Poporodní krvácení představuje významnou ztrátu krve po porodu. Jedná se o nejčastější příčinu úmrtí rodiček na celém světě, která postihuje zejména rozvojové země. Definice a kritéria pro diagnózu se značně liší. Světová zdravotnická organizace definuje poporodní krvácení jako „ztrátu krve o objemu 500 ml nebo více během 24 hodin po porodu“, ačkoli mezi kritéria pro diagnózu patří také příznaky šoku (nedostatečný průtok krve). Mírné krvácení po porodu je normální a nazývá se očistky. Rozlišit očistky od opožděného poporodního krvácení je obtížné.
Mezi počáteční příznaky a symptomy poporodního krvácení mohou patřit: zrychlený srdeční tep, pocit mdloby při vstávání a zrychlené dýchání. S rostoucí ztrátou krve může pacientka pociťovat chlad, může dojít k poklesu krevního tlaku a může se u ní objevit neklid nebo ztráta vědomí. V závažných případech může dojít k oběhovému kolapsu, diseminované intravaskulární koagulaci a smrti. Poporodní krvácení se může objevit až dvanáct týdnů po porodu.
Nejčastější příčinou poporodního krvácení je nedostatečná kontrakce dělohy po porodu; tato kontrakce za normálních okolností zastaví průtok krve, který během těhotenství zásobuje plod. Mezi další příčiny patří zadržená placenta, kdy se placenta po porodu nevyloučí, ruptura dělohy, děložního hrdla nebo pochvy nebo porucha srážlivosti krve. Ke vzniku poporodního krvácení dochází častěji u žen asijského původu, obézních žen, žen, které již v minulosti poporodní krvácení prodělaly nebo trpí anémií, žen, které porodily velké dítě nebo vícerčata, a u žen starších 40 let. Častěji se vyskytuje také po císařském řezu, u žen, u nichž byly k vyvolání porodu použity léky, u žen, u nichž bylo nutné použít vakuumextraktor nebo kleště, a u žen, u nichž byla provedena epiziotomie.
Prevence spočívá ve snaze omezit známé rizikové faktory, včetně zákroků souvisejících s tímto stavem (je-li to možné), a v podání oxytocinu k vyvolání děložních kontrakcí krátce po porodu. V oblastech s omezenými možnostmi lze místo oxytocinu použít misoprostol. Léčba může spočívat v podávání intravenózních tekutin, krevních transfuzí a ergotaminu k vyvolání dalších děložních kontrakcí. V případě, že jiná léčba nezabere, lze zkusit stlačit dělohu rukama. Tlakem na břicho je možné také stlačit aortu. Světová zdravotnická organizace doporučuje použití nepneumatického antišokového oděvu, který pomůže do doby, než bude možné provést další zákroky, jako je například operace. Ukázalo se také, že kyselina tranexamová snižuje riziko úmrtí, a proto se doporučuje podat ji do tří hodin po porodu.
V rozvojových zemích je poporodním krvácením doprovázeno asi 1,2 % porodů a v takových případech je úmrtnost rodiček přibližně 3 %. Poporodní krvácení je příčinou 8 % úmrtí matek při porodu ve vyspělých zemích a 20 % úmrtí matek při porodu v rozvojových zemích. Celosvětově dochází k asi 8,7 milionům případů ročně, které vedou k 44 000 až 86 000 úmrtí, což z něj činí hlavní příčinu smrti těhotných žen. Ve Spojeném království umírá na poporodní krvácení asi 0,4 ženy na 100 000 porodů, zatímco v subsaharské Africe umírá asi 150 žen na 100 000 porodů. Míra úmrtnosti ve Spojeném království výrazně klesá již od konce 19. století.
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Porod Kategorie:Příčiny úmrtí