náhled|Hypotetický záznam poškození válečných letadel, která se dokázala vrátit na základnu. Pokud by ochrana letadla byla posílena v nejčastěji zasažených oblastech (červených), bylo by opatření pod vlivem zkreslení přeživších, protože byla ignorována rozhodující data ze smrtelně poškozených letadel, která poškození na ostatních (bílých) místech nepřežila. Jinými slovy: „Musíme posílit neoznačené části, protože jejich zásah znemožnil těmto letadlům návrat.“, což navrhla práce Abrahama Walda za 2. světové války.
Klam přeživších nebo zkreslení přeživších, též syndrom přeživších je logická chyba soustředění se na entity, které prošly výběrovým procesem, a zároveň přehlížení těch, které výběrem neprošly. To může vést kvůli neúplnosti dat k nesprávným závěrům.
Zkreslení přeživších je forma zkreslení vzorku, které může vést k příliš optimistickým přesvědčením, protože se přehlíží velké množství selhání, například když jsou z analýz finanční výkonnosti vyloučeny společnosti, které již neexistují. Může také vést k mylnému přesvědčení, že úspěchy ve skupině mají nějakou zvláštní vlastnost, přestože šlo spíše o náhodu, protože korelace neimplikuje kauzalitu.
Obecná chyba experimentů Parapsychologický výzkumník Joseph Banks Rhine se domníval, že ze stovek potenciálních subjektů identifikoval několik jedinců, kteří měli schopnosti mimosmyslového vnímání (ESP). Jeho výpočty byly založeny na nepravděpodobnosti, že by tito jedinci náhodou uhodli Zenerovy karty ukázané partnerovi. Hlavní kritikou, která se proti jeho výpočtům objevila, byla možnost nevědomého zkreslení přeživších při výběru subjektů. Byl obviněn z toho, že nezohlednil velkou efektivní velikost svého vzorku, tedy všechny subjekty, které odmítl jako „silné telepaty“, protože selhaly v dřívější fázi testování. Kdyby to byl udělal, mohl vidět, že z velkého vzorku by jeden nebo dva jedinci pravděpodobně dosáhli – čistě náhodou – takové úspěšnosti, jakou pozoroval.
V knize Fads and Fallacies in the Name of Science (Módní výstřelky a klamy ve jménu vědy) Martin Gardner vysvětlil, že experimentátoři se takových zjevných chyb nedopustili ze statistické naivity, ale spíše v důsledku nenápadného ignorování subjektů se špatnými výsledky. Řekl, že i bez jakýchkoli triků by se při dostatečně velkém vzorku vždy našel určitý počet subjektů, které by prokázaly nepravděpodobný úspěch. Pro ilustraci spekulujme o tom, co by se stalo, kdyby si Rhineovu práci přečetlo sto profesorů psychologie a rozhodlo se provést vlastní testy; řekl, že zkreslení přeživších by odfiltrovalo typicky neúspěšné experimenty a zároveň by povzbudilo ty šťastně úspěšné k pokračování v testování.
Předpokládal, že experimenty potvrzující nulovou hypotézu (tj. neukazující žádný výsledek) nebudou publikovány, ale „nakonec zůstane jeden experimentátor, jehož subjekt dosáhl vysokého skóre v šesti nebo sedmi po sobě jdoucích sezeních. Ani experimentátor, ani subjekt si nejsou vědomi dalších devadesáti devíti projektů, a tak mají oba silnou iluzi, že ESP funguje.“ Uzavírá: „Experimentátor napíše nadšený článek, pošle ho Rhineovi, který jej publikuje ve svém časopise, a čtenáři jsou velmi ohromeni.“
Pokud nějaký jev zkoumá dostatečný počet vědců, někteří z nich náhodou naleznou statisticky významné výsledky a tyto experimenty jsou předloženy k publikaci. Články s pozitivními výsledky mohou být navíc pro editory atraktivnější. Tento problém je známý jako zkreslení pozitivních výsledků, což je typ publikačního zkreslení. Aby se s tím vypořádali, někteří editori nyní konkrétně požadují předkládání „negativních“ vědeckých zjištění, kde se „nic nestalo“.
Zkreslení přeživších je jedním z výzkumných problémů, které byly nastoleny v provokativním článku z roku 2005 „Proč je většina publikovaných výzkumných zjištění nepravdivá“, který ukazuje, že velké množství publikovaných lékařských výzkumných prací obsahuje výsledky, které nelze replikovat.
