Marie Popelinová (16. prosince 1846 Schaerbeek – 5. června 1913 Ixelles) byla belgická právnička a feministická politická aktivistka. Spolupracovala s Isabelle Gatti de Gamond na rozvoji vzdělávání žen a v roce 1888 se stala první Belgičankou, která získala doktorát z práva. Poté, co jí bylo zamítnuto přijetí do advokátní komory, Marie Popelinová pokračovala v aktivní kariéře jako vůdkyně Belgické ligy za práva žen. Zemřela v roce 1913, aniž by se kdy stala členkou advokátní komory.

Životopis Marie Popelinováse narodila 16. září 1846 v Schaerbeeku nedaleko Bruselu do středostavovské rodiny. Jeden z jejích bratrů byl lékař, druhý armádní důstojník. Byla na tehdejší poměry velmi vzdělaná. Spolu se svou sestrou Louise učila v letech 1864 až 1875 v Bruselu v instituci, kterou vedla přední feministická učitelka Isabelle Gatti de Gamond. Neshody s Isabelle Gatti vedly k tomu, že se sestry přestěhovaly do Monsu, aby tam vedly novou dívčí školu. V roce 1882 se Marie Popelinová vrátila do Bruselu, aby vedla střední školu v nedalekém Laekenu, ale následující rok byla ze své funkce odvolána.

Ve věku 37 let se Marie Popelinová zapsala na Svobodnou univerzitu v Bruselu (nizozemsky Vrije Universiteit Brussel, francouzsky Université Libre de Bruxelles), kde studovala práva. Studium dokončila jako doktorka práv v roce 1888 a byla první ženou v Belgii, která tak učinila. Požádala o přijetí do advokátní komory, což by jí umožnilo zastupovat se u belgických soudů. Její žádost byla zamítnuta, ačkoli žádný zákon ani předpis výslovně nebránil přijetí žen do advokacie. Její odvolání k odvolacímu soudu v prosinci 1888 a v listopadu 1889 ke kasačnímu soudu byla neúspěšná, ale široce se o nich psalo v belgickém i zahraničním tisku.

V roce 1892 založila Ligu za práva žen, první feministickou organizaci v Belgii. Mezi další významné členy patřili Isala van Diestová (první praktická lékařka v Belgii) a Louis Frank (1864–1917), Popelinové spolužák, který se také zasazoval o právo žen vykonávat advokacii.

V roce 1897 Marie Popelinová zorganizovala mezinárodní ženský kongres v Bruselu, poté co se již v roce 1889 zúčastnila kongresu v Paříži, kde se setkala i s dalšími feministkami, jako například s Mary Wright Sewall. Právě na této akci vznikla myšlenka sjednotit belgické feministické a ženské asociace pod jednu národní zastřešující organizaci – myšlenku, kterou od roku 1888 prosazovala Mezinárodní rada žen. Až v roce 1905 se toho v Belgii podařilo dosáhnout založením Belgické národní rady žen (Conseil national des femmes belges) (CNFB), pro kterou spojily síly Liga za práva žen, Svaz belgických žen proti alkoholismu a Belgická společnost pro zlepšení postavení žen. Do roku 1913 se celkem jedenáct sdružení dohodlo na spolupráci, ale žádná společná iniciativa nevznikla, zejména ze strany politických stran. Zůstala prezidentkou CNFB po mnoho let.

Marie Popelinová se zúčastnila několika dalších mezinárodních ženských kongresů, včetně Mezinárodního ženského kongresu v Torontu v roce 1909, a dokonce sama zorganizovala další kongres v Bruselu v roce 1912.

Zasazovala se o právní rovnost žen v každodenním belgickém životě a svými významnými požadavky dosáhla řady zlepšení. V roce 1900 zákonodárný sbor udělil ženám právo vykonávat bankovní podnikání a v roce 1909 jim bylo uděleno právo na péči o děti a právo podílet se na rodinných rozhodnutích. Povinná školní docházka pro dívky však byla zavedena až krátce po její smrti, v roce 1914. Zatímco změna zákona ve Francii v roce 1900 umožnila Popelinové kolegyni Jeanne Chauvinové vykonávat advokacii, až v roce 1922 byly první Belgičanky přijaty do advokátní komory (s podmínkou, že jejich manželé s jejich praxí souhlasí). Konečně v roce 1948 byly ženy oficiálně rovnoprávné mužům.

Posmrtné uznání Od roku 1981 uděluje každých pět let nizozemsky mluvící Rada žen (Nederlandstalige Vrouwenraad) cenu Prix Marie Popelinové.

Objevila se na poštovní známce (1975 k Mezinárodnímu roku žen) a na pamětní minci v hodnotě 2 eura (2011, u příležitosti 100. výročí Mezinárodního dne žen, spolu s Isalou Van Diest).

Byly po ní pojmenovány ulice a veřejná místa, mimo jiné v Bruselu, Gentu, Hasseltu a Sint-Truidenu.

Reference

Kategorie:Belgičtí právníci Kategorie:Feministky Kategorie:Osobnosti na belgických poštovních známkách Kategorie:Osobnosti na mincích Kategorie:Narození 16. prosince Kategorie:Narození v roce 1846 Kategorie:Narození v Belgii Kategorie:Úmrtí 5. června Kategorie:Úmrtí v roce 1913 Kategorie:Úmrtí v Belgii Kategorie:Ženy