Cygnus NG-24 je let americké nákladní kosmické lodi řady Cygnus (lat. „labuť“). Společnost Northrop Grumman ji vyrobila a vypustila podle smlouvy s agenturou NASA v rámci programu Commercial Resupply Services, jehož účelem je zásobování Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Start se uskutečnil 11. dubna 2026, let skončí po několika měsících zánikem kosmické lodi v atmosféře Země. Už podruhé k ISS odletěla rozšířená verze lodi, označovaná jako Extended Cygnus.
Loď Cygnus vlevo|náhled|Vizualizace lodi Cygnus Pro lety s nákladem k ISS byly od roku 2015 využívány lodi Cygnus s označením Enhanced (vylepšené). Na oběžnou dráhu Země je vynášely rakety Antares 230, od roku 2019 pak Antares 230+. Ty v prvním stupni používaly dvojici ruských motorů RD-181, což však v důsledku mezinárodních sankcí reagujících na ruskou invazi na Ukrajinu v roce 2022 nebylo dále možné. Protože nová verze Antares 330 se sedmi motory Miranda společnosti Firefly Aerospace měla být k dispozici až pro misi Cygnus NG-23, a to nejdříve na podzim 2024, sjednala si Northrop Grumman se společností SpaceX, že mise NG-20 až NG-22 na oběžnou dráhu dopraví rakety Falcon 9. Kvůli zrušení mise NG-22 pak došlo k posunu v harmonogramu a třetí ze sjednaných letů připadl až na misi NG-23. Northrop Grumman pak na tiskové konferenci v září 2025 připustila další zpoždění Antaresu 330 a misi NG-24 přiobjednala u SpaceX ještě jeden let Falconu 9.
V roce 2025 Northrop Grumman představila novou verzi označovanou Extended (rozšířená) a určenou mimo jiné pro zásobování budoucích komerčních stanic v období po ukončení provozu ISS. Loď zachovává vnější průměr 3,07 metru jako u předchozích verzí a na délku dosahuje k 7,5 metru. Hermetizovaný modul nabízí vnitřní objem 36 m3 pojme kolem 5 000 kg nákladu. Společnost však nikdy oficiálně nezveřejnila startovní hmotnost (s nákladem nebo bez něj) verzí Enhanced ani Extended. Odhady startovní hmotnosti zveřejněné v médiích se u první verze s nosností kolem 2 500 kg nákladu pohybovaly kolem 8 500 kg.
Na horní části je umístěn kotvicí mechanismus CBM (Common Berthing Mechanism) pro hermetické připojení ke stanici a umožnění přístupu její posádky do vnitřku lodi. Lodi Cygnus se k ISS nepřipojují automaticky jako lodi Progress, Dragon 2 a dříve také ATV, ale pomocí robotické ruky Canadarm2, podobně jako dřívější lodi HTV nebo první verze lodí Dragon. Cygnus se ke stanici přiblíží na zhruba 10 metrů, posádka ho zevnitř stanice pomocí robotické ruky zachytí, během přiblížení lodi ke spojovacímu portu a připojení lodi ale robotickou ruku na dálku řídí operátoři z řídicího střediska.
Od mise NG-17 disponují lodi Cygnus rozšířenými funkcemi pro úpravu dráhy stanice a při většině z letů je nejméně jednou využily k plánovanému zvýšení dráhy.
Náklad Kosmická loď Cygnus NG-24 vynesla k ISS kolem 5 000 kg nákladu, který tvořily:
zásoby pro posádku (1 410 kg), provozní vybavení stanice (2 120 kg), materiály a zařízení pro medicínské, fyzikální a další vědecké experimenty (1 075 kg), vybavení pro výstup do volného prostoru (65 kg), počítačové vybavení (330 kg). V provozním vybavení stanice byly položky jako např.:
nově vyvinutý kompaktní cvičební systém pro udržování svalové hmoty a zdraví kostí se širší a přizpůsobivější škálou odporových cvičení, doplňkový odpařovací chladič pro zajištění odvodu tepla ze stanice v případě selhání obou smyček systému tepelné regulace, náhradní přístroj oční koherenční tomografie využívají odražené světlo k vytváření detailních průřezových a 3D snímků při sledování změn ve zdravotním stavu očí členů posádky, kryty těsnění poklopů na průlezech mezi moduly a do připojených kosmických lodí, 2 baterie pro napájení modulu Zarya, 3 zásobní nádrže na vodu, 1 na dusík a 1 na kyslík, náhradní zařízení na předčištění a výdej vody.
