Antonín Fiala rytíř z Fernbruggu ( Anton Fiala Ritter von Fernbrugg) (2. ledna 1849 Opava – 1. října 1914 Vídeň) byl rakousko-uherský generál českého původu. V c. k. armádě sloužil od roku 1870, uplatnil se jako odborník na dělostřelectvo, později byl důstojníkem generálního štábu a působil též na ministerstvu války. V závěru kariéry byl zástupcem velitele 2. armádního sboru ve Vídni (1904–1910). V roce 1910 byl penzionován v hodnosti polního zbrojmistra a zároveň povýšen do šlechtického stavu.
Životopis náhled|vlevo|Erbovní listina Antona Fialy při povýšení do šlechtického stavu (1914, sbírky Rakouského státního archivu) Pocházel z Opavy, absolvoval Technickou vojenskou akademii ve Vídni a v roce 1870 vstoupil do armády jako poručík u 2. praporu pevnostního dělostřelectva v Terezíně,Kais. Königl. Militär Schematismus 1871; Vídeň, 1871; s. 646, 668 dostupné online později byl přeložen k 13. pluku polního dělostřelectva v Temešváru.Kais. Königl. Militär Schematismus 1874; Vídeň, 1874; s. 478, 496 dostupné online V letech 1875-1877 si doplnil vzdělání na Válečné škole ve Vídni (K.u.K. Kriegsschule)Kais. Königl. Militär Schematismus 1876; Vídeň, 1875; s. 617 dostupné onlineDie K. Und K. Kriegsschule 1852-1902; Vídeň, 1903; s. 94 dostupné online a v hodnosti nadporučíka (1876) se stal členem sboru důstojníků generálního štábu. Formálně zůstal příslušný k 13. dělostřeleckému pluku, ale jako štábní důstojník vykonával službu u 17. jezdecké brigády v KőszeguKais. Königl. Militär Schematismus 1879; Vídeň, 1878; s. 155 dostupné online nebo u 34. pěší divize v Temešváru a mezitím byl v roce 1880 povýšen na kapitána.Kais. Königl. Militär Schematismus 1881; Vídeň, 1880; s. 158 dostupné online V letech 1882–1886 působil u Vojenského zeměpisného institutu, kde se věnoval geodetickému zaměřování,Kais. Königl. Militär Schematismus 1884; Vídeň, 1883; s. 155 dostupné online poté byl jako štábní důstojník přeložen k 19. pěší divizi v Plzni.Kais. Königl. Militär Schematismus 1886; Vídeň, 1885; s. 159 dostupné online V hodnosti majora (1888) se stal šéfem štábu 35. pěší divize v Kluži v SedmihradskuSchematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1890; Vídeň, 1889; s. 177 dostupné online a v roce 1889 byl povolán na ministerstvo války ve Vídni, kdy byl přidělen k odboru zpravodajských služeb (Evidenzbureau), kde v roce 1891 dosáhl hodnosti podplukovníka.Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1892; Vídeň, 1892; s. 177 dostupné online
V roce 1893 byl povýšen na plukovníka a stal se šéfem III. technicko-administrativní sekce u Vojenského technického výboru.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1894; Vídeň, 1894; s. 223, 239 dostupné onlineSchematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1894; Vídeň, 1894; s. 91 dostupné online V letech 1897–1899 byl velitelem 3. dělostřeleckého pluku příslušného pod 1. armádního sboru v Krakově.Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1899; Vídeň, 1898; s. 769 dostupné online K datu 1. listopadu 1899 získal hodnost generálmajora a převzal velení 6. dělostřelecké brigády v Košicích,Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1900; Vídeň, 1899; s. 120 dostupné onlineHof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1901; Vídeň, 1901; s. 267 dostupné online od roku 1901 byl velitelem 2. dělostřelecké brigády ve Vídni.Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1903; Vídeň, 1902; s. 112 dostupné online Ke dni 1. května 1904 byl povýšen do hodnosti polního podmaršálaSchematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1905; Vídeň, 1904; s. 118, 160 dostupné online a jako zástupce velitele byl přidělen k velení 2. armádního sboru ve Vídni (1904–1910).Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1905; Vídeň, 1904; s. 271 dostupné onlineSchematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1910; Vídeň, 1909; s. 128, 167 dostupné online K datu 1. května 1910 byl penzionován s titulární hodností polního zbrojmistra.SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 45 dostupné onlineSchematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1911; Vídeň, 1910; s. 192 dostupné online
