Svatý Lambert, také Lambert z Lutychu, nebo Lambert z Maastrichtu, Lampert či Lambrecht (kolem 635 Maastricht — 17. září 705 Lutych) byl franský kněz, misionář a mučedník 7. a počátku 8. století. Jako kníže-biskup z Maastrichtu sídlil při dvoře franského krále Childerika II., po jeho smrti v roce 650 strávil sedm let v klášteře ve Stavelotu, po návratu do smrti opět v úřadu biskupa. 300px|náhled|Relikviář sv. Lamberta, v. 159 cm, Hans von Reutlingen (před 1512), pokladnice katedrály v Lutychu |300px|náhled|Oltář s novogotickým relikviářem sv. Lamberta, 1896, katedrála sv. Petra, Lutych
Život a legenda Lambert pocházel z urozeného rodu, v roce 670 se stal nástupcem svého strýce a učitele Theodarda v úřadu maastrichtského biskupa. Theodard byl zavražděn. Lambert sídlil na dvoře franského krále Childerika II., po jeho smrti se vlády ujal majordomus franského paláce Ebroin a vyhnal několik austrasijských osobností do exilu; Lambert byl sesazen z úřadu biskupa a uchýlil se do kláštera Stavelot (Stablo), kde žil až do Ebroinovy smrti v roce 682, odkud jej povolal zpět až král Pipin II. Prostřední, Ebroinův nástupce, a znovu jej dosadil do biskupství. Biskup Lambert údajně také spolupracoval se svatým Willibrordem při obnově diecéze a šíření křesťanství v Brabantu a Kempenu, včetně oblasti Toxandrie.
Smrt a hrob Biskup Lambert důsledně hájil imunitu církve vůči státní moci, proto byl 17. září, pravděpodobně v roce 705, dvěma najatými vrahy zabit ve svém domě v Lutychu (latinsky Leodium). Původně byl pohřben v hrobce svého otce v kostele sv. Petra v Maastrichtu, až kolem roku 717 dal jeho nástupce, biskup Hubertus, přenést jeho ostatky zpět na místo smrti, tehdy bylo biskupství přesunuto do Lutychu. Již předtím, v roce 714, se první legenda zmiňuje o „bazilice sv. Lamberta Mučedníka“, která byla pravděpodobně postavena na místě jeho vraždy v Lutychu.Acta sanctorum V., 518-617 Katedrála sv. Lamberta (Basilica sancti Landiberti), dokončená v roce 718, byla postavena nad Lambertovým hrobem a domem v Lutychu a brzy se stala místem zvláštní úcty k biskupu Lambertovi. Původně karolínský kostel byl postupně rozšiřován na otonskou bazilika a gotickou katedrálua, v níž Lambertovo mauzoleum existovalo až do zničení a zboření katedrály po Francouzské revoluci v roce 1794. Ostatky byly přeneseny do nového kostela sv. Petra v Lutychu, který byl povýšen na katedrálu, tam jsou ve dvou relikviářích vystaveny dosud.
Úcta a ikonografie Lambert je uctíván především v Německu, Belgii, Nizozemí a Francii, méně v Rakousku (benediktinské opatství St. Lambrecht), v Polsku, ale i v Anglii. Do českých zemí první dva ostatky sv. Lamberta získal císař Karel IV. a roku 1357 je daroval Svatovítské katedrále. Svátek sv. Lamberta slavili benediktini, byl také v českých kalendáriích a jeho jménem byli křtěni čeští chlapci od 14. století.
Gotického původu je kostel sv. Lamberta v Dačicích–Lipolci, dříve také v Brně-Žebětíně. Na vrchu Ticholovci u Přeštic bývala studánka sv. Lamberta se sochami svatých Lamberta a VojtěchaŘíčák, Václav Emanuel, Dějepis města Přeštic, Praha 1864, s. 193-194
Slaví se buď svátek jeho úmrtí 17. září, nebo translace ostatků 31. května. Někdy se Lambert uvádí jako patron chirurgů nebo zubařů.
Světec je zobrazován jako muž středního věku, bezvousý biskup, oděný v kasuli s palliem či v pluviálu s mitrou, berlou, knihou nebo mečem; od 14. století také ve scéně umučení, se dvěma vrahy, ozbrojenými mečem a dýkou, někdy mívá rozepjaté paže v gestu ukřižovaného. Jindy ho doprovází jeden či dva mladí jáhnové, jeho synovci Petr a Landoletus.
Výběr významných uměleckých památek Miniatura ve Stuttgartském Pasionálu z roku 1144 Kamenná křtitelnice s reliéfem ze 12. století v Ostercappeln LCI 7, s. 366 Nejstarší cyklus scén ze života sv. Lamberta, polovina 13. století, fresky v dómu v Trevíru Martyrium sv. Lamberta, malba na dřevě, z gotického diptychu Jana z Bruselu, 15. století, Muzeum Lutych Stříbrný relikviář ve tvaru polopostavy sv. Lamberta s biskupskými insigniemi, na šestibokém soklu s reliéfními scénami ze života a martyria, výška 159 cm, zhotovil Hans von Reutlingen, Cáchy před rokem 1512; pokladnice katedrály sv. Petra v Lutychu; mědirytina téhož relikviáře: Michael Natalis, 1653 Gotická socha sv. Lamberta, dřevo se zbytky polychromie, konec 15. století, Muzeum krásných umění, BruselLCI 7, s. 363, obr.1 Barokní socha sv. Lamberta, na oltáři sv. Jimrama v kostele opatství St. Lambrecht, Rakousko Relikviářová truhla s ostatky sv. Lamberta, přenesenými do nové katedrály sv. Petra v Lutychu, zhotovil zlatník Joseph Wilmotte, Lutych 1896
Odkazy
Reference
Literatura LCI 7 : Lexikon der christlichen Ikonographie, ed. Wolfgang Braunfels. Ed. Herder Basel-Rom-Freiburg-Wien 1992 (2.vydání), díl 7, s. 363–369 (G. Kiesel). Siegebert z Gebloux (1030-1112): Vita sancti Lambrechti 47 nefunkční odkaz SLEPIČKA, Martin. „Jeho svátek, dokud žil, velmi zbožně slavil…“ Kult sv. Lamberta v českých zemích od jeho prvních známých počátků za vlády knížete Vladislava I. do konce středověku. In: SLEPIČKA, Martin a MORÁVKOVÁ, Naděžda (eds.). Český kníže Vladislav I., západní Čechy a český stát za vlády Přemyslovců: k 900. výročí úmrtí zakladatele kladrubského kláštera Vladislava I. 1. vyd. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni, 2025, s. 374–398. . Dostupné online.
Externí odkazy
Kategorie:Římskokatoličtí svatí Kategorie:Pravoslavní svatí Kategorie:Francouzští svatí Kategorie:Němečtí svatí Kategorie:Středověcí světci Kategorie:Němečtí biskupové Kategorie:Němečtí misionáři Kategorie:Křesťanští mučedníci Kategorie:Narození v 7. století Kategorie:Narození v Maastrichtu Kategorie:Úmrtí v roce 705 Kategorie:Úmrtí 17. září Kategorie:Úmrtí v Lutychu Kategorie:Zavraždění duchovní Kategorie:Muži