Hugo von Milde (respektive Milde von Helfenstein, od 1901 Ritter von Milde) (9. května 1834 Mezőtúr – 19. listopadu 1916 Prešpurk) byl rakousko-uherský generál. Jako syn důstojníka císařské gardy sloužil v c. k. armádě již od třinácti let (1847) a zúčastnil se několika válek. Později zastával pozice velitele u různých jednotek pěchoty v Uhrách, na Moravě, Rakousku nebo v Haliči, uplatnil se také jako pedagog. V závěru kariéry byl prezidentem Vrchního vojenského soudu ve Vídni (1891–1897) a v roce 1897 odešel do penze v hodnosti polního zbrojmistra.
Životopis Pocházel z rodiny s vojenskou tradicí, jeho otcem byl c. k. podplukovník Franz Milde von Helfenstein (1801–1876). Narodil se v Uhrách, kde tehdy jeho otec sloužil u 3. husarského pluku v Kecskemétu. Část dětství strávil ve Vídni, kde byl později otec důstojníkem jedné z císařských gard. Vojenský výcvik absolvoval jako kadet v Olomouci a již ve třinácti letech vstoupil do armády u 54. pěšího pluku.Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthums 1848; Vídeň, 1848; s. 220 dostupné online V revolučním roce 1848 se zúčastnil potlačení povstání v Krakově, poté bojoval pod maršálem Radeckým v severní Itálii (1849). Jako nadporučík u 54. pěšího pluku poté absolvoval službu ve ŠternberkuMilitär Schematismus des österreichischen Kaiserthums 1854; Vídeň, 1854; s. 325 dostupné online a Olomouci.Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthums 1858; Vídeň, 1858; s. 300 dostupné online Během války se Sardinií v roce 1859 bojoval v bitvách u Magenty a Solferina, byl povýšen na kapitána a poté sloužil u 71. pěšího pluku v Trenčíně.Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthums 1863; Vídeň, 1863; s. 284 dostupné online Během další války v Itálii v roce 1866 byl velitelem roty u 76. pěšího pluku dislokovaného v Šoproni.Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthums 1864; Vídeň, 1864; s. 282 dostupné online
V letech 1868–1869 si doplnil vzdělání na Válečné škole (K.u.K. Kriegsschule) ve VídniDie K. Und K. Kriegsschule 1852-1902; Vídeň, 1903; s. 71 dostupné online a v hodnosti majora (1870) se stal členem sboru důstojníků generálního štábu. Formálně byl příslušný k 37. pěšímu pluku a v letech 1871–1872 působil jako šéf štábu 13. pěší divize v Budapešti.Kais. Königl. Militär Schematismus 1872; Vídeň, 1872; s. 36, 141 dostupné online Zde také setrval do roku 1878, uplatnil se jako pedagog a vedl kurzy pro důstojníky dělostřelectva,Kais. Königl. Militär Schematismus 1875; Vídeň, 1874; s. 141 dostupné online mezitím byl v roce 1876 povýšen na podplukovníka.Kais. Königl. Militär Schematismus 1877; Vídeň, 1876; s. 141 dostupné online Během okupace Bosny a Hercegoviny v roce 1878 řídil štáb 3. armádního sboru a následně byl v hodnosti plukovníkaKais. Königl. Militär Schematismus 1880; Vídeň, 1879; s. 131 dostupné online velitelem 32. pěšího pluku ve Vídni.Přehled velitelů pluků c. k. armády v roce 1879 na webu austro-hungarian-army.co.uk dostupné online V letech 1880–1881 byl náčelníkem štábu zemského velitelství pro Halič se sídlem ve Lvově.Kais. Königl. Militär Schematismus 1881; Vídeň, 1880; s. 97 dostupné online V letech 1881–1884 byl velitelem 48. pěšího pluku ve Vídni.Kais. Königl. Militär Schematismus 1884; Vídeň 1883; s. 362 dostupné onlineHof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1884; Vídeň, 1883; s. 36, 43 dostupné online
