Masarykův most v Týnci nad Sázavou je most silnice II/106 přes Sázavu.
Až do konce 19. století leželo jádro obce na levém břehu Sázavy.
Dřevěný most podle záznamů, které si vedli majitelé Týnce, existoval nejpozději od poloviny 17. století.Jana Vesela: Most v Týnci nad Sázavou a jeho příběhy. První most postavený v Československu má bohatou historii, Médium.cz, 5. 10. 2024 Byl stržen povodní roku 1776 a znovu již obnoven nebyl.
Spojení pak zajišťoval přívoz. Na pravém břehu měl přístaviště v místech dnešního parkoviště u městského úřadu na pravém břehu, na levém břehu u mlýna, později se posunul o několik metrů dolů po proudu. Po výstavbě železnice a nádraží na pravém břehu (1897) neexistovalo mezi nádražím a obcí pozemní spojení. Přívoz byl původně panský, konopišťské panství od roku 1916 požadovalo od všemožných subjektů (obce, podniky a železnice) dotaci na provoz přívozu a při nesplnění tohoto požadavku hrozilo omezit provoz přívozu pouze pro vlastní potřebu panství.Týnecký ocelový most, Posázaví o.p.s.
O obnově mostu se jednalo nejméně od roku 1908. Po konci první světové války bylo za finančního přispění státu přistoupeno k výstavbě nového obecního mostu. Původní zadávací cena 675 476 Kč se kvůli poválečné krizi zvedla skoro na 1 500 000 Kč. Za 100 000 kč byly k mostu postaveny nenaplánované nájezdy. Dle protokolu z 1. března 1919 přispěl obecní úřad v Krusičanech na výstavbu mostu částkou 50 000 Kč, celkové náklady na výstavbu dosáhly 1 432 857 Kč.Státní okresní archiv Benešov, fond Archiv obce Týnec nad Sázavou, inv. č. 29, Stavba nového mostu přes řeku Sázavu v Týnci n. Sáz. Stavbu provedla v letech 1919–1920 firma Müller & Kapsa, podnikatelství staveb Plzeň. Vypracováním projektu byl pověřen ing. Antonín Chramosta.Národní archiv, fond Ministerstvo veřejných prací, kart. 893, inv. č. 1202, sign. 164-173, Plány mostu v Týnci n. Sázavou Uvádí se, že byl první mostní stavbou v samostatném Československu. Byl pojmenován po prezidentu T. G. Masarykovi. Prezident byl pozván, ale nemohl slavnostního otevření mostu na podzim 1921 zúčastnit.
Při stavbě mostu údajně našli dělníci na levém břehu v prostoru dnešních tenisových dvorců při výkopových pracích velké množství černých hliněných nádob z dob Keltů. Nádoby rozbíjeli a hledali cennosti. Uvnitř ale nacházeli pouze popelovou hmotu. Veškeré rozbité a posléze i celé nádoby byly vráceny zpět do navážky.Patriot Z.:Týnecké mosty a tunely II., mestotynec.eu, 24. 3. 2015
Od roku 1943 most stál na hranici cvičiště zbraní SS na levém břehu. Na mostě stála dřevěná bouda se závorou a německá hlídka kontrolovala všechny průchozi.
O jméno most přišel v březnu 1939, po osvobození ho dostal zpět, ale jen do roku 1948. Na krátký čas v době pražského jara 1968 se nápis se jménem vrátil, po příjezdu ruské armády ho narychlo ukryl odvážný občan až do roku 1990.
V roce 1968 přes most přejížděly ruské tanky směrem od Benešova do Lešan, kde měla sídlo 33. protitanková brigáda. Pak se vracely na původní břeh přes most v Krhanicích.
Železobetonový most se třemi oblouky o světlosti 30 metrů a dvěma kamenem obezděnými pilíři. V polovině 60. let 20. století byla mostovka rozšířena na dva jízdní pruhy a původní dekorativní betonové zábradlí bylo nahrazeno ocelovým.
V letech 1996–1997 byly mostovka i oblouky mostu sneseny a nahrazeny novou železobetonovou konstrukcí.Michal Horáček: Masarykův silniční most : Týnec nad Sázavou, 1920, Industriální topografie, FA ČVUT v Praze, 2024–2026 Na dobu rekonstrukce byl přibližně v místech původního přívozu pod mlýnem vystaven provizorní dřevěný most.
Odkazy Reference
Externí odkazy
Kategorie:Mosty přes Sázavu Kategorie:Silniční mosty v okrese Benešov Kategorie:Stavby v Týnci nad Sázavou Kategorie:Postaveno v Česku 1921