Zrcadlový sál zvaný též Velká galerie nebo Galerie Ludvíka XIV. (francouzsky: Galerie des Glaces, Grande Galerie, Galerie de Louis XIV) je jednou z nejznámějších místností zámku ve Versailles. Nachází se v prvním patře centrální části paláce a jeho 17 oken směřuje na západ, do zámeckých zahrad. Proti každému oknu se tyčí stejně velké zrcadlo. Byl postaven během třetí fáze výstavby zámku, mezi lety 1678 a 1684. Nahradil velkou terasu a několik menších salonů. Zrcadlový sál je lemován Salonem války (Salon de la guerre) na severu a Salonem míru (Salon de la paix) na jihu. Je dlouhý 73 metrů, široký 10,50 metru a vysoký 12,3 metru. Nikdy nebyl nijak vytápěn. Architektem sálu byl Jules Hardouin-Mansart, Charles Le Brun vytvořil stropní fresky. Výroba zrcadlových povrchů byla první významnou zakázkou Manufacture royale de glaces de miroirs (dnes Saint-Gobain), sklářské továrny založené Jeanem-Baptistem Colbertem, jež prolomila benátský zrcadlový monopol v Evropě. Původní stříbrný nábytek byl roztaven roku 1689 pro financování devítileté války. Další nábytek byl zničen během francouzské revoluce. Ten dnešní pochází z 19. století. K původní výzdobě patří mramorové a porfyrové busty osmi římských císařů a sochy starořeckých a starořímských božstev a múz (jde o kopie, originály byly převezeny do Louvru). Rozloha i výzdoba v barokním stylu měly symbolizovat moc francouzského krále Ludvíka XIV. Jeho také oslavují Le Brunovy stropní malby. Sál proslul jako dějiště řady historických událostí, z nichž nejvýznamnější je vyhlášení Německého císařství roku 1871 a podpis Versailleské mírové smlouvy roku 1919. Konalo se zde také několik slavných svateb, například Ludvíka Francouzského a Marie Adelaide Savojské nebo Ludvíka XVI. a Marie Antoinetty. Zrcadlový sál zůstává vyhrazen pro oficiální ceremonie Francouzské republiky.
Reference
Kategorie:Versailleský zámek a park Kategorie:Barokní architektura