Bazilika Saint-Aubin v Notre-Dame-de-Bonne-Nouvelle je katolická bazilika minor nalézající se v centru bretaňského města Rennes, na náměstí Place Sainte-Anne. Současná, doposud nedokončená stavba nahradila starší stejnojmenný kostel, který stával na tomtéž náměstí. Na baziliku minor byl kostel povýšen 6. srpna 1916 papežem Benediktem XV.

Poloha Budova se nachází v severní části centra Rennes, na severním okraji náměstí Place Sainte-Anne. Severní a východní fasádu lemuje ulice Contour Saint-Aubin. Západně položená ulice Rue de Saint-Malo ji odděluje od bývalého dominikánského kláštera (couvent des Jacobins).

Historické souvislosti Původní kostel, zbořený v roce 1904, se nacházel v severní části města vně tehdejších hradeb a zaujímal západní část dnešního náměstí Place Sainte-Anne. Existence chrámu je doložena již ve 12. století, ovšem jeho podoba pocházela převážně ze 17. a 18. století. Od 19. století se stal centrem kultu Panny Marie Dobré zvěsti (Notre-Dame-de-Bonne-Nouvelle), který byl původně spojen se sousedním klášterem dominikánů.

V dostavbě kláštera Notre-Dame-de-Bonne-Nouvelle, založeného Janem IV. Bretaňským po bitvě u Auray (1364), pokračoval bretaňský guvernér Guy XII. de Laval. Jeho přičiněním byl dokončen chór a část dormitáře a křížových chodeb.

Historie baziliky Křesťanský manifest v srdci města

Výstavba baziliky Panny Marie Dobré zvěsti byla součástí rozsáhlé vlny obnovy a modernizace farních budov ve Francii v období konkordátu. Tento trend se velmi výrazně projevil v renneské arcidiecézi. Současná stavba, vztyčená v dobách třetí republiky, nahradila původní farní kostel svatého Albína.

Podle tradice vděčil bretaňský vévoda Jan z Montfortu za své vítězství nad rodem Blois v válce o bretaňské dědictví přímluvě Panny Marie (šlo o rozhodující bitvu u Auray v roce 1364). Roku 1368 proto založil v Rennes dominikánský klášter, který brzy získal jméno „Dobrá zvěst“. Během 15. století se pak předmětem hluboké úcty místních věřících stal deskový obraz Madony s dítětem.

K této mariánské úctě se váže řada zázraků. V roce 1634 měla Panna Maria například zastavit morovou epidemii poté, co město přislíbilo zhotovit její votivní model z masivního stříbra. Podobně se traduje, že se Panna Marie Dobré zvěsti zjevila na nebi během ničivého požáru Rennes 23. prosince 1720. Tuto událost zachycuje malba v bazilice svatého Spasitele.

Původní stříbrný model města byl roztaven během francouzské revoluce. Po epidemii cholery v roce 1849 jej nahradil nový dar ex voto z roku 1861. Během pruské invaze v roce 1871 přislíbil arcibiskup Godefroy Brossay-Saint-Marc, že pokud město zůstane ušetřeno, daruje Panně Marii každého 8. září (na svátek Narození Panny Marie) památeční svíci. Tato tradice přetrvala dodnes. Samotný kostel svatého Albína byl 6. srpna 1916 povýšen na baziliku minor.

Urbanistický projekt jako základ nové čtvrti

Kostel svatého Albína (Saint-Aubin) vyrůstal v letech 1884 až 1904 podle návrhu městského architekta Jeana-Baptista Martenota. V roce 1895 převzal vedení stavby Emmanuel Le Ray, který pokračoval v díle svého předchůdce, přesto však zůstala budova nedokončená. Přestože kostelu chybí průčelní masiv a jeho vnitřní výzdoba je hotová jen zčásti, představuje v bretaňské metropoli vrcholnou ukázku novogotického stylu.

