náhled|upright|Rytíři Kulatého stolu se chystají hledat Svatý grál (kresba, William Dyce 1849, Skotská národní galerie) Rytíři Kulatého stolu (, ) jsou legendární společenství krále Artuše, které se poprvé objevilo ve francouzské literatuře v polovině 12. století. Cílem tohoto řádu rytířů bylo zajistit mír v Artušově království po raném válečném období. V pozdějších letech byl rytířům Kulatého stolu svěřen úkol hledat mystický Svatý grál. Kulatý stůl, u kterého se scházejí, je symbolem rovnosti jeho členů, kteří sahají od panovníků a členů královské rodiny až po nižší šlechtice.
Různé příběhy o Kulatém stolu představují směsici rytířů z celé Velké Británie i ze zahraničí, z nichž někteří pocházejí dokonce i z oblastí mimo Evropu. Mezi nimi jsou často Artušovi blízcí i vzdálení příbuzní, jako například Agravain (synovec krále Artuše, syn jedné z jeho sester), Gaheris (další synovec Artuše, mladší bratr Agravaina) a Yvain (syn Artušovy poloviční sestry Morgany a krále Uriena ze země Gore), ale i jeho usmířené bývalé nepřátele, jako Galehaut (obr-rytíř, přítel Lancelota), král Lot (švagr Artuše, který byl regentem Británie mezi vládami Uthera Pendragona a Artuše) a král Pellinore. Několik nejvýznamnějších rytířů Kulatého stolu, mezi nimiž jsou Bedivere, Gawain a Kay, je založeno na starších postavách z řady velkých válečníků spojovaných s Artušem v raných velšských povídkách. Někteří, jako Lancelot, Perceval a Tristan, se objevují v rolích protagonistů nebo stejnojmenných hrdinů v různých rytířských romancích. Mezi známé členy Kulatého stolu patří bohabojný rytíř Galahad, který v pozdějších příbězích nahradil Percevala jako hlavního rytíře při hledání Svatého grálu, a Artušův zrádný syn a nepřítel Mordred.
První písemná zmínka o rytířích Kulatého stolu se nachází v díle Roman de Brut, které napsal normanský autor Robert Wace v roce 1155. Na konci 12. století měla díla autora rytířských románů Chrétiena de Troyes zásadní vliv na šíření artušovské legendy a představila mnoho pozdějších populárních hrdinů Kulatého stolu francouzskému i mezinárodnímu publiku. V artušovských prozaických cyklech ze 13. století, včetně kompilace francouzských a anglických rytířských románů Le Morte d'Arthur (Artušova smrt), kterou napsal Thomas Malory, vzniklý kompilací, se Kulatý stůl nakonec po odhalení Lancelotova cizoložství s manželkou krále Artuše, královnou Guineverou, rozdělí na mezi sebou válčící skupiny. Někdy Guinevera vystupuje se svým vlastním řádem mladých rytířů, známým jako Královnini rytíři. Některé texty také hovoří o jednom nebo dvou dalších menších stolech, určených pro nižší Artušovy rytíře, a o předchozích rytířích „Starého stolu“, které kdysi vedl Artušův otec Uther Pendragon. Příběh, který kolem roku 1200 představil Robert de Boron, se zaměřuje na mnohem dřívější členy „Grálového stolu“ – následovníky starověkého křesťana Josefa z Arimatie.
Počet členů Počet rytířů kulatého stolu (včetně krále Artuše) a jejich jména se v jednotlivých verzích publikovaných různými autory značně liší. Číslo se může pohybovat od tuctu až po potenciálně 1600 (počet míst u stolu), což uvádí anglický básník Layamon ve svém díle Brut (asi vzniklém mezi lety 1190–1215). Nejčastěji je však u stolu asi 100 až 300 míst, přičemž jedno místo bývá trvale prázdné. Počet tří set zvolil také anglický král Edward III., když se v roce 1344 rozhodl vytvořit svůj vlastní skutečný řád kulatého stolu na hradě Windsor.
V mnoha rytířských románech je více než 100 členů Artušova Kulatého stolu, například 140 nebo 150 podle knihy Thomase Maloryho Artušova smrt a asi 140 podle veršovaného románu Erec od Hartmanna von Aue. Některé zdroje uvádějí mnohem menší čísla, například 13 v romanci Didot Perceval a 60 v Le myreur des histors (Zrcadlo historie), kronice v próze od Jeana d'Outremeuse.
Chrétien de Troyes ve svém raném románu Erec a Enide uvádí přibližně 500 rytířů. Ve stejném díle Chrétien katalogizoval mnoho Artušových rytířů v sérii dlouhých seznamů jmen. ale pořadí se v každém z dochovaných rukopisů liší a žádný z nich se nepovažuje za autorovu původní verzi.
Vybraní rytíři Mezi známé rytíře patří:
král Artuš Bedivere Galahad Gawain Lancelot Mordred Perceval Tristan
Reference
Související články Artušovské legendy Kamelot
Externí odkazy Nová Akropolis: Král Artuš a rytíři kulatého stolu
Kategorie:Artušovské postavy Kategorie:Rytířské řády Kategorie:Středověk