Císařská rozhledna (), po roce 1923 známá také jako rozhledna Karla Weise (), byla 21 metrů vysoká kamenná vyhlídková věž v Krušných horách, která stávala na Nakléřovské výšině (704 m n. m.) nad osadou Nakléřov. Objekt byl vybudován v roce 1913 jako připomínka stého výročí bitvy u Chlumce, ke které došlo v bezprostředním okolí v srpnu 1813. Rozhledna byla zničena během zimní bouře v lednu 1944 a po druhé světové válce již nebyla obnovena.

Stavba byla situována v historicky významné lokalitě u Nakléřovského průsmyku, kudy vedla stará poštovní silnice spojující Prahu s Drážďany. Podle místní tradice sledoval z této vyhlídky průběh bojů v září 1813 sám francouzský císař Napoleon I. Rozhledna patřila k dominantám východní části Krušných hor a nabízela široký výhled na Českou kotlinu a České středohoří. Po jejím zániku zůstaly na místě pouze rozvaliny a v současnosti se na vrcholu nachází telekomunikační vysílač.

Historie vlevo|náhled|Lokalita ve Stabilním katastru (1843): uprostřed kostel sv. Josefa, vpravo Nakléřovská výšina () Vesnice Nakléřov byla založena po polovině 13. století jako lesní lánová ves v rámci kolonizace východního Krušnohoří iniciované z Děčína, která souvisela s výstavbou hradu Königstein králem Přemyslem Otakarem I. První písemná zmínka o sídle s farním kostelem pochází z roku 1382. Lokalita získala mimořádný význam díky Nakléřovskému průsmyku, jímž procházela stará solná stezka z Halle a později důležitá poštovní silnice spojující Prahu s Drážďany. Průsmyk zároveň tvoří součást česko-saské hranice, která je považována za nejstarší existující hranici ve střední Evropě, definitivně vymezenou již Chebskou smlouvou z roku 1459. Drsný horský charakter obce a její poloha na periferii vedly k tomu, že si Nakléřov po staletí udržoval národnostní homogenitu s převahou německojazyčného obyvatelstva, což se stalo určujícím faktorem pro jeho osud ve 20. století.

Vojenský význam průsmyku se naplno projevil v srpnu 1813 po bitvě u Drážďan. Nakléřovským průsmykem vnikl do Čech francouzský 1. sbor pod velením generála Dominika Vandamma, který měl za úkol odříznout ústupové cesty spojenecké tzv. České armádě. Dne 29. srpna mu v prostoru mezi Stradovem, Přestanovem a Chabařovicemi zastoupil cestu ruský sbor generála Alexandra Ostermana-Tolstého. Rozhodující okamžik nastal 30. srpna, kdy se v týlu francouzských vojsk nečekaně objevil pruský sbor generála Friedricha Kleista sestupujícího z Nakléřovského průsmyku. Francouzské vojsko se ocitlo v sevření a bylo prakticky zničeno, přičemž sám generál Vandamme byl zajat v prostoru Žandova. vlevo|náhled|Pohlednice z Chlumce s kresbou tří „národních“ pomníků V následujících desetiletích se okolí Nakléřova a Chlumce proměnilo v pietní území s řadou monumentálních památníků. Jako první byl v roce 1817 u Varvažova odhalen litinový pruský pomník od architekta Karla Schinkela, následovaný rakouským pomníkem generála Colloredo-Mansfelda (1825) a ruským pomníkem u Přestanova (1837) od architekta Petra Nobileho. Kulturně-historický význam lokality vyvrcholil při stém výročí bitvy v roce 1913, kdy byl v Chlumci vztyčen 25 metrů vysoký Jubilejní pomník. V samotném Nakléřově pak byl v tomto roce vybudován Kleistův pomník, připomínající pruského generála, který za vítězství v průsmyku získal predikát „“ (z Nakléřova). Právě v rámci těchto jubilejních oslav vznikla na nejvyšším bodě nad obcí také Císařská rozhledna.

Vznik rozhledny

Historie rozhledny na Nakléřovské výšině je úzce spjata s rozvojem spolkové činnosti na Ústecku a s budováním historické paměti na napoleonské války. Výstavba vyhlídkové věže byla zahájena v roce 1908 u příležitosti 60. výročí vlády císaře Františka Josefa I. Hlavním iniciátorem projektu byl horský spolek z Ústí nad Labem () ve spolupráci s lokálními spolky z Nakléřova, Liboňova a Telnice. Organizační vedení celé akce spočívalo na ústeckém majiteli knihtiskárny panu Weisovi, zatímco vlastní stavbu realizovali stavitelé Karel Wagner a Emil Hanke.

Místo pro stavbu bylo vybráno z historických i krajinných důvodů – rozhledna vyrostla v lokalitě, odkud měl 17. září 1813 sám Napoleon Bonaparte sledovat průběh bojů u Varvažova. Vyhlídková věž získala název (Císařská vyhlídka), čímž měla demonstrovat rakouský patriotismus a loajalitu k trůnu.

