Slepoočky (Cumacea) jsou řád korýšů ze třídy rakovci (Malacostraca) a nadřádu váčkovníci (Peracarida). Skupina, jejíž popisnou autoritou je Henrik Nikolai Krøyer (1846), čítá k dubnu 2026 celkem osm čeledí: Bodotriidae, Ceratocumatidae, Diastylidae, Gynodiastylidae, Lampropidae, Leuconidae, Nannastacidae a Pseudocumatidae. Historicky byl počet klasifikovaných čeledí násobně vyšší.
Slepoočky dorůstají délky 0,1 až 2 cm, některé druhy bývají o něco větší. Svým vzezřením jde o obtížně zaměnitelné korýše: zatímco hlavu a tři hrudní články přerůstá masivní krunýř, protáhlý zadeček je naopak tenký. Jméno jim vynesla anatomie složených očí, které mohou zcela scházet, anebo splývají do jednoho orgánu. Slepoočky mají jednoduše stavěná kusadla, z hrudních článků srostlých s hlavou vyrůstají ještě tři páry příústních končetin neboli maxiliped (zvláště jejich první pár je složitě stavěný, včetně žaberních výběžků – epipoditů). Tělní přívěsky dále zahrnují až pět párů hrudních končetin neboli pereiopod, zadečkové končetiny neboli pleopody i koncové uropody. Pleopody však mívají jenom samci, přičemž i u nich je počet pleopod proměnlivý. Telson může být pevně srostlý se zadečkem, anebo volně pohyblivý. Podobně jako ostatní váčkovníci, i samice slepooček mají vak na vývoj mláďat neboli marsupium.
Slepoočky zahrnují asi 1 500 druhů a jde o kosmopolitně se vyskytující skupinu, rozšířenou zejména v mořských ekosystémech. Obývají biotopy od pobřeží až po hlubokomořské příkopy. Jejich potravu tvoří drobné organické částice, u čeledi Nannastacidae i protisté nebo drobní živočichové. Čas většinou tráví zahrabaní na rozhraní sedimentu a vody (místy i ve značných hustotách), dovedou však také plavat: některé druhy se zřejmě zapojují do denní vertikální migrace planktonu a samci rovněž ve vodě aktivně vyhledávají samice.
Fosilní záznam této skupiny je chudý. Výborně zachovalými jsou nicméně nálezy rodu Eobodotria původem z Kolumbie, staré 95–90 milionů let.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Rakovci