Hlavní pošta nebo též budova Poštovního a telegrafního úřadu v Šumperku je funkcionalistická stavba nacházející se na nároží ulic Generála Svobody a Langrovy na severním okraji historického centra města Šumperk. Byla vyprojektována a postavena v letech 1935–1937 podle návrhu brněnského architekta Ernsta Wiesnera. Budova, která stále slouží svému původnímu účelu, představuje jeden z nejvýznamnějších dokladů meziválečné moderní architektury na severní Moravě a od roku 2010 je chráněna jako kulturní památka.
Poštovnictví v Šumperku Poštovní služby na českém území přešly pod přímou správu státu v roce 1718, přičemž v roce 1750 vznikla v Brně Vrchní poštovní správa. Samotný poštovní úřad v Šumperku byl však zřízen až v roce 1800 na žádost litovelského poštmistra Karla Rettiga, čímž odpadla nutnost doručování z tehdy nejbližších úřadů v Litovli a Olomouci. Přestože poštovnictví podléhalo státu, úřady byly v té době v soukromém vlastnictví poštmistrů a sídlily v jejich bydlištích. Prvním šumperským poštmistrem byl lékárník Jan Sarkandr Paul, který úřad provozoval ve svém domě č. 80 na náměstí. Po jeho smrti v roce 1837 se ve vedení úřadu vystřídali Augustin Siegl, Albert Aulicha a rytíř František Tersch. Za Terschova působení sídlila pošta v jeho domě v dnešní Starobranské ulici.
Ke změně došlo v roce 1884 po Terschově smrti, kdy byl úřad zestátněn a sloučen s telegrafním úřadem, fungujícím ve městě od roku 1860. Instituce se v roce 1885 přestěhovala do budovy v Nové ulici 15 (pozdější ulice Generála Svobody), kde setrvala dalších padesát let. V roce 1903 vznikla nádražní filiálka u vlakového nádraží. Po vzniku Československa v roce 1918 začalo Ministerstvo pošt a telegrafů jednat o stavbě nové, reprezentativní a kapacitně vyhovující budovy, která by odpovídala rostoucím nárokům tehdejších moderních komunikací.
Vznik a autor budovy
náhled|Nová ulice na konci 19. století. Dům vlevo pak nahradila pošta. Snahy o výstavbu nové pošty se datují již k roku 1909, avšak jednání mezi městem a Ředitelstvím pošt a telegrafů v Brně se vlekla řadu let. Původně zvažovaná lokalita u nádraží byla zamítnuta kvůli vysoké ceně pozemků a nakonec byla zvolena nárožní parcela v blízkosti staré pošty na křižovatce ulic Nové (pozdější Generála Svobody) a Lessingovy (pozdější Langrovy). Zde do té doby stál nárožní přízemní domek, v němž dříve sídlil klempíř Rotter a počátkem 20. století jej vystřídal fotograf Hollegger, který zde provozoval svůj fotografický obchod. Komplikací byla členitost terénu a vysoká hladina podzemní vody, což vyžadovalo specifické technické řešení suterénu.ŠŤASTNÁ (2014). Kapitola Situace před stavbou. S. 18–20. V roce 1932 byl stav staré pošty prohlášen za neúnosný a po vydání demoličního výměru se úřad provizorně přestěhoval do náhradních prostor.
Projektantem byl vybrán brněnský architekt Ernst Wiesner (1890–1971), který na návrhu pracoval od konce roku 1932. Wiesner byl žákem Friedricha Ohmanna a jednou z klíčových postav brněnské meziválečné architektury. Projekt šumperské pošty vytvořil ve svém vrcholném tvůrčím období krátce před emigrací. Jeho styl se v té době posouval od strohého purismu k monumentálnějšímu pojetí s důrazem na ušlechtilé materiály a racionální formy bez nadbytečného ornamentu. Šumperská realizace se řadí po bok jeho dalších významných děl, jako bylo krematorium v Brně, palác Morava či vila Stein. V roce 1939 byl Wiesner kvůli svému židovskému původu nucen emigrovat do Velké Británie, kde se věnoval převážně pedagogické činnosti v Oxfordu a Liverpoolu.ŠŤASTNÁ (2014). Kapitola Architekt Ernst Wiesner. S. 40–42.
Při přípravě projektu šumperské pošty musel Wiesner čelit řadě připomínek, zejména ze strany místního Mužského odboru Národní jednoty, který kritizoval původně zamýšlené venkovní schodiště jako nebezpečné a žádal úpravy dispozic. Architekt nakonec ustoupil a schodiště včlenil do interiéru vestibulu. Zásadním Wiesnerovým zásahem byla změna tvaru střechy během stavby. Místo původně schválené sedlové střechy prosadil esteticky hodnotnější „bazilikálně formovanou“ (segmentovou či kýlovou) střechu, která dodala budově monumentálnější výraz.ŠŤASTNÁ (2014). Kapitoly Vývoj a varianty návrhů a Finální podoba projektu. S. 21–32.