K datu 1. listopadu 1884 byl povýšen do hodnosti generálmajoraKais. Königl. Militär Schematismus 1885; Vídeň, 1884; s. 122 dostupné online a nadále setrval ve Vídni, kde byl do roku 1888 velitelem 49. brigády pěchoty.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1887; Vídeň, 1886; s. 37 dostupné onlineKais. Königl. Militär Schematismus 1887; Vídeň, 1886; s. 123 dostupné online V letech 1888–1891 převzal velení 2. divize pěchoty v JarosławiHof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1890; Vídeň, 1889; s. 296 dostupné onlineKais. Königl. Militär Schematismus 1889; Vídeň, 1888; s. 122 dostupné online a ke dni 1. listopadu 1889 získal hodnost polního podmaršála.Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1891; Vídeň, 1891; s. 113, 136 dostupné online V závěru kariéry zastával v letech 1891–1897 post prezidenta Vrchního vojenského soudu (Militär-Obergericht) ve Vídni podřízeného Nejvyššímu vojenskému soudnímu dvoru.Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1893; Vídeň, 1893; s. 129 dostupné onlineHof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1894; Vídeň, 1893; s. 230 dostupné online K datu 1. června 1897 byl penzionován v hodnosti polního zbrojmistra,Seznam generálů c. k. armády 1890–1918 na webu austro-hungarian-army.co.uk dostupné online později mimo aktivní službu ještě obdržel hodnost titulárního generála pěchoty (15. listopadu 1908).SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 119 dostupné online
Po odchodu do penze žil trvale v Prešpurku,Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1898; Vídeň, 1897; s. 171 dostupné onlineRuhestands-Schematismus des österreichisch-ungarischen Armee für 1906; Vídeň, 1906; s. 20 dostupné online kde zemřel 19. listopadu 1916 ve věku 82 let a byl pochován na Ondřejském hřbitově.Hrob Huga von Milde na webu Spolek pro vojenská pietní místa dostupné online
Tituly a ocenění Po otci užíval prostý šlechtický titul s predikátem Edler von Helfenstein, sám získal v roce 1901 vyšší titul rytíře s novým predikátem Ritter von Milde. Jako prezident Vrchního vojenského soudu obdržel v roce 1895 titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence. Během služby v armádě získal několik vyznamenání v Rakousku-Uhersku i v zahraničí.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1896; Vídeň, 1895; s. 240 dostupné online Od roku 1896 byl čestným majitelem 17. pěšího pluku dislokovaného v Klagenfurtu.Přehled pluků c. k. armády v letech 1900–1914 dostupné onlineSchematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1914; Vídeň, 1914; s. 412 dostupné online
Rakousko-Uhersko 60x60pixelů Vojenský záslužný kříž s válečnou dekorací (1859) 60x60pixelů rytířský kříž Leopoldova řádu s válečnou dekorací (1878) 60x60pixelů Válečná medaile (1878) 60x60pixelů Vojenská záslužná medaile (1890) 60x60pixelů velkokříž Řádu Františka Josefa (1897) 60x60pixelů Jubilejní pamětní medaile (1898) 60x60pixelů Vojenský jubilejní kříž (1908)
Zahraničí 60x60pixelů komandér Řádu rumunské hvězdy (Rumunsko) 60x60pixelů Řád Takova II. třídy (Srbsko)
Odkazy
Reference
Externí odkazy Hugo von Milde in: Österreichisches Biographisches Lexikon
Kategorie:Rakousko-uherští generálové Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Osobnosti prusko-rakouské války Kategorie:Tajní radové Kategorie:Nositelé Řádu Františka Josefa Kategorie:Nositelé Řádu Leopoldova Kategorie:Nositelé Vojenského záslužného kříže (Rakousko) Kategorie:Nositelé Vojenské záslužné medaile (Rakousko) Kategorie:Nositelé Vojenského jubilejního kříže Kategorie:Nositelé Řádu rumunské hvězdy Kategorie:Nositelé Řádu Takova Kategorie:Narození 9. května Kategorie:Narození v roce 1834 Kategorie:Úmrtí 19. listopadu Kategorie:Úmrtí v roce 1916 Kategorie:Úmrtí v Bratislavě Kategorie:Pohřbení na Ondřejském hřbitově Kategorie:Muži