Maxmilian Schneider, známější pod jménem Max Schneider (25. března 1902 Karlovy Vary – 30. října 1988 Kettershausen u Illertissenu, Západní Německo) byl nejmladší ze tří synů významného karlovarského malíře Wilhelma Schneidera. Studoval v Mnichově na uměleckoprůmyslové škole a stejně jako jeho otec i oba bratři se stal malířem.
Biografie
Max se narodil 25. března 1902 v Karlových Varech jako páté dítě a nejmladší ze tří bratrů do významné umělecké rodiny Wilhelma a Isabely Schneiderových. Stejně jako jeho oba starší bratři, navštěvoval uměleckoprůmyslovou školu v Mnichově. Po ukončení studií pracoval nějaký čas v Berlíně v ateliéru svého bratra Josefa, kde měl příležitost kopírovat staré mistry.
Významným obdobím v jeho životě byla základní vojenská služba. Bývalo zvykem posílat mladé muže co nejdále od domova, a tak se Max, v prvních letech republiky, ocitl na Podkarpatské Rusi. Zde ho ovlivnil námět, ke kterému se pak často vracel – židovští duchovní, rabíni. Z vojny si přivezl mnoho skic, z nichž později čerpal.
Po návratu do rodného města Karlových Varů si Max otevřel v tehdejší Kunsthalle (později Galerie umění) ateliér spojený s prodejní galerií. Věnoval se také výuce kreslení. V roce 1936 se oženil s Theresií Marií Krauz. Měli dvě děti, Petera a Evu.
Po válce, na základě Benešových dekretů, musel Max s manželkou a dětmi opustit tehdejší Československo. Veškerý majetek byl rodině zkonfiskován, a to včetně Maxových vlastních uměleckých děl i celého malířského vybavení.
V listopadu 1945 našla rodina nový domov ve Švábsku a Max se tak opět mohl věnovat malířské tvorbě. V roce 1970 zemřela Maxova žena Theresia a Max se přestěhoval do rodiny svého syna Petera. I tehdy se nadále věnoval malbě.
Závěr života Maxe vždy trápil neznámý osud zkonfiskovaných obrazů, které musela rodina Schneiderových v Čechách zanechat. V červnu roku 1988 ve věku 86 let, jako poslední žijící umělec ze čtveřice karlovarských malířů, přijel Max do Karlových Varů a navštívil místní muzeum. Některá otcova díla v muzeu našel, například rozměrné plátno Valdštejnův příjezd do Karlových Varů.
Zde se setkal i s významným karlovarským historikem Stanislavem Burachovičem. Navázali písemný kontakt, ale vyměnili si pouze dva dopisy, neboť Max v říjnu téhož roku zemřel.
Stalo se tak 30. října 1988 v Kettershausenu u Illertissenu v Bavorsku.
Dílo Maxovo dílo zahrnuje především krajiny a lidové motivy z rodného kraje. Mnoho námětů pro svoji práci načerpal na Podkarpatské Rusi, kde ho zaujal život rabínů.
Známé jsou: tři studie na téma „židovští rabíni“ Čtoucí rabín – malováno v roce 1932 v Karlových Varech, součást sbírky nadace Horsta Ludwiga Weingartha, Rödental u Coburgu Profil rabína – skica, kresba rudkou na papíře, nakresleno v roce 1924 v Chustu, Ukrajina, Zakarpatská oblast Otcův portrét – vystaven na Vzpomínkové výstavě Wilhelma Schneidera v květnu 1935 v karlovarské Kunsthalle Dvojportrét rodičů – vystaven na Vzpomínkové výstavě Wilhelma Schneidera v květnu 1935 v karlovarské Kunsthalle
Odkazy Poznámky
Reference
Literatura
Související články Wilhelm Schneider Oswald Schneider Josef Schneider Seznam malířů
Kategorie:Němečtí malíři Kategorie:Narození v Karlových Varech Kategorie:Narození v roce 1902 Kategorie:Narození 25. března Kategorie:Úmrtí v Bavorsku Kategorie:Úmrtí v roce 1988 Kategorie:Úmrtí 30. října Kategorie:Muži