Manipulativní média jsou sdělovací prostředky, kanály nebo konkrétní obsahy, které se nesnaží o objektivní informování, ale o záměrné ovlivnění postojů, emocí a chování publika. Tato média se běžně uchylují k využívání neúplných informací a nepravdivých tvrzení s cílem psychologicky působit na příjemce a vyvolat v něm negativní emoce, jako je úzkost či rozhořčení.
Častěji je tento pojem spojován s alternativními médii, které využívají emočně vypjatý a senzacechtivý styl, používají neověřitelné zdroje nebo bez jakýchkoliv podkladů šíří konspirační teorie. Seriózní média se snaží pouze informovat veřejnost bez podněcování k nenávisti. Musí dodržovat určité žurnalistické normy, mimo jiné ověřování faktů, práce s daty a snaha o věcnost.
Jako příklad manipulativních médií lze uvést: Parlamentní listy, Sputnik News, Russia Today nebo Aeronet.MINISTERSTVO ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ ČR. Informační manipulace Kremlu. Online. 2025. Dostupné z: https://mzv.gov.cz/file/5816489/Informacni_manipulace_Kremlu_A4_Prirucka_ve_vysokem_rozliseni.pdf. [cit. 2026-01-19]
Rozdíl mezi manipulativními médii a manipulovanými médii Zatímco manipulativní média označují nástroje, díky kterým máme kontrolu nad informacemi, manipulovaná média představují jakoukoliv formu mediálního obsahu, který byl záměrně upraven s cílem zkreslit původní znění informací nebo kontextu. Bývají využívána převážně pro klamání publika nebo ovlivnění veřejného mínění. Pro demokratickou společnost je zcela zásadní umět rozpoznat manipulovaná média pro prevenci šíření dezinformací a rozeznání důvěryhodnosti informačních zdrojů.
Taktiky manipulace Manipulativní média k manipulaci využívají triky v argumentaci, šíření lží a různé propagandistické metody. Informace, které se autorovi nelíbí, často zamlčí, odvede od nich pozornost nebo se snaží přesvědčit lidi, aby “nevhodné” názory vůbec neposlouchali. Podle Jacques Ellula jsou masmédia pro existenci propagandy zcela nezbytné, protože by se bez nich nemělo jak formovat veřejné mínění.
Jako taktiku manipulace těchto médií lze vnímat: vyvolávání silných emocí (převážně strach nebo hněv) vytrhávání informací z kontextu používání zavádějících titulků a vizuálů vizuální manipulace (rozostřování reality pomocí deepfakes a úprav)
Média používají argumentační klamy, citové vydírání a vytváření iluze oběti či autority. Také se lze setkat s rámováním/framing (způsob, jakým je informace zasazena do kontextu),ENTMAN, Robert M. Framing: Toward Clarification of a Fractured Paradigm. Journal of Communication. 1993, č. 43 agenda-setting (jaká témata veřejnost považuje za důležitá ovlivňují média),MCCOMBS, MAXWELL E. a SHAW, DONALD L. THE AGENDA-SETTING FUNCTION OF MASS MEDIA. Journal of Communication. 2015 cherry-picking (autor volí data, která podporují jeho požadovanou interpretaci)CAMBRIDGE DICTIONARY. Cherry-pick. Online. 2026. Dostupné z: https://dictionary.cambridge.org/dictionary/english/cherry-pick. [cit. 2026-01-19] nebo emotivním apelem (vyvolání silných emocí na základně použitého jazyka a obrazů v médiích místo racionální úvahy).VOSOUGHI, Soroush; ROY, Deb a ARAL, Sinan. The spread of true and false news online. Science
Nutné je také rozlišovat mezi dezinformací a misinformací. Předložka mění význam celého slova, předložka dis- označuje záměrnou lež, zato předložka mis- označuje pouhé nezáměrné šíření nepravdy.
Motivace a dopad na společnost Manipulace vzniká především díky politické motivaci. Tento jev byl dobře viditelný například při volbách v USA v roce 2016, kdy se republikánská strana snažila ovlivnit veřejné mínění a manipulovat tak s voliči. Také se zde operuje s ekonomikou pozornosti, protože čím je zpráva šokující, tím více kliknutí a tím pádem i větší zisk. Společnost díky těmto taktikám přestává věřit seriózním novinářům. Společnost se štěpí a uzavírá do názorových bublin, ze kterých je díky algoritmům těžké vystoupit.ALLCOTT, Hunt a GENTZKOW, Matthew. Social Media and Fake News in the 2016 Election. Journal of Economic Perspectives. 2017, vol. 31, no. 2. ISSN 0895-3309
Ochrana Pro správnou ochranu před dezinformacemi je nutné podstoupit určité kroky, které nezávisí jen na jedinci, ale mnohdy i na různých institucí. Je potřeba rozvíjet mediální gramotnost, ideálně už u dětí v útlém věku. Naučit je, jak kriticky vyhodnocovat informace. bylo by vhodné také šířit osvětu o využívání fact-checkingových nástrojů a jak ověřovat zdroje. U médií samotných je třeba dbát na dodržování novinářských standardů a kodexů a také transparentně uvádět, kdo vlastní dané médium a jaké má zájmy.
Odkazy
Reference:
Literatura
GRIZZLE, Alton; MOORE, Penny; DEZUANNI, Michael; ASTHANA, Sanjay; WILSON, Carolyn et al. Media and information literacy: policy and strategy guidelines. [s.l.]: United Nations Educationaů, 2013. , 978-92-3-600052-7.
ELLUL, Jacques. Propaganda: The Formation of Men's Attitudes. [s.l.]: Random House USA, 1973. ISBN 978-0-394-71874-3
ENTMAN, Robert M. Framing: Toward Clarification of a Fractured Paradigm. Journal of Communication. 1993, č. 43 MCCOMBS, MAXWELL E. a SHAW, DONALD L. THE AGENDA-SETTING FUNCTION OF MASS MEDIA. Journal of Communication, 2015 VOSOUGHI, Soroush; ROY, Deb a ARAL, Sinan. The spread of true and false news online. Science ALLCOTT, Hunt a GENTZKOW, Matthew. Social Media and Fake News in the 2016 Election. Journal of Economic Perspectives. 2017, vol. 31, no. 2. ISSN 0895-3309
Externí odkazy
MZV, Informační manipulace Kremlu Demagog - fact-checkingový web HlidaciPes.org - zmapovaní české mediální scény Nadační fond nezávislé žurnalistiky - Media Rating Zvolsi.info - manipulace z pohledu mediální gramotnosti
Kategorie:Sdělovací prostředky Kategorie:Žurnalistika