Henriette Díaz DeLille (11. března 1813 New Orleans – 17. listopadu 1862 tamtéž) byla americká řeholnice a zakladatelka kongregace Sester Svaté rodiny z New Orleans. Katolická církev ji uctívá jako ctihodnou.
Život Narodila se 11. března 1813 v New Orleans v Louisianě. Její matka Marie-Josèphe „Pouponne“ Díaz byla svobodná žena tmavé pleti z New Orleans, zatímco její otec Jean-Baptiste Lille Sarpy pocházel z Francie. Jejich vztah byl neoficiálním svazkem typickým pro tehdejší systém plaçage. Henriette měla bratra Jeana a další sourozence. náhled|Řeholnice z kongregace Sestry Svaté rodiny z New Orleans, kterou Henriette DeLille založila Její prarodiče z matčiny strany byli španělský obchodník Juan José Díaz a Henriette Laveau, kreolka tmavé pleti. Z otcovy strany pocházela z francouzské rodiny Sarpy. Rodina žila ve Francouzské čtvrti nedaleko katedrály sv. Ludvíka.
Matka ji vychovávala ve francouzské kultuře – učila ji literatuře, hudbě i tanci – a připravovala ji na život v systému plaçage, tedy na vztah s bohatým bělochem. Zároveň ji naučila ošetřovatelství a přípravě léčiv z bylin. Jako mladá míšenka se Henriette účastnila tzv. „quadroon bálů“, kde se setkávaly svobodné ženy tmavé pleti s bohatými bělochy hledajícími partnerky.
Henriette však byla vychována v katolické víře a postupně se přiklonila k hlubokému náboženskému životu. Odmítla styl života, který jí matka nabízela, a otevřeně vystupovala proti systému plaçage, který považovala za porušení svátosti manželství.
Velký vliv na ni měla sestra Marthe Fontier, která v New Orleans otevřela školu pro dívky tmavé pleti. Už ve 14 letech, v roce 1827, začala Henriette vyučovat na místní katolické škole. Postupně se stále více věnovala péči o chudé a jejich vzdělávání, což vedlo ke konfliktům s její matkou.
Svátost biřmování přijala v roce 1834. Během zahájení procesu jejího blahořečení byly nalezeny záznamy, které naznačují, že jako dospívající mohla porodit dva syny, oba jménem Henry Bocno, kteří však zemřeli v útlém věku. Podle archiváře se to mohlo stát ještě před jejím biřmováním. Její život po tomto období však svědčí o hlubokém obrácení a rostoucím zasvěcení Bohu.
Založení kongregace V roce 1835 utrpěla její matka nervové zhroucení. Ještě téhož roku ji soud prohlásil za nezpůsobilou a svěřil Henriettě správu jejího majetku. Po zajištění péče o matku Henriette prodala veškerý zbývající majetek.
V roce 1836 použila získané prostředky k založení malé, zatím neuznané řeholní komunity, kterou nazvala Sisters of the Presentation (česky volně přeloženo: Sestry od Uvedení – odkazuje na Svátek Uvedení Páně do chrámu). Původní skupinu tvořila ona sama, sedm mladých kreolských žen a jedna mladá Francouzka. Společně pečovaly o nemocné, pomáhaly chudým a vyučovaly svobodné i zotročené děti a dospělé. Přijímaly také starší ženy, které potřebovaly trvalou péči, čímž založily první katolický domov pro seniory v Americe.
Její bratr Jean byl její činnosti silně proti. Stejně jako ostatní členové rodiny mohl být považován za bělocha. Obával se, že aktivity jeho sestry v kreolské komunitě odhalí jeho původ bělošskému okolí. S Henriettou se odcizil a odstěhoval se s rodinou do jiné komunity v Louisianě.
Henriette čelila odporu i ze strany veřejnosti a části církve, protože tehdejší společnost byla silně rasově zaujatá a černošské ženy nebyly považovány za vhodné pro řeholní život. Kvůli těmto předsudkům nemohla vstoupit do žádné existující kongregace. Když založila vlastní, biskup Antoine Blanc jim nedovolil nosit řeholní hábit a povolil pouze soukromé sliby. Proto se dodnes diskutuje, zda byla Henriette za svého života plně uznána jako řeholní sestra.
V roce 1837 zajistil duchovní vůdce komunity Étienne Rousselon oficiální uznání kongregace Svatým stolcem. Henriette se stala generální představenou kongregace a byla druhou afroamerickou ženou v historii, která tuto funkci zastávala (po Mary Lange).
Přijala řeholní jméno Marie Terezie, ale všichni ji nazývali „matka Henriette“. V roce 1842 kongregace změnila název na Sestry Svaté rodiny (Sisters of the Holy Family).
Henriette DeLille zemřela v neděli 16. listopadu 1862 ve věku 49 let během americké občanské války, kdy bylo New Orleans obsazen vojsky Unie. Její přátelé připisovali její smrt životu plnému služby, chudoby a tvrdé práce. Ve své závěti propustila na svobodu otrokyní jménem Betsy, kterou vlastnila.
Proces svatořečení Proces byl zahájen 20. prosince 2004 v arcidiecézi New Orleans. Dne 27. března 2010 uznal papež Benedikt XVI. její hrdinské ctnosti.
Odkazy Reference
Externí odkazy The Hagiography Circle
Kategorie:Ženy Kategorie:Ctihodní Kategorie:Řeholnice Kategorie:Zakladatelé řeholních kongregací a institucí zasvěceného života Kategorie:Narození 11. března Kategorie:Narození v roce 1813 Kategorie:Narození v New Orleansu Kategorie:Úmrtí 17. listopadu Kategorie:Úmrtí v roce 1862 Kategorie:Úmrtí v New Orleansu