Patrik Alí Pahlaví (; * 16. pařížský obvod) je íránský politik, člen svržené íránské dynastie Pahlaví a v letech 1954 až 1960 předpokládaným následníkem trůnu.Ali Pahlavi. About, Biography Facebook Podle tehdejší íránské ústavy byl prvním v pořadí nástupnictví na trůn. V roce 1960 se však narodil Kýros Rezá Pahlaví, jenž jej v tomto pořadí nahradil.
Raný život Narodil se v Paříži a je synem prince Alího Rezy Pahlavího a jeho manželky Christiane Cholewski (či Choleski), Francouzky polského původu (ačkoli o svatbě jeho rodičů, která se konala 20. listopadu 1946 v 16. pařížském obvodu, neexistují žádné záznamy). Jeho otec mu vybral irské jméno populární ve Francii, „Patrik“, a jeho matka mu vybrala muslimské jméno „Alí“, čímž se „Patrik Alí“ stalo jeho celým křestním jménem. Po narození byl pokřtěn. Christiane měla syna z předchozího manželství Joachima Christiana Philippa Pahlavího narozeného 15. září 1941.
Jeho otec byl druhorozeným synem Rezy Šáha, zakladatele přibližně 53 let vládnoucí dynastie Pahlaví a íránského šáha, což z Patrika Alího činí synovce posledního šáha Muhammada Rezy Pahlavího. Jeho otec byl předpokládaným dědicem trůnu svého bezdětného bratra. Po smrti svého otce při letecké havárii v roce 1954 se Patrik Alí Pahlaví stal nástupcem jako předpokládaný dědic.
V únoru 1955 se ocitl v centru sporu mezi svou matkou a strýcem, šáhem Muhammadem Rezou Pahlavím. Jeho strýc chtěl, aby byl jako následník trůnu zapsán do školy Maria Jose ve Švýcarsku, kde by získal „řádné dvorské vzdělání“, zatímco jeho matka jej chtěla vzít do Paříže, aby jí zůstal nablízku."Iranian Prince Absent". The New York Times. 22. března 1955. S. 2. Kvůli tomuto sporu byl umístěn do „ochranné vazby“ v Itálii, přičemž policisté hlídali jeho apartmá v hotelu Excelsior, dokud jeho matka neustoupila šáhovým požadavkům."Mother Drops Fight Over Iranian Prince". The New York Times. 19. února 1955. S. 3. V březnu jej matka odvezla ze školy, aniž by o tom věděla íránská ambasáda či švýcarské úřady.
Když se v roce 1960 jeho strýci narodil syn, přišel Patrik o své místo v pořadí nástupnictví na íránský trůn.
Když se na počátku 70. let vrátil do Íránu, veřejně se vyjádřil ke korupci v režimu svého strýce šáha. V roce 1975 byl zatčen a uvězněn ve věznici Evín, kde byl denně podrobován výslechům a psychickému mučení, včetně simulované popravy.
Exil Po íránské islámské revoluci a svržení šáha na počátku roku 1979 zůstal jediným princem, který v Íránu zůstal. Napsal: „Tam se názory duchovenstva na mou osobu rozcházely. Byli tací, kteří ve mně viděli nebezpečí návratu k dynastii Pahlaví, a tací, kteří ve mně viděli možné řešení. Čtyřikrát mě znovu uvrhli do věznice Evín a čtyřikrát mě moji stoupenci osvobodili.“ Odešel do exilu tři dny předtím, než měl stanout před soudem, kde mu hrozil trest smrti.
Po dobu čtyřiceti let se zabýval studiem a praktikováním řady náboženství a duchovních směrů, včetně taoismu, buddhismu (zen), hinduismu (advaita), judaismu, křesťanství a islámu.
V roce 1972 se oženil se Sonjou Laumanovou, s níž má celkem 3 syny: Davoud Pahlaví (* 7. července 1972), oženil se s Lucilií Da Fonsecou v roce 1998, mají 2 dcery: Solvène Pahlaví Elsa Pahlaví Houd Pahlaví (* 26. listopadu 1973), má 1 syna: Rafaël Pahlaví (* 2006) Muhammad Pahlaví (* 19. května 1976)
Odkazy Reference
Externí odkazy
Kategorie:Dynastie Pahlaví Kategorie:Íránští politici Kategorie:Uprchlíci Kategorie:Íránští emigranti a exulanti Kategorie:Narození 1. září Kategorie:Narození v roce 1947 Kategorie:Narození v Paříži Kategorie:Žijící lidé Kategorie:Muži