Petrus Jozef Triest (31. srpna 1760 Brusel – 24. června 1836 Gent) byl belgický římskokatolický duchovní, kanovník a zakladatel kongregací. Katolická církev jej uctívá jako ctihodného.
Je nazýván „belgickým Vincentem de Paul“.
Život Narodil se 31. srpna 1760 v Bruselo jako deváté ze čtrnácti dětí. Jeho rodiči byli kovář Jan Triest a Cecilia Triest, rozená Mello.
Vyrůstal v Bruselu a kvůli politickým nepokojům musel část svého školního vzdělání absolvovat na latinské škole v Geelu. V Geelu se usazovalo mnoho lidí s psychickými poruchami a uctívali relikvii svaté Dymphny, které byly přisuzovány uzdravující účinky. Pod vlivem těchto zkušeností v něm dozrávaly první sociální myšlenky.
Později studoval filozofii a teologii na Staré univerzitě v Lovani. Vstoupil do kněžského semináře v Mechelenu a roku 1787 byl vysvěcen na kněze. Po svém kněžském svěcení působil jako farář v několika farnostech. Kolem roku 1800 působil ve farnosti v Ronse a o tři roky později přešel do Lovendegemu.
Založení ženské kongregace V Lovendegemu zahájil roku 1803 své sociální dílo. Spolu s malou skupinou žen se ujali péče o chudé a nemocné. Kromě toho organizovali také školní vzdělávání dětí. Triest měl zpočátku v úmyslu začlenit tuto ženskou skupinu do již existující kongregace Kongregace Milosrdných sester svatého Vincence de Paul, k tomu však nezískal potřebné povolení. Rozhodl se tedy založit novou kongregaci, kterou schválil biskup Étienne André François de Paule Fallot de Beaumont de Beaupré. Kongregace získala název; Milosrdné sestry Ježíše a Marie.
Vypracoval řeholní konstituce a inspiroval se přitom pravidly svatého Vincence de Paul. Dne 26. prosince 1806 byl jmenován generálním představeným tohoto řeholního společenství.
Dne 14. ledna 1807 byl jmenován kanovníkem katedrály svatého Bavona v Gentu. Kanovník Triest byl povolán do čela městské nemocnice v Gentu a byl jmenován členem hospodářské rady města Gent. Kromě toho byl přizván i do dalších významných správních zařízení.
Pokračování pastorační péče Roku 1807 založil další kongregaci složenou z mladých mužů, kteří se věnovali péči o staré lidi. Tato kongregace, nazvaná Milosrdní bratři, byla oficiálně uznána 28. listopadu 1811. Společně s tímto řeholním společenstvím převzal péči o osoby s mentálním postižením a poskytl těmto nemocným domov a systematickou podporu.
V roce 1820 založil školu pro hluchoněmé dívky a roku 1825 následovala škola pro hluchoněmé chlapce.
Roku 1825 se rozhodl ke zřízení třetí kongregace. Kongregace byla pojmenována Bratří svatého Jana z Boha, ale později došlo k jejich sloučení do kongregace Bratří svatého Jeronýma Emilianiho.
Před svou smrtí dal vzniknou také kongregaci Sester svatého Dětství Ježíšova zaměřenou na péči o sirotky.
Zemřel 24. června 1836 v Gentu.
Proces svatořečení Proces byl zahájen 26. srpna 2002 v diecézi Gent. Dne 14. dubna 2025 uznal papež František jeho heroické ctnosti.
Odkazy Reference
Externí odkazy The Hagiography Circle
Kategorie:Muži Kategorie:Ctihodní Kategorie:Belgičtí římskokatoličtí duchovní Kategorie:Kanovníci Kategorie:Zakladatelé řeholních kongregací a institucí zasvěceného života Kategorie:Narození 31. srpna Kategorie:Narození v roce 1760 Kategorie:Narození v Bruselu Kategorie:Úmrtí 24. června Kategorie:Úmrtí v roce 1836 Kategorie:Úmrtí v Gentu