Soumračník jitrocelový (Carterocephalus palaemon) je drobný, nápadně zbarvený motýl z čeledi soumračníkovití. Poprvé byl popsán v roce 1771 německým přírodovědcem Peterem Simonem Pallasem. Vědeckými synonymy jsou Papilio palaemon, Papilio brontes a Papilio paniscus. Podobným druhem je soumračník severní, který na území České republiky roku 1953 vyhynul.
Rozšíření Soumračník jitrocelový je holarktický druh, vyskytuje se v téměř celé Evropě, od Pyrenejí přes střední a severní Evropu až k polárnímu kruhu. Naopak se nevyskytuje na mnoha částech Anglie, Irska, Skandinávie a nejteplejších částí Středomoří. Obývá také střední a severní Asii a Severní Ameriku.
V České republice se vyskytuje od nížin až po vysoké polohy, v Hrubém Jeseníku až do 1200 m n. m. Do poloviny dvacátého století býval spíše lokálním druhem a v některých oblastech, například na severovýchodní Moravě, zcela chyběl.
Popis Je velký 22–28 mm, rozpětí křídel je 22–28 mm. Barva křídel je tmavě hnědá, se sytě žlutými skvrnami, které jsou někdy velice redukované. Spodní strana křídla je světlejší, se střídáním žlutého, krémového a hnědého zbarvení. Samice má šedý odstín a světlejší skvrny než samec. Housenka soumračníka jitrocelového je drobná a nenápadná, světle zelená, nebo světle hnědá a má na sobě jemné podélné proužky.
Stanoviště Obývá listnaté lesy, zvláště řidší porosty s bohatým bylinným patrem a travnatými květnatými enklávami. Dále se také vyskytuje na květnatých a vlhkých údolních loukách, lesních okrajích, křovinatých stráních, slatiništích, pasekách, průsecích, rašelinných loukách a lesostepích. Osídluje také pozdější sukcesní stanoviště po ukončení těžby v lomech či pískovnách, a také rekultivovaná území, zvláště podél vodních toků a vodních ploch.
Způsob života Samice soumračníka kladou vajíčka jednotlivě na čepele listu živné rostliny v polostínu. Živnou rostlinou housenek bývá jitrocel nebo trávy jako bezkolenec modrý, třtina křovištní, válečka prapořitá, bojínek luční a srha laločnatá. Housenka žije samostatně v ruličce spředené z listu. Dorostlá housenka si spřádá úkryt ze 3 až 4 listů, ve kterém přezimuje. Vývoj dokončí na jaře.
Samci si svá teritoria udržují, sedají na osluněných vrcholcích rostlin a startují buďto k samicím letícím okolo, nebo za účelem vyhnání jiného hmyzu z teritoria, každý kolem letící hmyz pronásledují až do vzdálenosti 4 metrů. Poté samec přelétne svůj okrsek a vrátí se zpět. Teritoria slouží několika následným generacím samečků. Pro výběr teritorií je důležitý celodenní sluneční svit. Na samice samci vyčkávají kolem poledne, dopoledne a podvečer sají nektar. Samice létají mezi jednotlivými teritorii a hledají vhodná místa ke kladení vajíček.
Poddruhy Do taxonu Carterocephalus palaemon je zařazeno celkem 11 poddruhů, jsou to Carterocephalus palaemon akaishianus, Carterocephalus palaemon albiguttatus, Carterocephalus palaemon magnus, Carterocephalus palaemon mandan, Carterocephalus palaemon mesapano, Carterocephalus palaemon murasei, Carterocephalus palaemon palaemon, Carterocephalus palaemon satakei, Carterocephalus palaemon skada, Carterocephalus palaemon taigana a Carterocephalus palaemon tolli.
Ohrožení a ochrana Soumračník jitrocelový se na většině území Evropy v lesích vyskytoval v hojném množství, s koncem 20. a začátkem 21. století však rychle mizí. V západní Evropě se na mnoha místech považuje za ohrožený druh, ve střední Evropě je hojnější, ale jeho populace se také velmi zmenšila. Příčinami mohou být globální změny v biosféře, změny v lesnické praxi, v technologii těžby, v zalesňování a ve skladbě lesních dřevin. Podle červeného seznamu IUCN je tento druh málo dotčený.
Fotogalerie
Odkazy
Reference
Literatura
NOVÁK, Ivo; Motýli střední Evropy. Praha: AVENTINUM, 2014, 224 s. () REICHHOLFOVÁ-RIEHMOVÁ, Helgard; Motýli. Praha: Euromedia Group, 2005, 288 s. ()
Související články
Soumračníkovití Soumračník jahodníkový Soumračník rezavý Soumračník čárečkovaný Soumračník slézový Soumračník černohnědý Soumračník čárkovaný
Externí odkazy
Soumračník jitrocelový na lepidotera.cz
Karta druhu na portálu AOPK ČR
Kategorie:Soumračníkovití