Franciscus Bernardus Maria de Waal (29. října 1948 's-Hertogenbosch, Severní Brabantsko – 14. března 2024 Stone Mountain, Georgie, USA) byl nizozemsko-americký primatolog, etolog a vysokoškolský učitel.

Životopis

Dětství a mládí Narodil se v říjnu 1948 ve městě 's-Hertogenbosch v nizozemské provincii Severní Brabantsko manželům Jo a Cis de Waalovým. Spolu se svými pěti bratry vyrůstal ve městě Waalwijk. Již v dětství se intenzivně zajímal o zvířata, zpočátku nicméně zvažoval také studium fyziky a matematiky, jeho matka jej však přesvědčila vzhledem k jeho intenzivnímu zájmu o zvířata ke studiu biologie. V roce 1966 proto nastoupil na Radboudovu univerzitu v Nijmegenu.

Dále studoval na Univerzitě v Groningenu a na Univerzitě v Utrechtu, kde v roce 1977 získal pod vedením profesora Jana van Hooffa doktorát v oboru biologie se specializací v zoologii a etologii. Ve své disertační práci se zabýval interakcemi a vztahy mezi opicemi žijícími na ostrově Jáva v Indonésii, zejména pak jejich agresivním jednáním. Jeho velkou inspirací byl v této době nizozemský etolog Nikolaas Tinbergen.

Již během svého doktorského studia začal v roce 1975 pracovat na rozsáhlém projektu v Koninklijke Burgers' Zoo v nizozemském Arnhemu, ve které zkoumal tehdy nejrozsáhlejší kolonii šimpanzů držených v zajetí. V roce 1981 začal působit na Wisconsin National Primate Research Center při Wisconsinské univerzitě v Madisonu. V roce 1982 na základě výsledků svého výzkumu šimpanzů zveřejnil svou první publikaci zvanou Chimpanzee Politics. Ve své knize mj. jako vůbec první hovoří o problematice tzv. Machiaveliánské inteligence, šimpanzům připisuje emoce a schopnost úmyslného jednání, přičemž toto dílo následně významně přispělo na poli výzkumu šimpanzů a jejich chování.

Vrchol kariéry V 90. letech se de Waal přesunul na Emoryho univerzitu v Atlantě, kde začal působit na její Katedře psychologie, kromě toho se stal také ředitelem místního Emory National Primate Research Center. V této době se zaměřil na výzkum šimpanzů bonobo, v roce 1997 zveřejnil rozsáhlou publikaci s titulem Bonobo: The Forgotten Ape (česky doslovně Bonobo: Zapomenutý lidoop). Právě de Waalovy práce pomohly druh šimpanze bonobo zpopularizovat i mezi širokou veřejností.

V září 2013 začal de Waal na částečný úvazek působit jako honorární profesor na Univerzitě v Utrechtu, kterou sám v mládí absolvoval.

Dílo V posledních letech života sepsal knihy jako Are We Smart Enough to Know How Smart Animals Are? (2016; česky doslovně Jsme dostatečně chytří na to, abychom věděli, jak chytrá jsou zvířata?), Mama’s Last Hug: Animal Emotions and What They Tell Us About Ourselves (2019; česky Mámino poslední objetí: Co nám emoce zvířat prozrazují o nás samých) a Different: Gender through the Eyes of a Primatologist (2022; česky Odlišní: Jak nám primáti pomáhají pochopit naše genderové role).

Poslední dvě výše zmíněné publikace byly vydány také v českém překladu (Mámino poslední objetí: Co nám emoce zvířat prozrazují o nás samých z roku 2020 a Odlišní: Jak nám primáti pomáhají pochopit naše genderové role z roku 2024). Do češtiny byla pod názvem Dobráci od přírody v roce 2006 přeložena i jeho kniha s původním názvem Good Natured: The Origins of Right and Wrong in Humans and Other Animals z roku 1996. Další publikace jsou uvedeny níže v sekci vybrané knihy.

