni. Ve skutečnosti však partyzáni pronikli liniemi a pokračovali v odporu. Oblast nemohla být považována za bezpečnou. Celkem během operace Bamberg německé a slovenské síly zastřelily, oběsily a upálily zaživa přibližně 5 600 obyvatel, podle dalších pramenů šlo o 4 396 osob. Počet obětí podle zpráv Wehrmachtu a velení SS byl přibližně 3 432 zabitých osob. Jednotlivé zprávy od zúčastněných pluků uváděly čísla, která jsou pravděpodobně založena na přikrášlených zprávách o úspěších. Většina partyzánů hlášených jako zastřelení byli pravděpodobně víceméně nezúčastnění civilisté. Rozdíly v uváděných počtech obětí vyplývají z odlišné metodiky započítávání civilního obyvatelstva v německých hlášeních.

Celkem bylo zabaveno 2 454 kusů skotu, 2 286 ovcí a koz, 115 tun obilí všeho druhu a 120 tun brambor. Bylo vypáleno 3 600 domů. Bylo vypáleno asi 80 vesnic a osad, z nichž značná část byla kompletně vypálena i s obyvateli. Slovenské jednotky vypálily 10 obcí. Vraždy civilistů včetně žen a dětí jsou uvedeny v následující tabulce: +Název vesniceNázev v ruštiněPočty obětíBulkovБулков40 osobZalesieЗалесье21 osobKarpilovkaКарпиловкаDohromady více než 2 000 osobRudobělkaРудобелкаRudňaРудняKovaliКовали720 osobKurinКурин506 (podle jiného pramene 800) osobLavstykiЛавстыкиvíce než 300 osobOzemljaОземля38 osobPorečjeПоречье66 osobPerekaljeПерекальеDohromady 23 osobyProtasyПротасыSeliščeСелищеDohromady 56 osobSmugaСмугаRabkorРабкорKopatkevičiКопаткевичи23 osobyChvojňaХвойня1 419 (další prameny uvádějí 1 412, 1 350) osob

Způsob provádění operace ilustruje výpověď očitého svědka, kterému se podařilo uprchnout:

Němci uváděli ztráty ve svých jednotkách 7 mrtvých, 8 zraněných a 5 nemocných vojáků. Dále 102. pěší pluk slovenských jednotek evidoval 21 mrtvých, 23 raněných. Německý 315. policejní prapor 12 mrtvých, 10 raněných. Souhrnné ztráty kárných jednotek jsou 40 mrtvých a 41 raněných.

Několik týdnů po skončení operace sovětští partyzáni obnovili svou činnost v oblasti a v květnu 1942 zde byla zformována 123. partyzánská brigáda.

Odkazy

Poznámky

Reference

Externí odkazy

Video NDTRK RB s dobovými záběry a komentáři na Youtube Операция "Бамберг"

Kategorie:Bitvy a operace východní fronty druhé světové války Kategorie:Bitvy roku 1942 Kategorie:Partyzáni Kategorie:Partyzánské války Kategorie:Partyzánské organizace Kategorie:Válečné zločiny