Jeden slavný příklad zkreslení přežití se objevil ve studii Redelmeiera a Singha, která byla publikována v časopise Annals of Internal Medicine a měla za cíl prokázat, že herci a herečky držitelé Oscara žili téměř o čtyři roky déle než jejich méně úspěšní vrstevníci. Statistická metoda použitá k odvození tohoto statisticky významného rozdílu však dala vítězům nespravedlivou výhodu, protože roky života vítězů před vítězstvím připisovala přežití po vítězství. Když byla data znovu analyzována pomocí metod, které se tomuto zkreslení nesmrtelného času vyhnuly, výhoda přežití se blížila jednomu roku a nebyla statisticky významná.
Příklady
Plné košíky Každoročně vídáme před svátky v nákupních centrech plná parkoviště a obchody zaplněné lidmi s plnými košíky. Říkáme si, že se nemáme tak špatně a ekonomika je v nejlepším pořádku, protože jinak by zde nemohlo být tolik lidí. Kvůli vlivu zkreslení přeživších však vidíme pouze část společnosti, která má dostatek peněz na to, aby mohla na nákupy vyrazit. Výsledkem je příliš optimistický pohled na výši životní úrovně napříč celou populací, který přes přeplněná obchodní centra nemusí ukazovat na všeobecný blahobyt. Podle výzkumu PAQ Research v roce 2024 třetina českých domácností neuspoří ani korunu a jsou tak velmi zranitelné vůči výpadků příjmů nebo dodatečným nákladům způsobeným například rozbitou pračkou.
Finance a ekonomie Ve financích se zkreslení přežití může projevovat tendencí, kdy jsou zkrachovalé společnosti vylučovány ze studií výkonnosti, protože již neexistují. Často to způsobuje, že výsledky studií jsou zkreslené směrem nahoru, protože jsou zahrnuty pouze společnosti, které byly dostatečně úspěšné, aby přežily až do konce období. Například dnešní výběr fondů společnosti podílových fondů bude zahrnovat pouze ty, které jsou nyní úspěšné. Mnoho ztrátových fondů je uzavřeno a sloučeno s jinými fondy, aby se zakryla špatná výkonnost. Teoreticky by 70 % existujících fondů mohlo pravdivě tvrdit, že mají výkonnost v prvním kvartilu svých konkurentů, pokud skupina konkurentů zahrnuje fondy, které již byly uzavřeny.
V roce 1996 Elton, Gruber a Blake ukázali, že zkreslení přeživších je větší v sektoru malých fondů než ve velkých podílových fondech (pravděpodobně proto, že malé fondy mají vysokou pravděpodobnost bankrotu). In this paper the researchers eliminate survivorship bias by following the returns on all funds extant at the end of 1976. They show that other researchers have drawn spurious conclusions by failing to include the bias in regressions on fund performance. Odhadují velikost zkreslení v celém odvětví podílových fondů v USA na 0,9 % ročně, kde zkreslení je definováno a měřeno jako „průměrné α pro přeživší fondy mínus průměrné α pro všechny fondy“, kde α je rizikově upravený výnos v rámci indexu S&P 500 (toto je standardní měřítko nadprůměrné výkonnosti podílových fondů).
Ve finanční oblasti je navíc zkreslení přeživších způsoben použitím aktuální sady členů indexu namísto použití skutečných změn složek v čase. Uvažujme zpětný test do roku 1990, abychom zjistili průměrnou výkonnost (celkový výnos) členů indexu S&P 500, kteří v předchozím roce vyplatili dividendy. Použití pouze současných 500 členů a vytvoření historické linie celkového výnosu společností, které splňovaly kritéria, by k výsledkům přidalo zkreslení přeživších. S&P udržuje index zdravých společností a odstraňuje společnosti, které již nesplňují svá kritéria jako reprezentativní pro americký akciový trh s velkou tržní kapitalizací. Společnosti, které na cestě k zařazení do S&P 500 zaznamenaly zdravý růst, by byly započítány, jako by v indexu byly během tohoto období růstu, což nebyly. Místo toho mohla být v indexu jiná společnost, která ztrácela tržní kapitalizaci a byla určena pro index S&P 600 Small-cap Index, která byla později odstraněna a nebyla by započítána do výsledků. Použití skutečného členství v indexu a aplikace dat vstupu a výstupu k dosažení odpovídajícího výnosu během zahrnutí do indexu by umožnilo výstup bez zkreslení.