Slavnostní otevření náhled|Rozhledna na obraze Josefa Reinera z roku 1911 Vrcholem existence rozhledny se staly jubilejní oslavy stého výročí bitvy u Chlumce v srpnu 1913. Program v Nakléřově začal již v sobotu 30. srpna večer, kdy byl celý kopec i samotná věž slavnostně iluminovány bengálskými ohni a proběhl průvod s pochodněmi. Samotné slavnostní předání rozhledny veřejnosti se uskutečnilo v neděli 31. srpna 1913 ve tři hodiny odpoledne. Akce měla charakter monumentální lidové slavnosti, jíž se účastnily tisíce návštěvníků včetně početných skupin ze sousedního Saska. Ze silnice od Petrovic k rozhledně vyrazil okázalý průvod, v jehož čele šli trubači, následovaní čestnými dámami, tělovýchovným spolkem D.T.B. Jahn, veteránskými a válečnými spolky z celého regionu (Ústí nad Labem, Tisá, Hřensko, Markvartice, Přestanov, Libouchec, Děčín), sbory dobrovolných hasičů a deputacemi armády.

U vstupu do věže byla umístěna busta císaře Františka Josefa I., u níž nakléřovské dívky přednesly oslavné básně a položily kytice. Mezi čestnými hosty byli významní šlechtici, jejichž předkové v bitvě bojovali: knížete von Reusse (vnuka ruského generála Evžena Württemberského) zastupoval plukovník von Müller, dále tu byla hraběnka Kleist von Nollendorf (vnučka pruského velitele) a nadporučík dělostřelectva Arthur Moese von Nollendorf (pravnuk rakouského majora). I přes oficiální loajalistický rámec oslav (přítomnost busty císaře a církevní vysvěcení biskupem Frindem) se slavnost nesla v duchu sílícího německého nacionalismu. Ústecký starosta Ohnsorg ve svém projevu označil věž za symbol jednoty a bratrství ve zbrani s Německou říší, přičemž původní motiv oslavy 60. výročí vlády rakouského císaře byl v projevech upozaděn. Přístup na slavnostní pódium v den otevření byl zpoplatněn (3 K k sezení, 1 K k stání), aby se pokryly náklady na výstavbu a provoz.

V sousedství rozhledny byl ve stejném roce (1913) odhalen také Kleistův pomník, tvořený komolým jehlanem s koulí na vrcholu, jehož autorem byl Emil Löbel.

Zánik vlevo|náhled|Pohled na Nakléřov s kostelem a rozhlednou před rokem 1940 V rámci odstraňování symbolů monarchie po vzniku Československa byla rozhledna patrně v roce 1923 přejmenována na rozhlednu Karla Weise (Karl-Weis-Warte) na počest funkcionáře ústeckého horského spolku, který její vznik inicioval.

Turistům pak sloužila rozhledna téměř do konce druhé světové války. Během zimní bouře 29. ledna 1944 se věž zřítila. Německé úřady ji sice zamýšlely po válce obnovit a pojmenovat „“, k tomu však už nedošlo a v 50. letech byla i zbývající ruina stržena. Na vrcholu Nakléřovské výšiny se tak do 21. století dochovalo pouze torzo v podobě hromady kamenného zdiva.

Definitivní tečku za pietním areálem na Nakléřovské výšině udělala v roce 1975 likvidace nedalekého kostela sv. Josefa, který musel ustoupit tehdy plánované (ale nerealizované) výstavbě megalomanského památníku Rudé armády.

Snahy o obnovu

První výraznější podněty k výstavbě nové vyhlídkové věže se objevily v roce 2000 z iniciativy pedagogů a studentů Střední průmyslové školy strojní a dopravní (SPŠSaD) v Děčíně, kteří na místě provedli archeologický průzkum a vytvořili model původní stavby. Přestože bylo vyřízeno stavební povolení, z důvodu změny finančních priorit Ústeckého kraje na realizaci projektu nedošlo. V roce 2006 vypracoval nový projekt architekt Zdeněk Havlík z ateliéru AP na základě spolupráce obcí Petrovice a Chlumec, záměr však opět narazil na nedostatek finančních prostředků v obecních rozpočtech.

Další úsilí o obnovu bylo spojeno s dvoustým výročím bitvy v letech 2012–2013, kdy vznikla iniciativa Klubu českých turistů (KČT) „Vraťme rozhlednu na Nakléřovskou výšinu“. Navzdory podpoře veřejnosti nebyl záměr krajskou samosprávou podpořen a v listopadu 2021 zastupitelstvo obce Petrovice výstavbu neschválilo. K oživení projektu došlo v květnu 2023, kdy proběhla nová jednání mezi zástupci obce, Ústeckého kraje a KČT.

Reference

Literatura

Související články Nakléřovská výšina Kostel svatého Josefa (Nakléřov)

Externí odkazy

Císařská rozhledna na Nakléřově na webu Ústí-Aussig Císařská rozhledna na webu Hrady.cz

Kategorie:Zaniklé rozhledny v Česku Kategorie:Kamenné rozhledny v Ústeckém kraji Kategorie:Rozhledny v okrese Ústí nad Labem Kategorie:Rozhledny v Krušných horách Kategorie:Pomníky a památníky napoleonských válek Kategorie:Stavby v Petrovicích (okres Ústí nad Labem) Kategorie:Postaveno v Česku 1913 Kategorie:Zbořeno v Česku 1944 Kategorie:Bitva u Chlumce a Přestanova Kategorie:Nakléřov