Kateryna Mychajlivna Antonovyč, rozená Serebrjakova, (ukrajinsky: Катерина Михайлівна Антонович, Серебрякова, 23. října 1884 Charkov – 22. února 1975 Winnipeg) byla ukrajinská malířka, ilustrátorka dětských knih a profesorka dějin umění. Působila v ukrajinských ženských a společenských organizacích.
Studovala na Ukrajinské národní akademii umění v Kyjevě u Vasila Kryčevského a Michajla Bojčuka. Od roku 1923 pobývala v Praze, kde pracovala v Ukrajinském studiu výtvarných umění a v Muzeu osvobozeneckého boje Ukrajiny. V roce 1945 emigrovala do Kanady a od roku 1954 vedla vlastní školu kresby a malby. Její díla byla vystavována v Kanadě a ve Spojených státech amerických.
Život Kateryna Serebrjakova se narodila v roce 1884 v Charkově do rodiny člena městské rady. Studovala na Charkovské státní umělecké škole, ale studium kvůli nesouhlasu otce nedokončila. Později nastoupila na přírodovědný obor na První Pavlovově státní lékařské univerzitě v Petrohradě (tehdy Lékařský institut pro ženy) a studovala tam čtyři roky. Od raného věku se zajímala o ukrajinskou politiku a stala se členkou Ukrajinské revoluční strany (RUP). Po sňatku s Dmitrem Antonovyčem se přestěhovala do Kyjeva, kde navštěvovala kurzy malířů Vasila Kryčevského a Michajla Bojčuka na Národní akademii výtvarných umění a architektury. Později vyučovala kresbu na Pedagogickém institutu v Ržyščivě a ilustrovala několik dětských knih. vlevo|náhled|Muzeu osvobozeneckého boje Ukrajiny v Praze, cca 1920 V roce 1923 emigrovala spolu s manželem a dětmi Markem, Michajlem a Marynou do Prahy, kde pokračovala ve svém uměleckém vzdělávání v Ukrajinském studiu výtvarných umění. Ve studiu umění pokračovala na studijních cestách v Německu, Švýcarsku, Francii a Itálii. Vystudovala filozofii a umění na Ukrajinské svobodné univerzitě v Praze.
V letech 1927–1944 pracovala v Muzeu osvobozeneckého boje Ukrajiny v Praze. Pomáhala redigovat dětský časopis Našim ditiam a v letech 1929–1939 předsedala výboru ukrajinského dětského sirotčince v Poděbradech. Svá umělecká díla vystavovala v Praze, Berlíně a Římě.
V roce 1945 emigrovala ke své dceři do Kanady. V roce 1954 otevřela vlastní školu kresby a malby ve Winnipegu v Manitobě a pracovala tam až do své smrti v roce 1975.
Dílo Antonovyč používala různé výtvarné techniky – olejomalbu, pastely, akvarely a kresby. Ilustrovala dětské knihy, školní učebnice a časopisy. Jako aktivní členka několika ukrajinských akademických, společenských a ženských organizací pravidelně přispívala do ukrajinského tisku.
V roce 1917 vydávala spolu s manželem dětský časopis Vološky. V Praze pomáhala redigovat dětský časopis Našim ditiam, který sama ilustrovala. Malovala ilustrace pro časopis Veselka a redigovala překlady různých pohádek. Namalovala sérii portrétů kulturních osobností, mezi nimiž byli mimo jiné Bernard Berenson, Mychajlo Hruševskyj, Mykola Sadovskyj a Taras Ševčenko. Své portréty, krajiny a zátiší vystavovala v Kanadě a ve Spojených státech.
V roce 1954 vytvořila album ukrajinských lidových krojů, které vydala Ukrajinská ženská organizace v Kanadě. Album popisuje lidové kroje používané ukrajinskými ženami na Ukrajině i v zahraničí. Autorka ilustrovala každou část kroje, zahrnula vzorky oděvů z kozácké éry a nabídla stručný historický přehled ukrajinské kultury.
Její díla se nacházejí v muzeích, institucích a soukromých sbírkách na Ukrajině, v Česku, na Slovensku, v USA, Kanadě a Francii.
Reference
Kategorie:Ukrajinské malířky Kategorie:Ukrajinští emigranti a exulanti Kategorie:Ukrajinští vysokoškolští pedagogové Kategorie:Narození v roce 1884 Kategorie:Narození 23. října Kategorie:Narození v Charkově Kategorie:Úmrtí v roce 1975 Kategorie:Úmrtí 22. února Kategorie:Úmrtí ve Winnipegu Kategorie:Ženy