Marie Königová (* 6. srpna 1931 Praha) je první žena s profesorským titulem v oboru informačních věd. Absolvovala Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy v Praze a profesní život zasvětila využívání matematických a statistických metod při zpracování jazyka a informací. Věnovala se také studiu kreativity.
Rodina Narodila se narodila v Praze v podolské porodnici do rodiny Augustina Šulce a jeho ženy Marie, rozené Balcarové. Měla dva starší bratry.
Dětství prožila v Průhonicích, kde byl její dědeček Vladimír Balcar vrchním zdravotním radou a známým lékařem. S koněm a malým povozem objížděl své pacienty, mezi něž patřila i rodina zakladatele Průhonického parku Arnošt Emanuel Silva-Tarouca. V roce 1927 park zakoupilo ministerstvo zemědělství a MUDr. Vladimír Balcar se jako jeho velký propagátor zasadil o zavedení pravidelné autobusové linky z Prahy do Průhonic.
V době jejího nástupu do školy se rodina přestěhovala zpět do Prahy, kde bydleli v Kaprově ulici. Chodila do nejbližší školy v Křížovnické ulici č. 7. Její otec Augustin Šulc dovážel do Československé republiky britské motocykly BSA. K jejich propagaci sloužila i cesta, kterou podnikl z místa jejich výroby – z Birminghamu do Prahy v prosinci 1922 se svým kamarádem Františkem Nušlem. O této cestě dlouhé 1440 km informovaly Národní listy a Augustin Šulc ji popsal v článku pro časopis Auto.
Se svým bratrem Karlem provozoval Augustin Šulc od roku 1923 obchod s motocykly BSA nejdříve v Kaprově ulici, později postavili BSA dům v Libni a od roku 1932 měli obchod v Konviktské ulici č. 5. Prodávali v něm veškeré vybavení pro jízdu na motocyklu i anglický olej Patent Castrol.
Bratři Šulcové se také účastnili řady motocyklistických soutěží, na strojích BSA závodil i jejich přítel, konstruktér František Nušl. Augustin Šulc byl členem motocyklistické sekce Autoklubu Republiky československé a v době druhé světové války se stal generálním zástupcem České zbrojovky Strakonice, která prodávala motocykly ČZ.
Studium Marie Königová studovala od roku 1942 na reálném gymnáziu v Dušní ulici v Praze. V září 1945 se stala členkou Dismanova rozhlasového dětského souboru, se kterým vystupovala v roce 1946 téměř jeden měsíc v Anglii s programem složeným z národních písní, recitací a tanců. V souboru působila do komunistického převratu v únoru 1948.
Po maturitě v roce 1950 nastoupila jako sekretářka do Autoklubu ČSR, protože neměla šanci na přijetí na vysokou školu. Po komunistickém převratu byl její otec z politických důvodů osm měsíců vězněn, takže nemohla po vzoru svého dědečka studovat medicínu.
V září 1952 si přečetla v novinách oznámení, že Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy vypisuje náhradní termín přijímacích zkoušek, protože měla málo studentů. „Přihlásila jsem se, protože matematika mi nedělala problémy a přijali mě, aniž by se dívali přes politický filtr,” uvedla pro Paměť národa.
V roce 1957 vysokoškolské studium úspěšně dokončila. Ve stejném roce se provdala za Jana Königa a nastoupila do Výzkumného ústavu matematických strojů jako asistentka profesora Antonína Svobody, který díky své zkušenosti z USA sestrojil první československý počítač SAPO. V týmu profesora Svobody se naučila programovat, po roce zaměstnání opustila z důvodu mateřské dovolené.
Vědecká kariéra V letech 1960–1962 vyučovala matematiku na Večerní škole pro pracující na Vinohradech. Ačkoli ji učení bavilo, chtěla více využít své vzdělání. V roce 1962 nastoupila do Ústavu pro jazyk český ČSAV, kde začala používat matematické metody pro rozbory textů. Pracovala v týmu PhDr. Luboše Doležela, který se zabýval kvantitativním popisem soudobé češtiny. Po jeho odjezdu do USA přestalo být vedení oddělení matematickým metodám nakloněné, a proto se rozhodla pro změnu pracoviště.
V roce 1967 nastoupila do nově vznikajícího týmu výzkumu a racionalizace v Ústředí vědeckých, technických a ekonomických informací (ÚVTEI), které vedl Augustin Merta, zakladatel informační vědy v tehdejším Československu. Spolupráce na výzkumu systému vědeckých, technických a ekonomických informací (VTEI) v ČSSR byla pro Marii Königovou k velkým přínosem. Augustin Merta své vědecké pracovníky inspiroval k publikační činnosti – ÚVTEI vydávalo odborný časopis Československá informatika a učební texty. V ÚVTEI například také spolupracovala na experimentu vnímání odborného textu.
