Ernst August Friedrich Klingemann (31. srpna 1777 Brunšvik — 25. ledna 1835 tamtéž) byl německý romantický prozaik, dramatik a divadelní režisér a ředitel.Ottův slovník naučný, 14. díl. Praha a Polička. Argo a Paseka 1998. S. 386. Obecně je uznáván jako autor románu Nachtwachen (česky jako Noční vigilie) z roku 1804, který napsal pod pseudonymem Bonaventura.SCHILLEMEIT, Jost. Klingemann, August (Pseudonym Bonaventura). Neue Deutsche Biographie 12 (1980). S. 78 f. Dostupné online
Život Jako malý chlapec si Klingemann vypěstoval zájem o divadlo, který mu vydržel po celý život. Po dokončení studia na Collegium Carolinum v Brunšviku odešel v roce 1798 do Jeny studovat právo a filozofii. Navštěvoval zde přednášky Johanna Gottlieba Fichteho, Friedricha Wilhelma Josepha Schellinga a Augusta Wilhelma Schlegela a spřátelil se s Clemensem Brentanem, se kterým roku 1800 společně s Stephanem Augustem Winkelmannem založil časopis Memnon (vyšlo však jen jedno číslo) silně ovlivněný myšlenkami Schlegelova časopisu Athenaeum.Klingemann, August. Carl Maria von Weber. Gesamtausgabe. Dostupné online náhled|vlevo|Klingemannův hrob V roce 1801 přerušil studium a vrátil se do Brunšviku, kde se připojil k redakci novin Zeitung für die elegante Welt (Noviny pro elegantní svět), pro které psal články o nových literárních dílech a osobnostech. Roku 1804 zde vydal pod pseudonymem Bonaventura své nejslavnější dílo Die Nachtwachen (Noční vigilie). V roce 1805 se oženil se Sophií Rücklingovou, se kterou měl již od roku 1803 nemanželskou dceru Mathilde a v letech 1806 až 1812 pracoval jako úředník u knížecí Vysoké lékařské rady. Kromě toho se živil jako dramatik. Roku 1808 ovdověl a roku 1810 se oženil podruhé s herečkou Elise Anschützovou, se kterou měl dvě dcery (Auguste a Elise), ze kterých se staly také herečky.
Roku 1812 opustil své úřednické místo a rozhodl se věnovat se divadlu. Stal se spoluředitelem Waltherovy herecké společnosti v Brunšviku, ze které se roku 1818 stalo Brunšvické národní divadlo (Braunschweiger Nationaltheaters). Pod jeho vedením získalo divadlo brzy dobrou pověst, ale roku 1826 bylo pro finanční problény zavřeno. Vvévoda Karel II. pak založil Brunšvické dvorní divadlo (Braunschweiger Hoftheaters) a Klingemanna jmenoval opět ředitelem. Právě v tomto divadle se 19. ledna roku 1829 konalo pod jeho režií první veřejné uvedení Goetheho Fausta, jedna z nejdiskutovanějších inscenací své doby. V březnu tohoto roku byl pro neshody s vévodou z funkce ředitele odvolán a přijal místo profesora literatury na Collegium Carolineum. Po vévodově útěku v důsledku revolučních nepokojů v roce 1830 se ujal vlády jeho bratr Vilém a znovu jmenoval Klingemanna do funkce divadelního ředitele Klingemann zemřel následujícího roku a byl pochován na Katedrálním hřbitově (Domfriedhof) v Brunšviku.
Dílo Klingemann napsal několik romantických románů a mnoho dramat, které se v jeho době těšily velké popularitě. Jako divadelní ředitel a režisér uváděl hry od Schillera, Kleista, Shakespeara, Molièra a Calderóna. Jeho vlastní dramatická tvorba pak představuje kompromis mezi básnickými ideály jeho raných let a úvahami pragmatika, který se nechce vzdát veřejného úspěchu. Vykazují na jedné straně orientaci na ideál vysokého tragického stylu a na straně druhé preferují divadlo se silnými, často křiklavými a tajemnými efekty. Obsahují tak kombinaci klasicistních a romantických trendů dané doby.