Po odchodu do výslužby žil ve Vídni, jeho bydlištěm byla vila v ulici Hauptstraße 65 ve třetím vídeňském obvodu Landstraße.Ruhestands-Schematismus der Österreichisch-Ungarischen Armee für 1911; Štýrský Hradec, 1911; s. 22 dostupné onlineAdolph Lehmann's allgemeiner Wohnungs-Anzeiger: nebst Handels- u. Gewerbe-Adressbuch für d. k.k. Reichshaupt- u. Residenzstadt Wien; Vídeň, 1914; s. 378 dostupné online Zemřel 1. října 1914 ve věku 65 let.Wiener Salonblatt 10. října 1914; Vídeň, 1914; s. 11 dostupné online
S manželkou Laurou měl čtyři děti, z nich vynikl syn Benno (1890–1964), který za první světové války vynikl jako důstojník C. k. válečného letectva s 28 potvrzenými sestřely nepřátelských letadel,Benno Fiala von Fernbrugg na webu Aviation History dostupné online později se uplatnil jako manažer a technický inovátor v leteckém průmyslu a za druhé světové války byl kapitánem Luftwaffe
Tituly a ocenění Ještě před odchodem do penze byl povýšen do šlechtického stavu s titulem rytíř a predikátem von Fernbrugg, nobilitace proběhla osobním dopisem císaře Františka Josefa 19. dubna 1910, příslušný diplom byl vystaven ministerstvem vnitra 13. května 1910.Rodina Fiala von Fernbrugg na webu novanobilitas.eu dostupné onlineŽUPANIČ, Jan: Habsburská šlechta. Proměna elit podunajské monarchie v dlouhém 19. století; Praha, 2023; s. 383–384, 468 ISBN 978-80-86781-44-0 Jako erb mu byl udělen černý štít, jehož patu naplňuje voda, z níž vyrůstá zlatý kvádrový most s třemi oblouky, nad mostem se vznáší tři stříbrné hvězdy.Nobilitační diplom Antona Fialy na webu Rakouského státního archivu dostupné online Během služby v armádě získal vyznamenání v Rakousku-Uhersku i v zahraničí.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1910; Vídeň, 1909; s. 307 dostupné onlineRuhestands-Schematismus der Österreichisch-Ungarischen Armee für 1914; Štýrský Hradec, 1914; s. 22 dostupné online
Rakousko-Uhersko 60x60pixelů Vojenský záslužný kříž (1893) 60x60pixelů Řád železné koruny III. třídy (1897) 60x60pixelů Jubilejní pamětní medaile (1898) 60x60pixelů Služební odznak pro důstojníky III. třídy (1900) 60x60pixelů rytířský kříž Leopoldova řádu (1906) 60x60pixelů Vojenský jubilejní kříž (1908) 60x60pixelů Stříbrná vojenská záslužná medaile (1910)
Zahraničí 60x60pixelů Řád sv. Stanislava I. třídy (Rusko) 60x60pixelů Řád pruské koruny II. třídy (Německo)
Odkazy Reference
Externí odkazy [Anton Ritter Fiala von Fernbrugg in: Biographisches Lexikon zur Geschichte der böhmischen Länder] Literatura DUSCHNITZ, Alexander: Der Oberste Kriegsherr und sein Stab 1908; Vídeň, 1908; s. 40 dostupné online VAVŘÍNEK, Karel: Almanach českých šlechtických a rytířských rodů 2025; Praha, 2015; s. 134–135 (heslo Fiala z Fernbruggu) ISBN 978-80-905324-7-2
Kategorie:Rakousko-uherští generálové Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Řádu Leopoldova Kategorie:Nositelé Vojenského záslužného kříže (Rakousko) Kategorie:Nositelé Vojenské záslužné medaile (Rakousko) Kategorie:Nositelé Vojenského jubilejního kříže Kategorie:Nositelé Řádu svatého Stanislava Kategorie:Nositelé Řádu koruny (Prusko) Kategorie:Narození 2. ledna Kategorie:Narození v roce 1849 Kategorie:Narození v Opavě Kategorie:Úmrtí 1. října Kategorie:Úmrtí v roce 1914 Kategorie:Úmrtí ve Vídni Kategorie:Muži