Obléhání Rabí spočívalo v úspěšném pokusu vojsk orebitského a táborského svazu pod velením hejtmana Jana Žižky z Trocnova o dobytí hradu Rabí, hájenému posádkou Švihovských z Rýzmberka a katolického plzeňského landfrýdu v červnu 1421, během rané fáze husitských válek. Navzdory husitskému vítěznému zdolání rozsáhlé pevnosti tato událost proslula zejména incidentem, při kterém Jan Žižka vinou střelby hradních obránců přišel o druhé oko a zcela tím ztratil zrak.

Pozadí náhled|261x261pixelů|Model hradu v době největšího rozmachu (stálá hradní expozice na Rabí) Přední vůdce husitských vojsk Jan Žižka čelil opozici západočeské katolické šlechty, zformované do tzv. plzeňského landfrýdu pod vedením Bohuslava ze Švamberka již během roku 1419 ve vítězném střetu u Nekmíře. Po nuceném odchodu husitů, spolu s Žižkou a Václavem Korandou, z Plzně na jaře 1420, střetu u Sudoměře a založení Tábora se pak Žižkova pozornost v dalším tři čtvrtě roce zaměřila do jiných částí Čech. Brzy po Novém roce 1421 se táborité pod Žižkovým velením do západních Čech navrátili. Obsadili kláštery v Kladrubech a Chotěšově a dobyli hrad Krasíkov, kde zajali významného nepřítele husitství Bohuslava ze Švamberka.Husitská kronika, s. 208–209. 2. února přitáhli k Tachovu a vypálili jeho předměstí, avšak kvůli vysoké koncentraci vojsk českého a uherského krále nepřikročili ke generálnímu útoku a vrátili se pro posily k Táboru.Husitská revoluce III., s. 69. Dne 14. února obě husitská vojska oblehla Plzeň, mocenské centrum landfrýdu. Bojové operace, které měly město přinutit ke kapitulaci, trvaly čtyři týdny, po jejich uplynutí plzeňští požádali o příměří do Nového roku. Smlouva, kterou se mimo jiné zavazovali, že do měsíce přistoupí ke kalichu a čtyřem artikulům, byla skutečně ratifikována, avšak její obsah nebyl plzeňskými nikdy dodržen.Šmahel (1969), s. 120.

V březnu 1421 pak Žižka od Plzně odtáhl s vojskem k Chomutovu, který následně vypálil. Po dalších třech měsících, téměř jistě ve dnech 3. až 7. června, se zúčastnil husitského sněmu ve středočeské Čáslavi. Po přijetí sněmovního usnesení následně vytáhl se svým vojskem k hradu Rabí. Tato pevnost, patřící svou rozlohou k největším v Českém království, strategicky umístěná u řeky Otavy na pomezí západních a jižních Čech, tvořila důležitou základnu Jana Švihovského z Rýzmberka, který spolu se svým starším bratrem Vilémem patřil k předním členům plzeňského landfrýdu. Jedním z velitelů obléhacích vojsk měl být také hejtman Chval Řepický z Machovic. Majitele hradu Švihovského naproti tomu podpořil mj. Menhart II. z Hradce, který přišel na pomoc ze svého nedalekého hradu Velhartice. Husité hrad přitom oblehli již roku 1420, tenkrát však obránci otevřeli brány bez boje.

Bitva Byl-li Žižka v Čáslavi skutečně přítomen, musel k více než 170 kilometrů vzdálené pevnosti cestovat přinejmenším několik dní začátek husitského obléhání Rabí je tak možno odhadovat na polovinu června 1421. Z pramenů je známo jen velmi málo o tom, jaká byla síla husitských vojsk či zda útočníci disponovali obléhacími stroji.

Právě do poloviny června je pak časově kladeno Žižkovo těžké poranění druhého oka. Autor Kroniky velmi pěkné o Janu Žižkovi poznamenává: „Potom táhl jest Žižka a obehnal jest Rabí hrad, a tu mu jest druhé oko vystřeleno. I byl jest slep a ledva živ zoustal“.Kronika velmi pěkná o Janu Žižkovi, s. 54. Enea Silvio Piccolomini v Historii české uvádí: „Když pak svolav bratry Táborské a Orebské, ležel před zámkem, kterémuž Rábí jméno jest, a obležených všie mocí dobýval, v oko, kterýmž jediným světlo nebeské viděl, strelů uhozen jsa, ztratil. Odtud do Prahy k lékaruom dovezen jsa, ačkoli na ránu ulečený, při životě zůstal, zraku však nikoli jest nenabyl.“Enea Silvio Piccolomini, s. 78–79.

Vážně zraněný velitel obléhatelů byl, údajně ještě s odštěpky v tváři, převezen do Prahy, kde se mu následně dostalo lékařského ošetření. Morálku husitů to však nezlomilo a v krátkém čase Rabí dobyli. Přítomný Menhart z Hradce byl následně zajat a krátce vězněn na hradě Příběnicích pod střežením Zdeňka z Buchova, kde byl rovněž vězněn další člen landfrýdu, Bohuslav ze Švamberka.

Důsledky Dobytí Rabí představovalo značný husitský úspěch vůči katolické regionální opozici a další potvrzení možností vojsk husitů rovnat se regulérním ozbrojeným silám té doby. Jan Rabský (Švihovský) nechal poničený hrad do roku 1427 znovu opravit. O dobovém rozsahu gotického hradu přitom může svědčit i to, že je Rabí největší českou zříceninou.

Ve zbývajících třech letech svého života se pak hejtman Žižka, který po úrazu u Rabí oslepl i na druhé oko, bojům v prostoru ovládaného spojenci plzeňského landfrýdu nadále příliš nevěnoval. I přes indicie, jež se shodují na tom, že šlo o poměrně vážné zranění, se Žižka v Praze dlouho nezdržel, neboť se 6. srpna přidal k Pražanům, kteří táhli proti Mostu, aby aspoň nahnal Němcům strachu.Husitská kronika, s. 253.

V kultuře Žižkovo zranění se stalo, zejména v 19. století, jedním z často výtvarně zobrazovaných motivů husitských válek. Událost zmiňuje např. Karl Herloßsohn ve svém románu Hussiten (Husité), rovněž ji zahrnul do pověsti O Žižkovi také Alois Jirásek ve Starých pověstech českých.

Galerie

Odkazy Reference

Literatura

ZAP, Karel Vladislav. Česko-moravská kronika.. Praha: I.L. Kober, 1868, s. 923,924. Online

Externí odkazy

Rabí Rabí Rabí Kategorie:Rabí Kategorie:Evropa v roce 1421