Pavel Křivka (* 12. června 1960 Pardubice) je český politik, překladatel, botanik a protikomunistický odbojář, bývalý člen Strany zelených.
Životopis
Dětství a mládí Narodil se v červnu 1960 v Pardubicích. Vystudoval gymnázium, následně studoval na Vysoké škole zemědělské v Halle ve Východním Německu, kterou absolvoval v roce 1984 (získal titul Ing.). Po svém návratu do Československa začal pracovat jako správce muzejních sbírek ve Vlastivědném muzeu v Jičíně a jako referent pro životní prostředí.
Protikomunistický odboj Angažoval se v oblasti ekologie a byl znechucen tím, jak komunistický režim laxně přistupuje k tématu ochrany přírody; v prosinci 1984 se rozhodl v Jičíně vyvěsit plakáty zesměšňující nedostatečnou snahu o ochranu přírody ze strany režimu. Za tento čin byl zadržen a posléze propuštěn, ale začal být sledován Státní bezpečností. Vzhledem ke svým kontaktům na ekology v Západním Německu byl nakonec v dubnu 1985 zatčen, umístěn do vazby v Hradci Králové a obviněn z trestného činu poškozování zájmů republiky v cizině za svou kritiku tehdejší situace v oblasti nedostatečné ochrany životního prostředí v komunistickém Československu v dopisech zasílaných do ciziny. U Křivky byly posléze nalezeny protirežimní materiály a následně byl proto obviněn z podvracení republiky a odsouzen k tříletému trestu odnětí svobody. Křivkovo odvolání v únoru 1986 zamítl Nejvyšší soud a Křivka byl proto převezen do Věznice Bory, kde setrval do svého předčasného propuštění v roce 1987.
Po propuštění z vězení se Křivka i nadále angažoval v oblasti ekologie a pracoval jako dělník. Po sametové revoluci působil v letech 1990 až 1992 na Ministerstvu životního prostředí a od 90. let působil jako překladatel z němčiny a nizozemštiny a po absolvování oboru péče o životní prostředí na Amsterdamské univerzitě (získal titul MSc.) i jako botanik. Během své kariéry postupně sepsal několik jazykových slovníků v oblasti životního prostředí a několik publikací v oboru botanika.
Žije v Pardubicích, konkrétně v jejich městské části Studánka. Ve volném čase se věnuje mj. pěstování skalniček.
Politické působení Od roku 2003 byl členem Strany zelených (SZ). Ve sněmovních volbách v roce 2006 byl lídrem kandidátní listiny SZ v Pardubickém kraji. Získal sice 431 preferenčních hlasů, ale nebyl zvolen, protože Strana zelených sice celostátně překročila 5% hranici nutnou k zisku mandátu v Poslanecké sněmovně PČR, ale v Pardubickém kraji žádný mandát nezískala. V komunálních volbách v roce 2006 kandidoval jako člen Zelených na 28. místě kandidátní listiny subjektu Zelená pro Pardubice, ale nebyl zvolen. Zároveň kandidoval na 4. místě téhož subjektu na funkci zastupitele městského obvodu Pardubice III, ale skončil jako čtvrtý náhradník.
V září 2008 kritizoval z pozice předsedy krajského sdružení strany v Pardubickém kraji předsedu strany Martina Bursíka za jeho údajně diktátorský styl vedení strany. V krajských volbách v roce 2008 byl lídrem kandidátní listiny Strany zelených v Pardubickém kraji. Získal 214 preferenčních hlasů, ale nebyl zvolen, protože strana v zastupitelstvu nezískala žádný mandát. V únoru 2009 obhájil funkci předsedy krajského sdružení Zelených v Pardubickém kraji. V březnu 2009 vyzval předsedu Zelených Bursíka k rezignaci na funkci předsedy strany. V červnu 2009 oznámil, že se rozhodl ze Strany zelených vystoupit na protest proti vyloučení političek Olgy Zubové, Věry Jakubkové a Dany Kuchtové ze strany. Posléze podpořil Demokratickou stranu zelených a uvedl, že zvažuje, že by se stal jejím členem.