Původní architektův záměr byl součástí mnohem ambicióznějšího urbanistického plánu. Martenot počítal s celkovou přestavbou dnešního náměstí Place Sainte-Anne a proražením nové tepny skrz blok Champ-Jacquet, která měla prodloužit ulice rue de l'Horloge a rue de Châteaurenault. Přestože se tuto osu nepodařilo zrealizovat, demolice starého kostela svatého Albína umožnila výrazně rozšířit náměstí směrem na západ. Čtvrť navíc obohatil komplex školních budov od téhož architekta.

Martenot sice zamýšlel učinit z chrámu dominantu nové, tehdy se rozvíjející čtvrti, neváhal však kvůli tomu obětovat jeho tradiční orientaci – kněžiště (chevet) tak směřuje k severu. Oddělení kostela novou ulicí contour Saint-Aubin odpovídalo tehdejším hygienickým trendům v urbanismu a Martenotovi, jakožto městskému staviteli, umožnilo pracovat s monumentální perspektivou a přístupovými cestami. Absenci hlavního průčelí nakonec vyvážil vznik ulice rue de Bonne-Nouvelle, díky níž vynikl vstup do pravé příčné lodi, situovaný přímo v ose ulice rue Saint-Melaine a starého benediktinského opatství.

Novodobá historie

Vzhledem k tomu, že kostel svatého Albína je farním chrámem, v němž byl pokřtěn a do jehož farnosti náležel blahoslavený Marcel Callo, bylo zde po jeho blahořečení (4. října 1987 papežem Janem Pavlem II.) zřízeno trvalé pietní místo. Jeho součástí je i světcova socha.

Architektura Svědek novogotické renesance 19. století

Půdorys kostela svatého Albína se pokouší skloubit potřeby farního provozu s nároky poutního místa. Přestože stavba zůstala nedokončená, má podobu latinského kříže s prostorným chórem. Třípolní hlavní loď doplňují boční lodi, které umožňují plynulý pohyb věřících během bohoslužeb, což odpovídalo potřebám tehdejší lidnaté městské farnosti. Na loď navazuje výrazně vystupující příčná loď (transept), jejíž každé rameno tvoří dvě klenební pole. Chór, který plynule navazuje na trojlodní uspořádání hlavní části, je zakončen pětibokou apsidou. Jeho boční lodi slouží jako ochoz, jenž obchází liturgický prostor chóru a umožňuje přístup k závěru kostela – hlavnímu místu úcty k Panně Marii Dobré zvěsti. Sakristie a katechetický sál jsou umístěny v prodloužení transeptů podél prvních dvou polí.

Z hlediska vertikálního členění (elevace) má stavba dvě podlaží: úroveň arkád a horní okna. Bazilika byla postavena ve slohu vrcholné gotiky 13. století a čerpá inspiraci z katedrál v Chartres, Clermontu a Amiensu. Vliv těchto vzorů je patrný zejména v kresbě okenních kružeb: rozety v transeptu jsou přímou citací rozety ze západního průčelí v Chartres, zatímco vysoká čtyřdílná okna vycházejí z předloh v Amiensu. Celkový umělecký záměr architekta Martenota je však kvůli nedokončené sochařské výzdobě obtížnější plně docenit.

Dominantním dekorativním prvkem baziliky jsou vitráže. Většina z nich nese rostlinné motivy a pochází z dílen renneských mistrů sklenářů, bratrů Raultových a Lignela. V horních oknech apsidy a v několika kruhových medailonech (rondely) jsou však vyobrazeny scény spojené s kultem Panny Marie Dobré zvěsti. Další medailony zachycují výjevy z bretaňských dějin spojené s postavou vévodkyně Anny Bretaňské.

Galerie

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Historické památky v Bretani Kategorie:Vzniklo v 19. století Kategorie:Stavby v departementu Ille-et-Vilaine Kategorie:Baziliky minor ve Francii Rennes Rennes