Kromě divadelních her byl také autorem prozaických děl a spisů z oblasti literární a umělecké teorie.Klingemann, Ernst August Friedrich von Joseph Kürschner in Allgemeine Deutsche Biographie. Historischen Kommission bei der Bayerischen Akademie der Wissenschaften, Band 16 (1882), S. 187–189. Dostupné online Za jeho nejvýznamnější dílo je považován satirický román Nachtwachen (česky jako Noční vigilie) z roku 1804, který vydal pod pseudonymem Bonaventura a jehož hlavní hrdina vyjadřuje pocity nihilistického zoufalství. Ještě v osmdesátých letech 20. století byl autor tohoto díla neznámý.Ernst August Klingemann. Bibliotheca Augustana. Dostupné online a román byl připisován mimo jiné Clemensu Brentanovi, E. T. A. Hoffmannovi, Friedrichu Schlegelovi, Friedrichu Schellingovi nebo jeho ženě Carolině.HOFFMEISTER, Gerhart. Nachtwachen [Night-Vigils / Nightwatches]. The Literary Encyclopedia. Dostupné online Autorství Klingemanna bylo potvrzeno až roku 1987, když byl ve sbírce rukopisů na Amsterdamské univerzitě nalezen seznam Klingemannových publikací, do kterých Klingemann ručně vepsal „Nachtwachen“ s údaji o vydání. Tento nález podpořil předchozí výzkumy založené na stylistické a lingvistické analýze.HAAG, Ruth. Noch einmal. Der Verfasser der Nachtwachen von Bonaventura. In: Euforion. Bd. 81 (1987). S. 286-297
Výběrová bibiografie Divadelní hry náhled|První německé vydání románu Nachtwachen (Noční vigilie) náhled|Světová premiéra Goethova Fausta 19. ledna 1829 – divadelní program Pýcha předků (1795, Ahnenstolz), komedie o pěti dějstvích, první autorův literární pokus ve kterém šlechtic, pyšnící se svým rodokmenem, chce provdat svou dceru za zženštilého hraběte, dívka však miluje jiného. Asseburg (1796–1797, Die Asseburg), dva díly, historicko-romantický obraz ze 13. století týkající se šlechtického rodu Asseburgů. Maska, (1797, Die Maske), tragédie o čtyřech dějstvích, Chyba z poblouznění (1797, Fehltritt aus Schwärmerei.), komedie o jednom jednání Sebeúcta. Studie postav v pěti dějstvích (1800, Selbstgefühl. Ein Charaktergemälde in fünf Aufzüge), v této tragédii autor představuje hrdinu, který si zoufá ze společenských požadavků doby a zcela selhává. Upřímnosti (1804, Freimütigkeiten), satirická komedie, která vyšla anonymně a která svým tónem, stylem a námětem jasně připomíná Noční vigilie. Švýcarský spolek (1804-1805, Der Schweizerbund), drama, dva díly. Lazzaroni aneb Žebrák z Neapole (1805, Der Lazzaroni oder Der Bettler von Neapel), drama vypráví příběh muže označovaného jako lazzarone (množné číslo lazzaroni), což v italštině znamná žebrák, ničema, lump, darebák, lenoch nebo povaleč, který se zaplete do intrik vyšší společnosti. Heinrich von Wolfenschießen (1806), tragédie o pěti jednáních označená autorem jako historický doplněk k Schillerovu Vilému Tellovi (Historisches Seitenstück zu Schillers Wilhelm Tell) Kolumbus (1808, Columbus), historicko-romantické drama o pěti dějstvích, velmi úspěšná hra, která byla uvedena v letech 1808/09 na mnoha významných scénách, včetně těch v Berlíně, Vídni a Stuttgartu. Jindřich Lev (1808, Heinrich der Löwe), historická tragédie o pěti dějstvích z 12. století, jejímž hrdinou je německý vévoda Jindřich Lev. Cromwell (1811), tragédie o pěti jednáních. Oidipus a Jokasta (1812, Oedipus und Jokasta), zpracování antické báje o Oidipovi. Mojžíš (1812, Moses). dramatická báseň o pěti jednáních. Faust (1812), tragédie o pěti jednáních. Don Quijote a Sancho Panza, aneb Camachova svatba (1815, Don Quixote und Sancho Panza, oder: Die Hochzeit des Camacho), dramatická hra s písněmi podle části Cervantesova románu. Německá loajalita (1816, Deutsche Treue), historická hra o pěti jednáních. Jindřich Ptáčník (1817, Heinrich der Finkler), historická hra o jednom jednání založená na pověsti o Jindřichovi Ptáčníkovi. Důl Dorothea (1817, Die Grube zur Dorothea), historická hra o pěti jednáních. Kříž na severu (1818, Das Kreuz im Norden), tragédie o pěti jednáních čerpající ze severské mytologie. Ferdinand Cortez aneb Dobytí Mexika (1818, Ferdinand Cortez, oder Die Eroberung von Mexiko), historické drama o pěti jednáních. Vdova z Efezu (1818, Die Witwe von Ephesus, komedie o jednom jednání, zpracování antického námětu. Falkenštejn (1821, Der Falkenstein), drama o jednom dějství Ahasver (1827), tragédie o pěti jednáních, zpracování pověsti o tzv. Věčném židovi. Melpomene (1830), sbírka dvou divadelních her: Nevěsta z Kynastu (Die Braut von Kynast), tragédie o čtyřech jednáních založená na slezské lidové pověsti o hradu Kynast (dnešní hrad Chojnik v Polsku) Bianka z hrobky aneb Život po smrti (Bianca di Sepolcro, oder Das Leben nach dem Tode), temné drama o pěti jednáních, ve kterém dívka Eleonora, aby mohla za svým milencem uprchnout z kláštera, kam musela odejít na příkaz svého otce, předstírá svou smrt. Významnou roli v dramatu hraje také přízrak dávno mrtvé ženy Bianky.
