Stierva (; do roku 1943 také oficiální název) je bývalá samostatná obec ve švýcarském kantonu Graubünden, okresu Albula. Žije zde obyvatel.
K 1. lednu 2015 se Stierva, spolu s dalšími obcemi v údolí řeky Albula, sloučila do nové obce Albula/Alvra.
Geografie náhled|vlevo|Celkový pohled na obec Stierva je kompaktní vesnice vysoko nad levým břehem řeky Albula, na východních svazích horského hřebene, jehož nejvyššími vrcholy jsou Curvér Pintg da Taspegn (2731 m) a Muttner Horn (2401 m). Bývalou obecní hranici tvoří dole v údolí řeka Albula. K bývalé obci kromě samotné vesnice patří také osada Bargung (1540 m) a několik samot. Z celkové rozlohy bývalé obce 1054 ha pokrývá 444 ha les a křoviny a 71 ha tvoří horský terén. Z 520 ha půdy, kterou lze zemědělsky využívat, připadá 428 ha na salaše. Zbývajících 19 ha obecního území tvoří zastavěná plocha.
Historie V roce 1984 byly u salaše Tiragn ve výšce 1600 m n. m. objeveny pozůstatky železářské hutě z roku 1800 př. n. l. Ve 12. a 13. století byla Stierva pohraničním místem mezi územím svobodných pánů z Vazu a biskupským Oberhalbsteinem. Z tohoto důvodu postavili první z nich kolem roku 1275 hrad La Tor, který sloužil jako sídlo pánů ze Stürffisu, poprvé zmiňovaných roku 1312 a v 15. století vymřelých. Hrad byl ještě na počátku 21. století obýván.
Dnešní gotický mariánský kostel z roku 1521 stojí na základech starších předchůdců, doložených kolem let 840, 1290 a 1357. Po roce 1356 patřila Stierva k biskupskému území a v letech 1552–1851 spolu s Muttenem k vrchnímu soudu Obervaz jako součást Svazu Božího domu. Až do roku 1950 byla Stierva zemědělskou vesnicí, která získávala významné příjmy z hospodaření v lesích. Ze stájí tří dříve jarních salaší vznikly rekreační domy, stejně jako na staré alpské pastvině (Alp da Stierva). Po roce 1950 počet hospodářství klesal, avšak díky melioracím po roce 1960 a mladým farmářům se zemědělství dokázalo udržet. Stierva tvoří se sousedními obcemi Mon a Salouf školní sdružení s nižším stupněm ve Stiervě.
Obyvatelstvo náhled|vpravo|Interiér kostela Vývoj počtu obyvatel Rok 1850 1900 1950 1980 1990 2000 2004 Počet obyvatel 179 150 150 113 100 128 144
Jazyky Obyvatelé tradičně hovořili rétorománským dialektem , který byl také jediným úředním jazykem bývalé obce. V roce 1900 hovořilo všech 150 obyvatel rétorománsky; v roce 1970 stále uvedlo 96 % rétorománštinu jako mateřský jazyk. Od té doby podíl německy mluvících výrazně vzrostl, jak ukazuje následující tabulka. Jazyky v Alvaneu Jazyk Sčítání lidu 1980 Sčítání lidu 1990 Sčítání lidu 2000 Počet Podíl Počet Podíl Počet PodílNěmčina 14 12,39 % 23 23,00 % 42 32,81 %Rétorománština 99 87,61 % 75 75,00 % 85 66,41 %Počet obyvatel 113 100 % 100 100 % 128 100 %
Doprava Do obce vede pouze místní silnice z Tiefencastelu, která ve Stiervě končí. Nejbližší železniční stanice se nachází v Tiefencastelu na Albulské dráze.
Partnerská města Olten, Švýcarsko
Odkazy Reference
Externí odkazy
– oficiální stránky
Kategorie:Bývalé obce v kantonu Graubünden