Elias Schedius (v německých pramenech také Elias Schede; 12. června 1615 Kadaň – 2. března 1641 Varšava) byl český luteránský učenec, historik a básník působící v exilu. Proslavil se jako „zázračné dítě“ a později jako autor jednoho z prvních systematických děl o germánské a severské mytologii De Diis Germanis.
Život
Mládí a původ Narodil se v Kadani jako jediný syn Georga Schedeho, rektora tamní latinské školy. Rodina patřila k luteránské inteligenci. Po porážce stavovského povstání a vydání Obnoveného zřízení zemského byla rodina nucena z náboženských důvodů opustit Čechy. V roce 1623 odešli do severoněmeckého Meklenburska, kde se jeho otec stal rektorem v Bützowě a později v Güstrowě (v té době rezidenčním městě Albrechta z Valdštejna).
Studia a kariéra Schedius projevoval od dětství mimořádné intelektuální schopnosti, v dobové literatuře byl označován jako „zázračné dítě“ (Wunderkind). Již ve 12 letech skládal básně a projevy v latině a řečtině. V roce 1625 (ve věku 10 let) byl imatrikulován na univerzitě v Rostocku (v matrice zapsán jako Elias Schedius Cadanensis Bohemus). Během studií v Rostocku se těšil ochraně rektora Johannese Quistorpa, který jej bránil před tehdy běžnou šikanou mladších studentů (pennalismus). V Quistorpově knihovně se Schedius seznámil s dílem Johna Seldena o syrských bozích, které se stalo přímou inspirací pro jeho pozdější vědeckou práci. Již ve dvanácti letech prokazoval mimořádné nadání literární činností v řečtině a latině. V šestnácti letech si v Güstrowě prohloubil jazykové znalosti studiem italštiny pod vedením řeckého učence Romana Nicephora; později ovládl také francouzštinu a holandštinu. V roce 1633 obdržel titul Poeta laureatus. Následně působil jako soukromý vychovatel v rodině hamburského obchodníka.
Po návratu do Güstrowa v roce 1635 se zaměřil na studium historie a právní vědy, vstoupil do diplomatických a vědeckých služeb, které ho zavedly až na dvůr polského krále, přičemž zároveň pracoval na koncepcích rozsáhlých vědeckých děl. V letech 1639–1641 působil na univerzitě v Královci (Königsberg).
Úmrtí Zemřel náhle v březnu 1641 ve Varšavě během cesty do Krakova, ve věku pouhých 26 let. Jeho předčasná smrt přerušila práci na řadě ambiciózních historických děl.
Dílo Schedius byl mimořádně plodným autorem, jehož (většinou nepublikovaná) tvorba zahrnuje latinskou poezii, historické kroniky i nábožensko-politická dramata.
De Diis Germanis (Amsterdam, 1648) – Jeho nejvýznamnější spis, vydaný posmrtně jeho otcem. Jedná se o rozsáhlé pojednání o náboženství starých Germánů, Galů a Britů. Přestože je dnes dílo kritizováno za fantastické etymologie, ve své době šlo o průkopnickou práci, která ovlivnila barokní vnímání evropského pohanství. Arati Phainomena (Güstrow, 1631) – Latinský překlad astronomického díla, který vydal v pouhých 16 letech. Chronikon vom Ursprung und Herkommen der Herzöge zu Mecklenburg – Rozsáhlá rukopisná kronika meklenburských vévodů. Drama sacropoliticum Adadesaris (1637) – Alegorické drama, které na pozadí biblických příběhů reflektovalo hrůzy probíhající třicetileté války a vyzývalo k náboženské toleranci.
Odkazy Reference
Literatura
SCHEDIUS, Elias. De diis Germanis. Amstelodami: Ludovicum Elzevirium, 1648.
Kategorie:Narození 12. června Kategorie:Narození v roce 1615 Kategorie:Narození v Kadani Kategorie:Úmrtí 2. března Kategorie:Úmrtí v roce 1641 Kategorie:Úmrtí ve Varšavě Kategorie:Muži Kategorie:Luteráni Kategorie:Emigranti a exulanti