Souborné vydání her Divadlo (1808–1820, Theater), tři svazky. Dramatická díla (1817–1818, Dramatische Werke), dva svazky. Dramatická díla Augusta Klingemanna (1818–1821, August Klingemann's dramatischen Werke), osm svazků.Klingemann, Ernst August Friedrich. Internet Archive. Dostupné onlině
Próza Hrabě Eckart von der Wölpe (1795, ''Wildgraf Eckard von der Wölpe), legenda ze 14. století, dobrodružný historický román. Ruiny v Černém lese (1797–1799, Die Ruinen im Schwarzwalde), dva díly. rytířský a loupežnický román (Ritter- und Räuberromane). Romano (1800-1801), dva díly, příběh římského sirotka Romana, který hledá svou identitu a proto cestuje do Německa, kde se má podle proroctví naplnit jeho osud. Vyprávění, ve kterém se objevují temné a groteskní motivy, není lineární, ale roztříštěné do řady epizod, úvah a dopisů. Albano, hráč na loutnu (1803, Albano, der Lautenspieler), dvoudílný strašidelný román. Noční vigilie (1804, Nachtwachen), román vydaný pod pseudonymem Bonaventura, jehož děj vyniká nihilismem, černým humorem a satirou na tehdejší společnost Kunst und Natur. Blätter aus meinem Reisetagebuche (1819-1828, Umění a příroda. Stránky z mého cestovního deníku ), tři svazky (1819, 1821 a 1828), dojmy z cest, které podnikal se svou manželkou po Německu. Spisy z oblasti literární a umělecké teorie Jakými zásadami se musí řídit divadelní ředitel při výběru her k uvedení? (1802, Was für Grundsätze müssen eine Theaterdirektion bei der Auswahl der aufzuführenden Stücke leiten?). O romantické tragédii (1808, Über die romantische Tragödie). O brunšvickém divadle a jeho současných poměrech (1817, Über das Braunschweigische Theater und dessen jetzige Verhältnisse). Přednášky pro herce (1818, Vorlesungen für Schauspieler). O duchu tragického umění (1820, Über den Geist der tragischen Kunst). Všeobecný německý divadelní almanach pro rok 1822 (1822, Allgemeiner deutscher Theater-Almanach für das Jahr 1822), obsahuje Klingemannovy eseje o repertoáru, stylu a přednáškách pro herce.
Česká vydání a inscenace Doktor Faust aneb Pekelní nevěsta. Inscenace Stavovského divadla. Premiéra 7.11.1847, repríza roku 28.10.1849. Překlad Josef Kajetán Tyl. Režie Josef Chauer. Pouze dvě představení. Věčný Žid, bludič bez míru a útěchy. Inscenace Stavovského divadla. Premiéra 1.12.1850. Překlad a režie Josef Chauer. Pouze jedno představení. Kolumbus. Inscenace Stavovského divadla. Premiéra 1.1.1854. Překlad F. J. Dvorský. Pouze jedno představení.August Klingemann. Elektronický divadelní archiv. Dostupné online Doktor Faust, aneb Nevěsta z pekla. Praha: Mikuláš a Knapp 1872. Překlad Josef Kajetán Tyl. znovu 1881.Josef Kajetán Tyl. Česká divadelní encyklopedie. Dostupné online Bonaventura: Noční vigilie. Praha: Odeon 1978. Překlad František Marek.Národní knihovna České republiky Odkazy Reference
Externí odkazy
August Klingemann ve Wikizdrojích (německy)
August Klingemann. Projekt Gutenberg. Dostupné online August Klingemann. Zeno.org. Dostupné online Ernst August Friedrich Klingemann. Stadt Braunschweig. Dostupné online Klingemann, Ernst August Friedrich. Technische Universität Braunschweig. Dostupné online
Kategorie:Němečtí spisovatelé Kategorie:Němečtí dramatici Kategorie:Spisovatelé píšící německy Kategorie:Romantičtí spisovatelé Kategorie:Narození 31. srpna Kategorie:Narození v roce 1777 Kategorie:Narození v Braunschweigu Kategorie:Úmrtí 25. ledna Kategorie:Úmrtí v roce 1835 Kategorie:Úmrtí v Braunschweigu Kategorie:Muži