Friedrich Zickler, příp. též Fridrich Zickler (20. září 1829 Mariánské Lázně – 2. srpna 1899 Mariánské lázně), byl architekt a stavitel, působící v Mariánských Lázních, jejichž podobu výrazně ovlivnil.
Život
Narodil se v Mariánských Lázních, v rodině barvířského mistra Fridricha Zicklera a jeho manželky Terezie, rozené Mayerové.
Dne 9. března 1854 se oženil s Leontinou Ullmannovou, dcerou zemřelého hostinského z Mariánských Lázní Daniel Ullmanna. V letech 1855–1861 se manželům Zicklerovým narodili dva synové a dcera.
Příbuzensky byl Zickler spjat s předními lázeňskými hoteliéry, osobně znal řadu radních i starostů. Sám byl několik let zastupitelem i radním. Před nástupem o generaci mladšího Josefa Schaffera byl nejvýraznějším tvůrcem vzhledu Mariánských Lázní ve 2. polovině 19. století. V jeho stopách pokračoval syn Alexander. Nezachovala se žádná Zicklerova fotografie.
Působil nejen jako stavitel a architekt, ale časem i jako stavební expert magistrátu.
Dílo Friedrich Zickler patří k těm, jež se zásadně zasloužili o architektonickou podobu lázeňské části města Mariánské Lázně. Vynikal talentem, vkusem, uměřeností výrazových prostředků, smyslem pro vzhled i funkce staveb, citem pro jejich prostorové vztahy, pro jejich zasazení do kontextu okolní zástavby. Tvořil v době, kdy pozdně klasicistní a empírové lázeňské domy začaly dostávat nový vzhled, město se rozšiřovalo, menší penziony byly přestavovány do podoby vyšších hotelů a kdy vznikala řada novostaveb soukromého i veřejného rázu.náhled|Rozhledna Hamelika Výraznými pracemi jsou jeho stavby pro klášter v Teplé, novoklasicistní kolonáda Lesního pramene, dvoukřídlá kolonáda Karolinina pramene na hlavní promenádě, budova zasilatelství minerálky čp. 22 z roku 1878 za Křížovým pramenem (ředitelství akciové společnosti Léčebné lázně) nebo rozlehlá budova Slatinných lázní čp. 2, jíž dotvořil východní stranu Goethova náměstí. Jistě i kvůli pracím pro klášter se jeho pohřbu zúčastnil tepelský opat Clementso.
Z dochovaných soukromých budov patří mezi Zicklerova díla např. vila starosty Augusta Herziga čp. 62 (Vila Romano v Anglické ul.) či vila Waldschlössl/Koševoj (čp. 107) vedle divadla, kterou Zickler obýval se svou rodinou. Na dnešním Mírovém náměstí navrhl přízemní novogotickou kavárnu pro hoteliéra Josefa Dionysa Halbmayra. Tu později nahradil také zaniklý hotel Rozkvět, jehož byl Zickler rovněž autorem. Pro město Mariánské Lázně vedl výstavbu radnice, vyprojektované jiným architektem, v letech 1865–1868 navrhl a postavil městské divadlo (později ještě přestavěné) a v roce 1876 kamennou rozhlednu Hamelika (původně „Kaiserhöhe“).
Dílo v Mariánských Lázních náhled|Halbmayr's Haus, pozdější hotel Rozkvět náhled|Kolonáda Karolinina a Rudolfova pramene
Jako architekt
1846/1848 – Halbmayrova kavárna – novogotika 1866–1868 – městské divadlo – novorenesance (později přestavěno secesně) 1869 – pavilon Lesního pramene – klasicismus 1869 – lázeňský pension Waldschlössel, Třebízského ul., čp. 107 (od 1945 Tobruk, později Koševoj) – Zickler byl majitelem domu 1870 – přestavba Starých lázní 1870 – vila Patriot (původně vila Herzig/vila Augusta Herziga, též vila Kraus, Romano) – klasicismus 1870 – Halbmayr Haus/hotel Rozkvět – novorenesance 1872 – kolonáda Karolinina a Rudolfova pramene 1876 – rozhledna Hamelika 1878 – ředitelství Léčebných lázní – novorenesance 1880–82 – Slatinné lázně – novorenesance
Jako stavitel
1853–1857 – evangelický kostel 1879 – anglikánský kostel
Odkazy
Reference
Kategorie:Čeští architekti Kategorie:Narození v Mariánských Lázních Kategorie:Narození 20. září Kategorie:Narození v roce 1829 Kategorie:Úmrtí v roce 1899 Kategorie:Muži