Vlado Gotovac (18. září 1930, Imotski, Království Jugoslávie – 7. prosince 2000, Řím, Itálie) byl chorvatský básník a politik vězněný během existence socialistické Jugoslávie.
Biografie
Raná léta Vlado Gotovac se narodil do chudé rodiny. Jeho otec byl četník, později zatčený komunistikým režimem. Jeho matka byla negramotná.
Sám Vlado Gotovac chodil na základní školu do Prnjavoru v Bosně. Poté pokračoval na klasickém gymnáziu v Imotském a v Záhřebu, kde složil maturitu a vysokou školu (Filozofickou fakultu) vystudoval v Záhřebu. Studoval filozofii a také italštinu. Svá studia dokočil roku 1963.
Politická činnost a odnětí svobody Působil jako básník, pracoval jako novinář. Pracoval pro časopisy Međutim a Razlog již od 50. let 20. století.
Po potlačení chorvatského jara, mezi jehož prominentní členy jako ředitel časopisu Hrvatski tjednik patřil, byl zatčen za protistátní činnost. Tiskovinu, která vycházela ve vysokém nákladu, vydávala totiž přímo Matice chorvatská, která byla hlavním hybatelem procesu chorvatského jara v republice.
Gotovac byl odsouzen a odnětí svobody si odsloužil 4 roky ve věznici ve Staré Gradišce u hranice s osnou a Hercegovinou. K Jugoslávii i Josipu Brozu Titovi byl kritický; vyjadřoval často frustraci z toho, že ve své vlasti lidé nemají stejnou míru svobody, jako lidé v západních zemích. Odmítal žádat o milost.
Po propuštění poskytl rozhovor švédské televizi, v němž se označil za levicově orientovaného, obvinění a trest považoval za neopodstatěné. Na základě rozhovoru byl opět zatčen a odsouzen k trestu odnětí svobody, tentokrát v lepoglavské věznici.
Po rozpadu Jugoslávie V roce 1990 se po politických změnách stal poradcem ředitele obnovené Chorvatské televize (původně Rádia a televize Záhřeb). Byl zakládajícím členem Chorvatské sociálně liberální strany (HSLS). Po neshodách s ostatními členy strany ohledně její budoucnosti založil Chorvatskou liberální stranu (LS). Ta byla součástí vládní koalice.
Gotovac se proslavil svým projevem na Krešimirově náměstí v Záhřebu, který se uskutečnil před bývalou velitelskou budovou vojenského soudu 5. vojenské správy, 30. srpna 1991. Projev se konal při příležitosti protestů matek vojáků, kteří sloužili v Jugoslávské lidové armádě v předvečer rozpadu Jugoslávie a na jejím počátku. V roce 1992 byl zvolen chorvatským poslancem; byl kritikem tehdejšího prezidenta Franja Tuđmana. Domníval se, že hlava státu vystupuje autoritářsky. Jako jeden z nejoblíbenějších politiků Chorvatska v době války za nezávislost se stal klíčovým představitelem opozice proti Chorvatskému demokratickému společenství.
V 90. letech vyšla většina jeho děl.
Na prezidentských volbách v roce 1997 kandidoval za prezidenta Chorvatska. Na předvolebním shromáždění v Pule jej fyzicky napadl příslušník Tuđmanovy ochranky. Celý incident nikterak neovlivnil výsledek voleb, na kterých Tuđman svoje místo obhájil a Gotovac skončil třetí za hlavou státu a kandidátem SDP, Zdravkem Tomcem.
Zemřel v roce 2000 v Římě na hepatitidu. Gotovac byl pohřben na hřbitově Mirogoj v Záhřebu.
Reference
Kategorie:Chorvatští básníci Kategorie:Narození v roce 1930 Kategorie:Úmrtí v roce 2000 Kategorie:Narození 18. září Kategorie:Úmrtí 7. prosince Kategorie:Narození v Imotski Kategorie:Úmrtí v Římě Kategorie:Pohřbení na hřbitově Mirogoj Kategorie:Muži