S Augustinem Mertou spolupracovala i po jeho nuceném odchodu z vedení ÚVTEI v roce 1970 na Filozofické fakultě UK, kde Augustin Merta prosadil zavedení oboru informačních věd. Marie Konigová začala v roce 1974 na nové katedře vědeckých informací a knihovnictví přednášet matematické metody v jazykovědném oboru nejdříve externě a od roku 1977 na plný úvazek s titulem PhDr., který získala v roce 1976.
„Pracovala jsem tam na té nejnižší úrovni jako asistentka, protože jsem samozřejmě nikdy nebyla v žádné partaji. Nabízeli mi také, abych vstoupila, ale řekla jsem jim, že to opravdu nepotřebuji,“ uvedla pro Paměť národa.
V roce 1980 získala titul CSc. obhajobou práce o možnostech použití matematických metod v informatice. Začala se také věnovat tématu kreativního a systémového myšlení, o kterém přednášela i po odchodu do důchodu.
Sametová revoluce otevřela Marii Königové nové možnosti. Absolvovala stáž na univerzitě v Torontu a v roce 1991 získala titul docent v oboru informační věda na základě habilitační práce na téma „Aplikace matematických metod v oboru vědecké informace a knihovnictví“. V roce 1993 se stala členkou nově zřízené Knihovny Akademie věd ČR a byla na dvouměsíční stáži Lyonu.
Svou profesní kariéru završila v roce 1994, kdy jako první žena v ČR získala titul profesor v oboru informační věda po obhajobě profesorské habilitace na téma „Dnešní pojetí bibliometrických metod“.
V letech 1994–2000 působila na Filozofické fakultě UK jako proděkanka pro studijní záležitosti. Kromě toho spolupracovala s Českým rozhlasem, pro který připravovala pořady rozhlasové akademie třetího věku.
Po odchodu do důchodu v roce 2003 nadále přednášela (pravidelně docházela do domova pro seniory Nová Slunečnice v Praze-Bohnicích) a účastnila se také motocyklových veteránských soutěží.
Soukromý život Byla vdaná za Jana Königa, po rozvodu se začala věnovat naplno vědecké činnosti. Vychovala tři děti – syna Petra (*1957) a dcery Barboru (*1958) a Janu (*1963).
Bibliografie KÖNIGOVÁ, Marie. Měření efektivnosti systémů VTEI. I. díl. Analýza chyb při selekci dokumentů. Ústředí vědeckých, technických a ekonomických informací: Praha, 1970. 83 s. KÖNIGOVÁ, Marie; LUDVÍKOVÁ, Marie; KRAUS, Jiří; TĚŠITELOVÁ, Marie. Pětijazyčný slovník z kvantitativní lingvistiky. Strojírenský informační ústav, Praha: 1970. 187 s. KÖNIGOVÁ, Marie. On Statistical Dependence in Syntax, Prague Studies in Mathematical Linguistics 3, Praha 1972, s. 44-61 KÖNIGOVÁ, Marie. Výpočetní metody výkonnosti informačních systémů. Praha: Československá informatika. Praha: Ústředí vědeckých, technických a ekonomických informací. Roč. 16. (1974), č. 4, s. 193–208. KÖNIGOVÁ, Marie. Knihovnická statistika. ÚVTEI – Státní technická knihovna. Praha: 1976. 88 s. MERTA, Augustin; KÖNIGOVÁ, Marie. Informační systémy ve vědecké práci. Vesmír. Praha: Academia. Roč. 57 (1978), č. 3. s. 80-82. ISSN 0042-4544. KÖNIGOVÁ, Marie. Kybernetika a jazykověda. Praha: Ústav pro jazyk český (Akademie věd ČR). Roč. 48 (1965), č. 4, s. 242-244. ISSN 0027-8203. KÖNIGOVÁ, Marie. On Statistical Dependence in Syntax. Prague Studies in Mathematical Linguistics. Praha 1972, č. 3, s. 44-61. SMETÁČEK, Vladimír; KÖNIGOVÁ, Marie. Vnímání odborného textu (Experiment). Československá informatika. Praha: Ústředí vědeckých, technických a ekonomických informací. Roč. 19 (1977), č. 2, s. 40–46. ISSN 0322-8509. KÖNIGOVÁ, Marie. Systémová analýza a modelování. ÚVTEI, Institut pro mimoškolní vzdělávání. Praha: 1978. 163 s. KÖNIGOVÁ, Marie. Kreativní a systémové myšlení. ÚVTEI, Institut pro mimoškolní vzdělávání. Praha: 1979. 128 s. KÖNIGOVÁ, Marie. Matematické a statistické metody v informatice: celostátní vysokoškolská učebnice pro stud. obor věd. inf. a knihovnictví. Státní pedagogické nakladatelství. Praha: 1988. 189 s. KÖNIGOVÁ, Marie; HÁNOVÁ, Eva. Vznik a vývoj informačních institucí v ČSR [dočasná učebnice]. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Praha: 1988. 214 s.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Čeští informatici Kategorie:Narození v roce 1931 Kategorie:Narození 6. srpna Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Paměť národa Kategorie:Žijící lidé Kategorie:Ženy