Herwig Bittner (1. června 1920 Opava – 22. srpna 1944 u Lublinu) byl vyznamenaný sudetoněmecký důstojník německého dělostřelectva za druhé světové války. Jako velitel útočného děla se stal nositelem Rytířského kříže za hrdinství v bojích na východní frontě. Narodil se a vyrůstal v českém Slezsku a na Moravě.
Mládí a studia v Československu Narodil se v Opavě (tehdy Troppau) v rodině obchodníka s rybami Johanna Bittnera a Heleny Schertlerové. V Opavě navštěvoval v letech 1926–1931 školu v Karlsauer-Straße (dnešní ulice Krnovská) a poté německé státní gymnázium. Byl aktivním sportovcem, členem opavského turnerského spolku a plaveckého klubu.
V roce 1935 odešel studovat na německou obchodní akademii do Brna. Po maturitě zde krátce pracoval jako daňový asistent. Jeho civilní kariéru ukončil nástup do armády dne 1. dubna 1940 k 28. dělostřeleckému pluku (Artillerie-Regiment 28).
Vojenská kariéra Po začátku invaze do SSSR sloužil u dělostřelectva, kde získal 29. února 1942 Železný kříž II. třídy. Dobrovolně se přihlásil k elitnímu útočnému dělostřelectvu a po výcviku byl 1. prosince 1942 povýšen na poručíka v záloze. Od března 1943 sloužil u oddílu útočných děl 270 (Sturmgeschütz-Abteilung 270).
Boje u Gomelu Zásadní okamžik jeho kariéry nastal během těžkých obranných bojů u běloruského Gomelu v lednu 1944. Jeho jednotka, 1./Sturmgeschütz-Brigade 270, byla přidělena k podpoře těžce zkoušené 296. pěší divize. Bittner byl vyslán se svými útočnými děly krýt ústup německých sil, ale po příjezdu na místo zjistil, že v sektoru nezůstala žádná přátelská pěchota.
Bittner se ocitl tváří v tvář útoku sovětské formace složené z tanků T-34 a těžkých tanků IS-2. Navzdory izolaci a nedostatku pěchoty se rozhodl zaútočit. Během souboje zničil 5 nepřátelských tanků a 2 motorizovaná protitanková děla. Útok tím zastavil a pozici udržel až do příchodu narychlo sestavených rezerv. Celkem se mu a dalšímu stroji podařilo ten den zničit 7 tanků bez vlastních ztrát. Za tento mimořádný výkon obdržel 18. ledna 1944 Rytířský kříž Železného kříže.
V této době již jeho jednotka spadala pod 1. brigádu lyžařských myslivců (1. Skijäger-Brigade). Kromě Rytířského kříže byl také nositelem stříbrného odznaku za zranění a vzácného rukávového štítku za zničení tanku (Panzervernichtungsabzeichen), který získal za zničení tanku T-34 v boji zblízka pomocí příložné nálože.
Poslední návštěva vlasti a smrt Jako čerstvý nositel vysokého vyznamenání strávil v roce 1944 čtrnáctidenní dovolenou v Brně a v rodné Opavě. Na opavském východním nádraží byl uvítán jako hrdina a slavnostně přijat na radnici. Od města obdržel obraz malíře Krusberskiho s výhledem na opavskou farní církev a radnici, který dnes patří do sbírek Slezského zemského muzea.
Herwig Bittner padl 22. srpna 1944 v Polsku u obce Kol. Gory (severozápadně od Lublinu) během protiútoku na cestě k Varšavě. Jeho útočné dělo, Sturmgeschütz bylo zasaženo sovětským protitankovým kanónem (PAK), přičemž celá posádka okamžitě zahynula. Je pohřben na německém vojenském hřbitově Siemianowice Śląskie v Polsku.
Vyznamenání Rytířský kříž Železného kříže – 18. ledna 1944 Železný kříž I. třídy – 16. listopadu 1943 Železný kříž II. třídy – 29. února 1942 Odznak za samostatné zničení tanku stříbrný Všeobecný útočný odznak Odznak za zranění stříbrný
Odkazy
Reference
Literatura BARTL, Anton W. & VERSTRAETEN, Bart. Die Ritterkreuzträger des Sudetenlandes: 1939-1945. Wolfgang Historica, 2015. SCHERZER, Veit & FARWICK, Werner. Die Ritterkreuzträger der Sturmartillerie 1939-1945. Verlag Veit Scherzer, 2011. FELLGIEBEL, Walther-Peer. Elite of the Third Reich. Helion & Company Limited, 2003.
Externí odkazy Pavel Hervíř, Železný Kříž a Československo, diplomová práce
Kategorie:Narození v Opavě Kategorie:Nositelé Rytířského kříže Železného kříže Kategorie:Narození 1. června Kategorie:Narození v roce 1920 Kategorie:Úmrtí v roce 1944 Kategorie:Sudetští Němci Kategorie:Německé osobnosti druhé světové války Kategorie:Úmrtí 22. srpna Kategorie:Muži