Otto Tumlirz nebo Ota Tumlíř, pokřtěn jménem Otto Franz Carl Tumlirz (27. července 1890 Rožmberk nad Vltavou – 3. ledna 1957 Štýrský Hradec), byl rakousko-český psycholog a pedagog.
Život Narodil se 27. července 1890 v Rožmberku nad Vltavou jako jedno z dvojčat, sestra byla pokřtěna jménem sestra jménem Maria Antonia Aloisia Tumlirz. Dvojčata se narodila do rodiny doktora Carla Tumlirze, profesora na gymnáziu ve Vídni a nadporučíka armády a Marie Cathariny, rozené Maschkaové, pocházející z Kadaně. V roce 1917 byl adoptován uherským státním příslušníkem Johannem Schöberlem a zdvojil své příjmení na Tumlirz-Schöberl. Studoval ve Vídni a Štýrském Hradci, kde roku 1913 získal titul doktora filozofie. Během studií se stal členem Spolku německých studentů ve Štýrském Hradci.
V roce 1919 začal vyučovat ve Štýrském Hradci na tamním reálném gymnáziu a zároveň v Praze. Od roku 1930 působil jako profesor na univerzitě ve Štýrském Hradci, kde nahradil filozofa a pedagoga Eduarda Martináka. V letech 1936 a 1937 byl děkanem filozofické fakulty.
Byl oddaným zastáncem rasové ideologie nacistického režimu. Během nacistické éry se stal vedoucím Pedagogického semináře a v roce 1944 převzal nově založený Psychologický institut na Univerzitě ve Štýrském Hradci.
Po nuceném odchodu Karla Bühlera z Vídně v roce 1938 jeho katedru zpočátku obsadil Tumlirz. Nebyl však jmenován Bühlerovým nástupcem a profesorské místo 1. dubna 1939 převzal königsberský folklorista Gunther Ipsen. Psychologie tak ztratila svou nejdůležitější katedru v tzv. Ostmarku. Ipsen, který byl počátkem léta 1939 povolán do Wehrmachtu jako důstojník, však ve Vídni nikdy neučil. Po vypuknutí druhé světové války přesvědčil svého bývalého königsberského kolegu Arnolda Gehlena, aby se ujal profesury filozofie ve Vídni, a Gehlen byl nakonec v Ipsenově nepřítomnosti jmenován zastupujícím ředitelem Vídeňského psychologického institutu.
Také spolupracoval se salcburským oddělením armádní psychologie, kterému od 1. července 1939 vedl Heinrich Roth jako vědecký ředitel. Na oplátku byl Roth jmenován Univerzitou ve Štýrském Hradci zkoušejícím pro diplomovou zkoušku z psychologie.
Turmlirz nenechal nikoho na pochybách o své oddanosti národnímu socialismu. Již v září 1937 byl ilegálním členem NSDAP. V zimním semestru 1938 a 1939, v roce anšlusu, přednesl přednášku na téma „Vůdcovy myšlenky a jejich realizace ve Třetí říši “. Dne 27. května 1938 požádal o řádné členství ve straně a byl zpětně přijat k 1. květnu. V roce 1940 přednesl přednášku na téma „Antropologická psychologie na rasovém základě“ a v roce 1944 vedl „Rasová diagnostická cvičení“.
V červnu 1945 byl v rámci procesu denacifikace odvolán ze své univerzitní profesury a pobíral mírně snížený důchod. V roce 1948 byl pověřen působením jako psychologický konzultant pro Štýrský státní úřad pro péči o mládež a jako soudní znalec s úkolem psychologicky posuzovat obzvláště obtížné případy svěřenců státu. Od roku 1952 mu bylo opět povoleno učit. Jeho názory se nezměnily, o čemž svědčí jeho díla, která byla po válce znovu vydána pouze s drobnými úpravami. Patří mezi ně Antropologická psychologie, která se zmiňovala o psychologických rasových rozdílech, ačkoli Caesar nyní sloužil jako příklad místo Adolfa Hitlera.
Zemřel 3. ledna 1957 ve Štýrském Hradci. Je pohřben na hřbitově sv. Leonharda ve Štýrském Hradci.
Reference
Kategorie:Rakouští vysokoškolští pedagogové Kategorie:Rakouští psychologové Kategorie:Rakouští nacisté Kategorie:Členové NSDAP Kategorie:Narození v roce 1890 Kategorie:Narození 27. července Kategorie:Narození v Rožmberku nad Vltavou Kategorie:Úmrtí v roce 1957 Kategorie:Úmrtí 3. ledna Kategorie:Úmrtí ve Štýrském Hradci Kategorie:Pohřbení ve Štýrském Hradci Kategorie:Muži