V komunálních volbách v roce 2010 byl z pozice nestraníka lídrem kandidátní listiny subjektu Suverenita – blok Jany Bobošíkové, strana zdravého rozumu, ve kterých kandidoval na funkci zastupitele města Pardubice, ale neuspěl. Ve sněmovních volbách v roce 2013 kandidoval z pozice člena strany Suverenita – Blok Jany Bobošíkové na 10. místě kandidátní listiny strany Hlavu vzhůru – volební blok v Pardubickém kraji. Získal 33 preferenčních hlasů, ale nebyl zvolen.
V evropských volbách v roce 2014 kandidoval jako nestraník na 22. místě kandidátní listiny subjektu NE Bruselu – Národní demokracie. Získal 67 preferenčních hlasů, ale nebyl zvolen. V roce 2016 oslavně vítal prezidenta Si Ťin-pchinga při jeho návštěvě Česka, kromě toho také v této době vyzýval k uznání Krymu jako součásti Ruska a Tibetu jako integrální součásti Číny. V krajských volbách v roce 2016 kandidoval jako nestraník na posledním 8. místě kandidátní listiny subjektu Národní demokracie v Pardubickém kraji. Získal 12 preferenčních hlasů, ale nebyl zvolen. Ve sněmovních volbách v roce 2017 kandidoval na posledním 19. místě kandidátní listiny Strany práv občanů, ale se ziskem 33 preferenčních hlasů neuspěl.
V evropských volbách v roce 2019 kandidoval na 12. místě kandidátní listiny subjektu NE-VOLIM.CZ; získal 25 preferenčních hlasů, ale neuspěl. Ve sněmovních volbách v roce 2021 kandidoval na 2. místě kandidátní listiny subjektu Aliance národních sil. Získal však jen 6 preferenčních hlasů a zvolen nebyl.
Podpora ruské invaze a odsouzení V dubnu 2024 se dostal do zájmu médií poté, co v Pardubicích prošel s mikinou se symbolem Z, ruskou vlajkou a nápisem v ruštině „Za vítězství“ za účelem vyjádření podpory Ruska při ruské invazi na Ukrajinu. Celou věc začala krátce po události vyšetřovat policie. V souvislosti s případem uvedl, že si přeje zánik státu Ukrajina či zrušení městské policie v Pardubicích. Křivka se posléze vyjádřil, že několik kusů této mikiny koupil v Číně, ze které se krátce předtím vrátil, a že lituje toho, že neměl k dispozici mikinu s podobiznou Josifa Stalina.
V listopadu 2025 byl Křivka Okresním soudem v Pardubicích odsouzen k šestiměsíčnímu trestu odnětí svobody s podmíněným odkladem na dva roky. Kromě toho mikina, kterou při spáchání trestného činu nosil, propadla státu. Proti trestu se Křivka odvolal, Krajský soud v Pardubicích však verdikt okresního soudu potvrdil, stejně jako posléze v červenci 2026 Nejvyšší soud. V minulosti Křivka také kritizoval Gustáva Husáka, Leonida Brežněva, Bombardování Jugoslávie silami NATO, nebo například opatření proti šíření covidu-19. Chartu 77 v roce 2017 označil jako produkt zednářské lóže. Je také kritikem opatření pro ochranu klimatu; zastává názor, že člověk na klima prakticky nemá vliv a nabádá k využití pozitivních dopadů globálního oteplování.
Odkazy
Reference
Kategorie:Čeští politici Kategorie:Čeští překladatelé Kategorie:Čeští botanici Kategorie:Členové Strany zelených Kategorie:Narození 12. června Kategorie:Narození v roce 1960 Kategorie:Narození v Pardubicích Kategorie:Žijící lidé Kategorie:Muži