Výzkum Ve svém výzkumu primátů se jako jeden z prvních zaměřil zejména na jejich schopnost klamat a řešit konflikty, kdy například popsal schopnost šimpanzů se po proběhlém konfliktu usmířit. Dále se zaměřil na zkoumání zvířecí empatie a na problematiku morálního jednání zvířat, přičemž jedním z jeho nejcitovanějších článků se stala jeho publikace (kterou sepsal s jedním ze svých tehdejších studentů) pojednávající o problematice evolučního vývoje a neurovědy v oblasti empatie u všech savců včetně člověka. Zejména de Waalův výzkum o schopnosti šimpanzů se usmířit po proběhlém konfliktu byl z počátku kontroverzní a v odborných kruzích hojně diskutován.

V návaznosti na svůj předchozí výzkum se dále během své kariéry zaměřil na faktory, které primátům pomáhají tvořit sociální vazby; na rozdíl od dalších výzkumů v oblasti chování primátů se nezaměřoval na problematiku jejich vzájemného soupeření ve skupině, ale na problematiku jejich agresivního chování a na fenomén sociální dominance. Kromě šimpanzů (a specificky šimpanzů bonobo) se během svého výzkumu postupně zaměřil i na makaky, malpy a dokonce postupně čím dále více i na slony. Jeho výzkum v této oblasti se mezi širokou veřejností stal populární zejména díky jeho důrazu na srovnání chování primátů a lidí, kdy popisoval různé jeho podobnosti, odlišnosti i jeho vývoj.

Při svém výzkumu v oblasti empatie došel k závěru, že lidoopi a lidé jsou v zásadě jen různými druhy opic, přičemž mezi emočním prožíváním obou skupin našel významné podobnosti a hlavně evoluční kontinuitu. Na jeho výzkum v této oblasti navázala celá řada dalších odborníků, a to nejen z oblasti biologie, ale i psychologie či antropologie. V roce 2005 přišel s kritikou koncepce kultury a morálky jako tenké naučené vrstvy, která překrývá od přírody sobeckou povahu člověka. Tento kritizovaný koncept nazval v angličtině veneer theory (česky by bylo možné mluvit o teorii pozlátka).

V roce 2013 v souvislosti s výzkumem v této oblasti publikoval knihu zvanou The Bonobo and the Atheist (česky doslovně Bonobo a ateista), která diskutuje problematiku lidské morálky a vliv náboženství. De Waal v knize dochází k závěru, že morálka jako taková pramení z lidské přirozenosti, a náboženství považuje za výtvor lidské morálky.

De Waal je rovněž autorem pojmu anthropodenial, kterým popisuje odmítnutí možnosti připisovat zvířatům lidské vlastnosti. Tím se stavěl kriticky vůči antropomorfismu, přičemž sice uznával nevyhnutelnost vnímání světa z pohledu lidí jako takových, ale zároveň se snažil o jeho disciplinované a vědecky podložené užívání. Ve svých úvahách přitom vychází z principu evoluční parsimonie, který říká, že pakliže se zvířecí chování podobá lidskému, pak psychologické a mentální procesy v pozadí tohoto chování se pravděpodobně rovněž podobají.

Důležitý je i de Waalův pohled na jedinečnost člověka; sám totiž na základě zjištění ve svých výzkumech požaduje moratorium na hledání lidské jedinečnosti. Zmiňuje, že lidské chování a morálka tak, jak jej známe, nejsou výlučně lidskými vlastnostmi – velmi podobné prvky totiž spatřuje i u šimpanzů (morálka, emoce, inteligence, sociální chování, ...). Podle de Waala je navíc lidská snaha o nalezení jedinečnosti člověka jako druhu problematická i proto, že se během tohoto procesu fakticky jako lidé dopouštíme snižování důstojnosti všech ostatních živočichů, což nás posléze může při tomto uvažování dovést k ospravedlnění týrání, zneužívání a zabíjení zvířat. Z vědeckého hlediska navíc v otázce jedinečnosti a výlučnosti člověka de Waal nespatřuje smysl; naopak bychom se podle něj jako lidé měli spíše zabývat otázkou, jak se historicky vyvíjely mentální, kognitivní, sociální a další schopnosti napříč živočišnými druhy, včetně člověka. Hranice mezi člověkem a ostatními živočichy tak podle něj není pevná, spíše hovoří o kontinuálním vývoji bez náhlých propastných rozdílů v jeho průběhu.

