Nomascus (česky gibon, toto jméno se však užívá pro několik rodů) je rod gibonovitých primátů (Hylobatidae). K roku 2026 zahrnuje druhy gibon černý (N. concolor), gibon zlatolící (N. gabriellae), gibon hainanský (N. hainanus), gibon bělolící (N. leucogenys), gibon černochocholatý (N. nasutus) a gibony bez českého jména Nomascus siki a Nomascus annamensis. Počet rozlišovaných druhů je však spíše proměnlivý, obecně narůstá od 80. let 20. století. Luděk Dobroruka (1979) jakožto reprezentant starší české primatologické literatury zde vedl jen jediný druh, a sice gibona černého. Vyjma žijících druhů do rodu Nomascus patří ještě vyhynulý Nomascus imperialis, původně člen samostatného rodu Junzi.
Za popisnou autoritu rodu Nomascus je pokládán G. S. Miller (1933), zejména v systémech z 20. století však byl rod Nomascus klasifikován jakožto podrod širšího rodu Hylobates. Od ostatních rodů gibonů odlišuje gibony rodu Nomascus rozdílný počet chromozomů: jejich karyotyp činí 2n = 52, což je nejvíce mezi gibonovitými.
Giboni rodu Nomascus se vyskytují v jižní Číně, Laosu, Vietnamu a na východě státu Kambodža. Jediným ostrovním endemitem je gibon hainanský z ostrova Chaj-nan, nejvzácnější primát a jeden z nejvzácnějších savců na světě. I ostatní zástupci rodu Nomascus však stojí na pokraji vyhynutí a například jejich dnešní areál výskytu v Číně je již spíše reliktní. Čínský N. imperialis se stal prvním známým hominoidem vyhynulým v holocénu.
Giboni rodu Nomascus patří mezi větší zástupce gibonů a mají také ještě více prodloužené horní končetiny, jež jsou až o 40 % delší než končetiny dolní. Jejich charakteristickým rysem je tzv. pohlavní dichromatismus, tedy odlišné zbarvení srsti u samců a u samic: samci mají vždy černé osrstění, zatímco samičí srst nabývá různých světlých odstínů. Samci mají také malý hrdelní vak, na tvářích jim často vyrůstají licousy. Lebka se u obou pohlaví vyznačuje vysokou a dlouhou mozkovnou, srst na hřbetní straně krku navíc vyrůstá směrem k temeni a u samců se může podílet na vzniku chocholky. Co se týče ekologie a chování, od ostatních gibonovitých se giboni rodu Nomascus odlišují tím, že jejich potravu spíše než plody tvoří výhonky a stopky listů. Zdají se být také méně teritoriální, byť i zde je převažující sociální jednotkou monogamní pár, jenž si vymezuje území.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Gibonovití