Uhersko-polská unie byla personální unie Uherského království a Polského království, k níž došlo v dějinách celkem dvakrát. Poprvé v letech 1370 až 1382 za vlády Ludvíka I. z rodu neapolských Anjouvců, podruhé 1440 až 1444 za Vladislava III. z dynastie Jagellonců. O jistém raném dosažení personální unie Polska a Uherska lze uvažovat také za vlády Václava III. z dynastie Přemyslovců, přestože délka jejího trvání byla jen pouhých několik měsíců v roce 1305 a narazila na odpor šlechty, takže Václav byl nucen se uherské koruny brzy vzdát.
Dějiny 1370–1382 náhled|upright=0.3|vlevo|Znak Ludvíka I. Na uherský trůn usedl Ludvík v roce 1342 a nástupnictví v Polsku mu zajistil jeho otec Karel I. o tři roky dříve smlouvou s polským králem Kazimírem III., který byl Ludvíkovým strýcem. Po jeho smrti se Ludvík stal v roce 1370 polským králem, čímž vznikla uhersko-polská personální unie. Na počest své korunovace podnikl křížovou výpravu proti Litevcům a dobyl Červenou Rus, kterou k nelibosti polské šlechty připojil k Uhersku. Za Ludvíkovy vlády dosáhlo Uhersko postavení evropské velmoci a prožívalo rozkvět. V roce 1374 zahájil Ludvík vojenskou výpravu proti osmanským Turkům a podařilo se mu zvítězit nad sultánem Muradem I. Přesto nedokázal znovu získat balkánská knížectví, která se v následujících letech od Uherska definitivně odtrhla. Ludvík I. Veliký zemřel 10. září 1382 bez mužského dědice. Po jeho smrti se dědičkou uherského trůnu stala starší Marie a dědičkou polského trůnu mladší Hedvika (Jadwiga).
1440–1444 Roku 1440 byl polský král Vladislav III. Jagellonský zvolen sněmem v Uhrách za uherského krále (jako Vladislav I.), ale nedosáhl tu všeobecného uznání. Roku 1443 zahájil společně s Janem Hunyadym zpočátku úspěšné křížové tažení proti osmanským Turkům a dobyl Niš a Sofii. Uzavřel s Turky příměří, které však porušil na naléhání papežského legáta Giuliana Cesariniho. Další vojenské akce skončily katastrofální porážkou křižáků u Varny v roce 1444. Král pravděpodobně v bitvě padl. Jeho tělo se nikdy nenašlo, je proto možné, že byl odvlečen do otroctví. Jeho nástupcem v Polsku se stal mladší bratr Kazimír. Uherský sněm uznal dědické nároky Ladislava Pohrobka a přijal ho za svého krále.
Odkazy Reference
Související články Ludvík I. Veliký Vladislav III. Varnenčik Krevská unie Polsko-litevská unie (1569–1795)
Kategorie:Dějiny Maďarska Kategorie:Dějiny Polska Kategorie:Středověké dějiny Maďarska Kategorie:Středověké dějiny Polska