Ocenění V roce 2009 mu byl na Universiteit voor Humanistiek v nizozemském Utrechtu udělen čestný doktorát. Další čestné doktoráty mu byly uděleny na americké Colgate University (2011), na Utrechtské univerzitě (2013), Radboudově univerzita v Nijmegenu (2017), Yaleově univerzitě (2018) a nakonec na Université Jean-Monnet-Saint-Étienne ve Francii. Byl také jmenován členem Královské nizozemské akademie věd (1993), Národní akademie věd Spojených států amerických (2004) a Americké akademie umění a věd (2008) a od roku 2005 se angažoval i v Americké filozofické společnosti. V roce 2010 mu byl udělen Řád nizozemského lva a v roce 2012 obdržel Ig Nobelovu cenu. Dále obdržel různá další ocenění, kromě USA a Nizozemska také ve Španělsku a v Itálii. Časopis Time jej v roce 2007 zařadil mezi 100 nejvlivnějších osobností světa. Za svou kariéru sepsal celkem 16 knih, které byly přeloženy do více než 20 světových jazyků.

Osobní život Frans de Waal byl ženatý, jeho partnerkou byla po 40 let Catherine Marinová. Od roku 2008 byl občanem Spojených států amerických. Zemřel dne 14. března 2024 na předměstí Atlanty v americkém státě Georgie ve věku 75 let na následky metastatické rakoviny žaludku.

Vybrané knihy Peacemaking Among Primates. Cambridge: Harvard University Press, 1989. ISBN 0-674-65920-1 Chimpanzee Cultures, Edited with Richard Wrangham, W.C. McGrew, and Paul Heltne. Foreword by Jane Goodall. Cambridge: Harvard University Press, 1994. ISBN 0-674-11662-3 Good Natured: The Origins of Right and Wrong in Humans and Other Animals. Cambridge: Harvard University Press, 1996. ISBN 0-674-35660-8 Bonobo: The Forgotten Ape. Berkeley: University of California Press, 1997. ISBN 0-520-20535-9 (spoluautor Frans Lanting) Natural Conflict Resolution. 2000 (spoluautor Filippo Aureli) Tree of Origin: What Primate Behavior Can Tell Us about Human Social Evolution, Harvard University Press, 2001. ISBN 0-674-00460-4 The Ape and the Sushi Master, Cultural reflections by a primatologist. New York: Basic Books, 2001. ISBN 0-465-04175-2 Animal Social Complexity: Intelligence, Culture, and Individualized Societies, Edited with Peter L. Tyack. Cambridge: Harvard University Press, 2003. ISBN 0-674-00929-0 My Family Album, Thirty Years of Primate Photography 2003 Our Inner Ape. New York: Riverhead Books, 2005. ISBN 1-57322-312-3 Primates and Philosophers: How Morality Evolved, 2006. ISBN 0-691-12447-7 Chimpanzee Politics: Power and Sex Among Apes (25th Anniversary ed.). Baltimore, MD: JHU Press; 2007. ISBN 978-0-8018-8656-0

Odkazy Reference

Externí odkazy

Frans de Waal Memorial anglicky

Kategorie:Narození v roce 1948 Kategorie:Narození 29. října Kategorie:Narození v 's-Hertogenboschi Kategorie:Pedagogové na Emoryho univerzitě Kategorie:Pedagogové na Univerzitě v Utrechtu Kategorie:Absolventi Univerzity v Utrechtu Kategorie:Profesoři Kategorie:Nizozemští biologové Kategorie:Etologové Kategorie:Primatologové Kategorie:Teoretici evoluce člověka Kategorie:Členové Americké akademie umění a věd Kategorie:Členové Národní akademie věd USA Kategorie:Nositelé Ig Nobelovy ceny Kategorie:Rytíři Řádu nizozemského lva Kategorie:Úmrtí v roce 2024 Kategorie:Úmrtí 14. března Kategorie:Úmrtí v Georgii Kategorie:Zemřelí na nádorová onemocnění žaludku Kategorie:Muži