NASA jako příklady vědeckých a technologických výzkumů, které loď dopravila na stanici, uvedla následující aktivity:
Cold Atom Lab – nový modul pro laboratoř CAL, který rozšíří její výzkumné možnosti a prohloubí poznatky o obecné teorii relativity, složení planet a temné hmotě. CAL umístěná uvnitř stanice se zabývá kvantovým výzkumem s cílem zdokonalit technologie, jako jsou solární články, MRI skenery a součástky pohánějící telefony a počítače; InSPA-StemCellEX-H2 – výzkumný projekt zaměřený na studium produkce krevních kmenových buněk v podmínkách mikrogravitace s cílem získat větší množství buněk pro léčebné účely. Úspěšná produkce kmenových buněk by mohla přispět k pokroku ve zdravotní péči o pacienty s některými krevními onemocněními a nádorovými chorobami na Zemi; Nanoracks-ITSI – výzkumný měří, jak se rádiové signály vysílané ze Země mění při průchodu horní atmosférou. Tato měření by mohla přispět ke zdokonalení modelů předpovídajících dopady sluneční aktivity a vesmírného počasí, které mohou narušovat fungování technologií, jako jsou navigační systémy GPS a radarové sledovací systémy; CBIOMES – studie zaměřená na vliv kosmických letů na vztah mezi organismy a jejich střevním mikrobiomem. Vědci budou sledovat změny u hlístic až na buněčné úrovni, aby zjistili, jak udržet stabilitu mikrobiomu a přispět k ochraně zdraví astronautů při budoucích misích na Měsíc a Mars. Součástí nákladu bylo také 6 cubesatů vytvořených americkými vzdělávacími institucemi a nevládními organizacemi a určených k vypuštění z ISS, a to jako součást programu NASA označovaného CSLI (CubeSat Launch Initiative).vlevo|náhled|300x300pixelů Čestné pojmenování – Steven R. Nagel Společnost Northrop Grumman ani při 24. letu neopomněla tradici pojmenování nákladních lodí Cygnus podle některé z osobností, které se zasloužily o americký vesmírný program. Proto 10. března 2026 oznámila, že nadcházející let připomene astronauta Stevena R. Nagela. Ten v letech 1985 až 1993 absolvoval čtyři kosmické lety v raketoplánech Space Shuttle o celkové délce 30 dní a poté bezmála 20 let působil v různých pozicích v rámci NASA. V srpnu 2014 zemřel následkem vážné nemoci.
Průběh mise náhled|Snímek z předstartovní přípravy NG-24 v únoru 2026 v KSC. Start mise na raketě Falcon 9 z rampy SLC-40 kosmodromu CCSFS (Cape Canaveral Space Force Station) byl v únoru 2026 vyhlášen na počátek dubna 2026, což NASA o měsíc později upřesnila na nejdříve 8. dubna 2026 kolem 12:30 UTC a koncem března dodala i přesný čas 12:49 UTC. Den před tímto termínem ale týmy odložily odlet kvůli nepříznivé předpovědi počasí o dva dny, na 10. dubna 2026 ve 12:03 UTC. Další změna ze stejného důvodu přišla o pouhý den později, kdy NASA oznámila, že počítá se startem 11. dubna 2026 v 11:41 UTC a vzlet se pak v uvedeném termínu skutečně odehrál v 11:41:21 UTC.
Loď se 13. dubna po více než 50 hodinách postupných úprav dráhy, přiblížila ke stanici na vzdálenost zhruba 10 metrů, do dosahu robotické paže Canadarm2, jejímž prostřednictvím ji v 17:20 UTC zachytil astronaut Jack Hathaway, člen Expedice 74. Canadarm2 ovládaná na dálku pozemními operátory poté přenesla loď k příslušnému portu a ukotvila ji do něj; NASA oznámila instalaci lodi do portu ve 20:31 UTC.
Mise skončí o několik měsíců později. Posádka ISS naplní Cygnus odpadem a poté ho operátoři pomocí robotické ruky od Unity odpojí. Po uvolnění z úchopu se loď vlastními silami vzdálí od stanice a provede brzdící manévr pro vstup do atmosféry, v jejíchž horních vrstvách shoří nad obvyklou oblastí jižního Tichého oceánu. Odkazy
Reference
Související články Seznam nepilotovaných letů k ISS Seznam aktuálních a plánovaných kosmických letů s posádkou a podpůrných letů Expedice 74
Externí odkazy
Informační materiál k misi od společnosti Northrop Grumman Video ze startu – 11. dubna 2026 Video ze zachycení robotickou rukou Canadarm2 – 13. dubna 2026
Kategorie:Bezpilotní nákladní kosmické lodě Kategorie:Kosmonautika USA Kategorie:Orbital Sciences Corporation Kategorie:Kosmonautika v roce 2026