Oldřich Hajkr (2. října 1919 Křemenec – 24. dubna 1991 Ostrava) byl český matematik, deskriptivní geometr a vysokoškolský učitel, v letech 1969 až 1985 rektor Vysoké školy báňské v Ostravě.
Život Narodil se v říjnu 1919 v Křemenci u Konice. V letech 1925 až 1930 vychodil obecnou školu a v roce 1937 složil maturitu na gymnáziu v Prostějově, po nástupu na povinnou vojenskou službu se stal absolventem školy pro záložní důstojníky, ale po německé okupaci Čech, Moravy a Slezska byl demobilizován. Zároveň nastoupil na studium Vysoké školy technické v Brně, které však z důvodu špatné sociální situace své rodiny nemohl dokončit a v letech 1939 až 1945 se živil jako dělník v cukrovaru v Litovli. Nakonec se mu po druhé světové válce (během které krátce působil ve druhém odboji) podařilo v roce 1947 dokončit studium matematiky a deskriptivní geometrie pro učitelství na střední škole na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity, v roce 1952 získal titul doktora přírodních věd.
V letech 1948 až 1949 se živil jako učitel matematiky v Opavě, později vyučoval také na tzv. dělnické přípravce ve Frenštátu pod Radhoštěm a v letech 1949 až 1952 působil jako učitel v dělnické přípravce v Čechách pod Kosířem. V roce 1951 navíc krátce vykonával funkci ústředního inspektora v oddělení dělnických přípravek při československém ministerstvu školství. V roce 1953 se stal ředitelem jedenáctileté střední školy v Prostějově než se v roce 1954 přesunul na Katedru matematiky a deskriptivní geometrie VŠB-TUO v Ostravě, kde se zaměřil na problematiku hornictví a kde byl v roce 1957 jmenován docentem v oboru deskriptivní geometrie a v roce 1959 kandidátem věd.
V letech 1958 až 1960 byl proděkanem VŠB-TUO pro pedagogickou a politickovýchovnou činnost, mezitím se v roce 1959 stal vedoucím Katedry matematiky a deskriptivní geometrie VŠB-TUO (kterou následně vedl až do roku 1989). V letech 1960 až 1962 byl děkanem Hornicko-geologické fakulty VŠB-TUO, v roce 1963 byl jmenován profesorem deskriptivní geometrie, v roce 1967 doktorem věd (DrSc.) a v letech 1965 až 1969 působil jako prorektor VŠB-TUO pro pedagogickou a politickovýchovnou činnost. Po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa se v prosinci 1969 ujal funkce rektora VŠB-TUO jako nástupce Bohuslava Růžičky, se kterým během 60. let spolupracoval na výzkumu v oblasti paleobiometrie. Během jeho působení ve funkci rektora došlo na VŠB-TUO k významným politickým čistkám v souvislosti s nástupcem normalizace v Československu, ale také ke vzniku Ekonomické fakulty VŠB-TUO či dostavbě několika významných školních budov. V létě 1985 jej ve funkci rektora vystřídal Vladimír Mynář. Po sametové revoluci se za své působení za komunistického režimu veřejně omluvil. V roce 1989 odešel do důchodu, zemřel o dva roky později v dubnu 1991 v Ostravě.
Během své kariéry obdržel celou řadu ocenění, například Řád práce (1971), Medaili Jana Amose Komenského (1974), Zlatou plaketu B. Bolzana (1984), Národní cenu (1987) či Zlatou čestnou plaketu ČSAV (1989). Od roku 1973 byl členem korespondentem při ČSAV (od roku 1984 řádný člen), od roku 1985 předsedal Radě severomoravského vědeckého centra ČSAV. Dále byl také členem výboru pro národní ceny ČSSR, členem řídící komise ministra školství pro řízení vysokých škol a hlavní komise ministra školství ČSR pro zkvalitňování vzdělávací a školské soustavy a od roku 1971 působil i jako člen československého výboru pro Spojené národy. Čestný doktorát mu byl udělen na Hornické akademii ve Freibergu.
Od roku 1951 byl ženatý, se svou ženou Naděždou (1930–2013) měl dvě dcery, Jitku (* 1957) a Ivu (1962–1982).
Reference
Kategorie:Rektoři Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava Kategorie:Čeští vysokoškolští pedagogové Kategorie:Čeští profesoři Kategorie:Čeští matematici Kategorie:Narození 2. října Kategorie:Narození v roce 1919 Kategorie:Narození v Křemenci (Konice) Kategorie:Úmrtí 24. dubna Kategorie:Úmrtí v roce 1991 Kategorie:Úmrtí v Ostravě Kategorie:Muži