Richard Seemann (* 8. září 1933 Praha) je český novinář, publicista a politický komentátor, v letech 1997 až 2008 člen Rady Českého rozhlasu, v roce 1999 až 2004 předseda této rady a v letech 2004 až 2006 její místopředseda.
Životopis Narodil se v září 1933 v Praze do česko-německé rodiny. Má částečný židovský původ, jeho otec Bedřich zemřel během druhé světové války v roce 1942 v Koncentračním táboře Flossenbürg. Zúčastnil se Pražského povstání. Po konci války nastoupil na studium a v roce 1951 byl přijat do Československého rozhlasu, konkrétně do jeho redakce zahraničního vysílání. V roce 1953 se stal členem Svazu novinářů, později téhož roku byl nucen nastoupit povinnou vojenskou službu, na které setrval až do února 1956. Po návratu z vojny začal působit v německé redakci rozhlasu.
Později během své kariéry se stal členem rakouské redakce rozhlasu, posléze se stal pracovníkem zpravodajsko-publicistické rozhlasové redakce. V roce 1966 obdržel nabídku na cestu do Bonnu v Západním Německu pod podmínkou, že se stane agentem Státní bezpečnosti. Odmítl a vycestovat mu proto umožněno nebylo. V období normalizace vystoupil v roce 1970 z KSČ a začal nuceně pracovat v kotelně ve Fakultní nemocnici na Vinohradech. Během své práce v kotelně se mu podařilo složit státní topičskou zkoušku, později se stal zaměstnancem v železářství.
Po sametové revoluci Po sametové revoluci začal v březnu 1990 opět pracovat v Československém rozhlase, kde se stal šéfredaktorem domácího vysílání a později také ředitelem rozhlasu. Později působil v rozhlase jako poradce ředitele Petera Duhana a jako šéfredaktor rozhlasové zahraniční redakce. V roce 1993 sice odešel do důchodu, ale začal publikovat komentáře ve Svobodném slově. V letech 1997 až 2008 zastával funkci člena Rady Českého rozhlasu, v letech 1999 až 2004 byl předsedou a v letech 2004 až 2006 místopředsedou této rady (od února do května 2006 vykonával funkci předsedy rady). V závěru kariéry se stal zaměstnancem sekretariátu generálního ředitele Českého rozhlasu a glosátorem pro oblast německy mluvících států.
Je ženatý, se svou ženou Květou má syna Davida a dceru Danielu a také čtyři vnoučata. Je také autorem několika knih, jmenovitě Ghetto Litzmannstadt 1941-1944 (2000), Poločas války (2005), Cesta do Wannsee (2008). Absolvoval Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy.
Reference
Kategorie:Čeští novináři Kategorie:Čeští publicisté Kategorie:Čeští političtí komentátoři Kategorie:Členové Rady Českého rozhlasu Kategorie:Absolventi Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Kategorie:Narození v roce 1933 Kategorie:Narození 8. září Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Žijící lidé Kategorie:Muži