Inicializační soubor, neboli soubor typu INI, je typ konfiguračního souboru založený na prostém textu složeném z dvojic jméno=hodnota. Prvky jsou tedy dvojice oddělené znakem rovnítka (=, v kódování ASCII 0x3D) a jednotlivé dvojice jsou oddělené především znakem konce řádky. Pokročilejší varianty také umí oddíly uvozené jménem v hranatých závorkách, případně dokonce i hierarchii těchto oddílů.
Označení INI je důsledkem masového rozšíření tohoto typu konfiguračních souborů v systému MS-DOS, jehož souborový systém FAT používal třípísmenné přípony souborů a velká písmena a tyto soubory tedy končily příponou INI.
Příklad souboru typu INI
; last modified 1 April 2001 by John Doe [owner] name = John Doe organization = Acme Widgets Inc.
[database] ; use IP address in case network name resolution is not working server = 192.0.2.62 port = 143 file = "payroll.dat"
Rozšíření Soubory typu INI byly standardní formou konfigurace v operačních systémech Microsoft Windows až do verzí Windows 3.1x (v dalších generacích byly nahrazeny registrem Windows). Jiným příkladem systémového software, který inicializační soubory používá, je projekt systemd využívající tento formát pro popis svých služeb, a projekt freedesktop.org používající ho v souborech *.desktop. Další příklady software užívajího formát typu INI:
PHP – ve svém konfiguračním souboru php.ini Git – ve svém konfiguračním souboru .git/config Forgejo – ve svém konfiguračním souboru app.ini
Konkurenční a následnické formáty Kromě binárních konfiguračních formátů (jejichž příkladem je registr Windows) se časem etablovala řada jiných konfiguračních formátů, které jsou založené na prostém textu, tedy jsou snadno upravitelné textovým editorem. Některé programy používají konfiguraci postavenou na formátu XML, jiné zvolily formáty typu JSON, TOML nebo YAML.
Odkazy Reference
Externí odkazy Domovská stránka libconfini, otevřené knihovny pro zpracování INI souborů
Kategorie:Konfigurační soubory Kategorie:Souborové formáty