Obchod náhled|Zarámované citáty úspěšných generálních ředitelů ve veřejné knihovně. Michael Shermer v časopise Scientific American a Larry Smith z University of Waterloo popsali, jak poradenství ohledně komerčního úspěchu zkresluje jeho vnímání tím, že ignoruje všechny podniky a osoby, které předčasně ukončily studium a zkrachovaly. Novinář a spisovatel David McRaney poznamenává, že „poradenský byznys je monopol řízený těmi, kdo přežili. Když se něco stane nepřeživším, je to buď zcela eliminováno, nebo je jakýkoli jeho hlas utlumen na nulu“. Alec Liu v časopise Vice napsal, že „na každého Marka Zuckerberga připadají tisíce takových, kteří pořádali večírky, na kterých se nikdo nikdy nezúčastnil, zastaralé ještě předtím, než jsme se dozvěděli, že existují.“
Finanční spisovatel Nassim Taleb ve své knize Černá labuť nazval data zastřená zkreslením přežití „tichým důkazem“.
Dějiny Diagoras z Mélosu byl dotázán ohledně obrazů těch, kteří unikli ztroskotání lodi: „Podívej, ty, který si myslíš, že bohové se nestarají o lidské věci, co říkáš tolika lidem, které jejich zvláštní přízeň zachránila před smrtí?“, na což Diagoras odpověděl: „Vždyť já říkám, že zde nejsou obrazy těch, kteří byli zavrženi, jich je mnohem více.“ Podobný příběh se vypráví o Diogenovi ze Sinopy.
Susan Mumm popsala, jak zkreslení přežití vede historiky k tomu, aby více studovali organizace, které stále existují, než ty, které skončily. To znamená, že velké a úspěšné organizace, jako je Ženský institut, které byly dobře organizované a stále mají přístupné archivy, ze kterých mohou historici pracovat, jsou studovány více než menší charitativní organizace, i když ty mohly odvést větší kus práce.
Vysoce konkurenční kariéra Ať už jde o filmové hvězdy, sportovce, hudebníky nebo generální ředitele multimiliardových korporací, kteří odešli ze školy, populární média často vyprávějí příběh odhodlaného jedince, který si jde za svými sny a překonává nepřízeň osudu. Mnohem méně se pozornosti věnuje lidem, kteří mohou být podobně zruční a odhodlaní, ale nikdy nedosáhnou úspěchu kvůli faktorům, které nemají pod kontrolou, nebo jiným (zdánlivě) náhodným událostem. Existuje také tendence přehlížet zdroje a události, které k takovému úspěchu přispěly, a které ti, kteří neúspěšní, neměli.
Například studie z roku 2013 zjistila, že 91 % hudebních umělců nebylo na sociálních sítích objeveno a pouze 1,1 % patřilo k mainstreamovým nebo mega umělcům. Drtivá většina neúspěchů není pro veřejnost viditelná a pravidelně se objevují pouze ti, kteří přežijí selektivní tlaky svého konkurenčního prostředí.
Válečný Během druhé světové války statistik Abraham Wald zohledňoval ve svých výpočtech zkreslení přeživších, když zvažoval, jak minimalizovat ztráty bombardérů způsobené nepřátelskou palbou.Wald, Abraham. (1943). A Method of Estimating Plane Vulnerability Based on Damage of Survivors. Statistical Research Group, Columbia University. CRC 432 — reprint from July 1980 . Center for Naval Analyses. Statistická výzkumná skupina (SRG) na Kolumbijské univerzitě, jejímž byl Wald členem, zkoumala poškození letadel, která se vrátila z misí, a doporučila přidat pancéřování do oblastí, které vykazovaly nejmenší poškození. Díry po kulkách ve vracejících se letadlech představovaly oblasti, kde mohl bombardér utrpět poškození a přesto letět dostatečně dobře, aby se bezpečně vrátil na základnu. Wald proto navrhl, aby námořnictvo posílilo oblasti, kde vracející se letadla zůstala nezraněna, z čehož vyplývá, že letadla zasažená v těchto oblastech měla největší pravděpodobnost ztrát. Jeho práce je považována za klíčovou v tehdy se rozvíjející disciplíně operačního výzkumu.
Kočky