Samotná realizace proběhla v letech 1935–1937 pod vedením firem Karla Čundrleho a Františka Zukala. Ačkoliv se Wiesner v závěrečné fázi na stavbě již nepodílel a některé detaily v interiéru byly pozměněny (například přidání rozměrného trezoru v suterénu), exteriér byl dokončen podle jeho záměru. Budova byla oficiálně předána k užívání 27. října 1937.ŠŤASTNÁ (2014). Kapitola Změny během stavby. S. 32–33.
Popis vlevo|náhled|upright|Fasáda jižního křídla budovy v Langrově ulici náhled|Průhled ulicí Gen. Svobody s dominantou pošty (2021) Nárožní budova má půdorys ve tvaru písmene V (či obráceného L) a tvoří ji dva nestejnoměrně velké trakty. Hlavní křídlo směřující do ulice Generála Svobody je zakončeno neobvyklou kýlovou střechou z fošnových skruží, která svým tvarem připomíná obrácený lodní kýl nebo klášterní klenbu. Původní břidlicová krytina byla později nahrazena bonským šindelem. Vedlejší trakt v Langrově ulici má střechu plochou. Fasády jsou opatřeny šedou kameninovou (brizolitovou) omítkou se soklem z keramických pásků (kabřince). Dominantním prvkem čelního nárožního průčelí je prosklený vstup v ocelové konstrukci, k němuž vede kamenné schodiště přes vyvýšené plato.ŠŤASTNÁ (2014). Kapitola Popis současného stavu budovy. S. 36–39.
Interiér budovy prošel během let řadou úprav, přičemž největší zásah představovala přístavba severního traktu v roce 1959. V roce 1974 byly v suterénu zazděny původní prosklené výklady obchodů. Přesto se zachovaly klíčové konstrukční prvky, zejména velká provozní hala v přízemí s betonovým stropem s viditelným žebrovím, který nesou tři asymetricky umístěné sloupy. Původní okna kastlové konstrukce zůstala v exteriéru zachována, stejně jako kulatý znak s nápisem „pošta“ na průčelí.ŠŤASTNÁ (2014). Kapitola Pozdější stavební úpravy. S. 33–35.
Památková ochrana a provoz Budova byla s účinností od 12. dubna 2010 prohlášena za kulturní památku (rejst. č. ÚSKP 103920). Památková hodnota spočívá především v unikátním hmotovém řešení, kterým architekt dokázal včlenit monumentální funkcionalistickou stavbu do drobnějšího měřítka historického předměstí. Objekt je ceněn jako jeden z nejčistších příkladů meziválečného funkcionalismu v regionu, přičemž jeho exteriér zůstal dochován v téměř intaktní podobě. Již předtím byla od roku 1995 chráněna alespoň plošnou památkovou ochranou v rámci Městské památkové zóny Šumperk (rejst. č. ÚSKP 2200).náhled|Nárožní čelo budovy a severní fasáda v ulici Generála Svobody|vlevoOjedinělost budovy a Wiesnerovy tvorby obzvláště v regionu severní Moravy a Slezska, kde v té době dominovala spíše k tradici se obracející tvorba německy hovořících autorů nostalgicky připomínajících minulé období monarchie, potvrzují také dobové prameny. Otto Klezl již v roce 1928 psal: „Odhlédneme-li od Wiesnera, nepůsobí nyní v Sudetech nikdo z vedoucích představitelů konstruktivního stylu.“ Cit. In:
Zajímavostí je, že v září 2019 došlo v budově pošty k loupežnému přepadení, které však nebylo úspěšné. V září 2021 média referovala o tom, že státní podnik Česká pošta zařadil šumperskou hlavní poštu mezi asi dvacítku budov, které zvažoval prodat. V té době vlastnil také budovu pobočky v Temenici a provozoval další dvě pobočky v pronajatých prostorách v Jesenické ulici a na vlakovém nádraží. Nádražní pošta byla dříve provozovaná ve vlastní budově, která však byla v roce 2018 určena k demolici a pobočka se přesunula do nádražní budovy. Na jaře 2023 naopak podnik oznamoval v rámci plánovaného uzavření asi třetiny svých poboček po celé republice záměr zavřít všechny tři šumperské pobočky kromě hlavní pošty, proti čemuž se místní samospráva ohradila. V červnu téhož roku došlo k dohodě na tom, že vedle hlavní pošty bude temenická pobočka provozována Podniky města Šumperka v režimu Pošta Partner plus.
Poznámky
Reference
Literatura
Související články Ernst Wiesner Seznam kulturních památek v Šumperku
Externí odkazy
Pošta v Památkovém katalogu Národního památkového ústavu Návrh poštovního a telegrafního úřadu na Archiweb.cz
Kategorie:Stavby v Šumperku Kategorie:Kulturní památky v Šumperku Kategorie:Dějiny Šumperku Kategorie:Pošta v Česku Kategorie:Dílo Ernsta Wiesnera Kategorie:Funkcionalistické stavby v Česku Kategorie:Postaveno 1937