náhled|Strzyga na knižní ilustraci, Filip Gutowski, 2019
Striga či strix je latinského označení pro sovu, nočního démona či čarodějnici. Výraz byl také převzat do slovanského a rumunského folklóru pro bytost spojovanou s čarodějnictvím, revenantstvím, nočními můrami, vampirismem a vlkodlactvím. Strigám se podobají alpové německého folklóru.
Výraz se objevuje v následujících podobách:
polské strzyga slovenské strigón a striga slovinské štrija, strigon rumunské strigoi a strigoaică
Původ
Výrazy striga a strix vychází latinského strixgenitiv strigis, plurál striges a to zase ze starořeckého στρίξ (strix), kterým byly označovány sovy.Výraz vychází ze στρίζω (strizo), tedy „ječet“ či „vřískat“ V latině byly tímto výrazem označovány sovy menších druhů, s pronikavým hlasem, o kterých se věřilo že sajou dětem krev. Slovo zároveň označovalo démonické bytosti, které taktéž sály dětem krev, ale také krmily děti otráveným mlékem, způsobovaly noční můry a impotenci. Následně začal příbuzný výraz striga označovat i čarodějnici, typicky takovou, která ubližuje dětem. Ve středověkých latinských pramenech se obraz strig dále měnil, v jedné glose jsou popisovány jako jako monstra, která se pomocí zaklínadel mění v šelmy, začínali tak splývat s vlkodlaky. Odsouzení víry ve strigy se objevuje například v Capitulatio de partibus Saxoniae, zákoníku Karla Velikého z 8. století, který cílil na násilně christianizované Sasy.
Podoby
V českém prostředí jsou strigy poprvé zmiňovány v Homiliáři opatovickém z 12. století, v pasáži převzaté z kázání svatého Bonifácia, kde je mezi „díly ďáblovými“ zmíněna „víra ve strigy a vlkodlaky“.v latinském originále strygas et fictos lupos credere
Ve slovenštině jsou výrazy strigôň a striga obdobou výrazů bosorák/bosorka a čarodějník/čarodějnica, označují tedy člověka věnujícího se škodlivé magii. Po strigách jsou pojmenovány takzvané stridžie dni, tedy dny, které se vyznačovaly největší aktivitou temných si, konkrétně především svátky přecházející adventu (Kateřina, Ondřej), adventní svátky (Barbora, Mikuláš, Lucie, Tomáš), ale také některé další svátky (Velký pátek, Jiří, Jan Křtitel a podobně) a dny, na které připadly svatby, pohřby nebo počátky zemědělských činností.
V rumunské folklóru je strigoi, respektive strigoaică, buď živým čarodějem či čarodějnicí, nebo mrtvým upírem.
Odkazy
Poznámky
Reference
Kategorie:Evropské mytické bytosti Kategorie:Čarodějnictví Kategorie:Revenanti Kategorie:Noční mytologie