Vřídlovky (Thermosbaenacea) jsou řád korýšů.
Systematika Vřídlovky patří do třídy rakovci (Malacostraca) a nadřádu váčkovníci (Peracarida). Za překonanou se považuje systematika, kdy byly klasifikovány v samostatném nadřádu, již na začátku 21. století nebyl tento koncept používán. Počet druhů je dlouhodobě relativně stabilní: k roku 2003 bylo známo celkem 34 druhů v 7 rodech a 4 čeledích, k roku 2023 zůstávala situace podobná.
Následující systém používaný k dubnu 2026 vychází z WoRMS:
čeleď Halosbaenidae Monod & Cals, 1988 rod Halosbaena Stock, 1976 rod Limnosbaena Stock, 1976 rod Salishbaena Wagner & Reid, 2021 rod Theosbaena Cals & Boutin, 1985 čeleď Monodellidae Taramelli, 1954 rod Monodella Ruffo, 1949 rod Tethysbaena Wagner, 1994 čeleď Thermosbaenidae Monod, 1927 rod Thermosbaena Monod, 1924 čeleď Tulumellidae Wagner, 1994 rod Tulumella Bowman & Iliffe, 1988
Popis náhled|Stavba těla vřídlovky Vřídlovky jsou malí korýši s protáhlým tělem. Hlavu a několik hrudních článků jim překrývá relativně krátký krunýř neboli karapax, ovšem s hlavou srůstá jenom první hrudní článek. Na hlavových přívěscích vynikají různé štětiny. Z tělního článku přirůstajícího k hlavě vyrůstá jeden pár příústních nožek neboli maxiliped, které nesou také žaberní výběžky neboli epipodity. Oči zůstávají nevyvinuté.
Volných hrudních článků je 7, z každého vyrůstá jeden pár dvojvětevných končetin, které jsou svou stavbou jednoduché a postrádají epipodity. Zadečkových článků je 6, ale vyrůstají z nich pouze 2 páry končetin, které jsou jen krátké a jednovětevné. Počet hrudních a zadečkových článků odpovídá počtu běžnému u ostatních rakovců. Telson může být volný, nebo srůstá s posledním zadečkovým článkem do podoby tzv. pleotelsonu. Telson společně s dvojvětevnými přívěsky uropody utváří ocasní ploutvičku. Na rozdíl od jiných váčkovníků samice vřídlovek nemají váček na mláďata (marsupium) vzniklý z destiček hrudních končetin. Vajíčka namísto toho ukládají do hřbetního váčku odvozeného z karapaxu.
Ekologie náhled|Tulumella unidens Vřídlovky představují nepočetnou skupinu korýšů, jejíž zástupci pocházejí z regionu druhohorního moře (nebo jeho pobřeží) Tethys. První objevenou vřídlovkou se stala vřídlovka podivuhodná (Thermosbaena mirabilis), kterou nalezl francouzský zoolog Théodore Monod na začátku 20. let 20. století v termálním prameni v Tunisku. Tato vřídlovka žije ve vodě o teplotě 44–48 °C a při poklesu teploty vody pod 30 °C nepřežívá. Jiné vřídlovky byly objeveny na různých dalších lokalitách, od Izraele po Karibik, ovšem většina z nich již neobývá takto teplé vody. Charakteristický je pro ně spíše život v chladnějších sladkých vodách (často v podzemí, resp. v jeskyních), případně jsou mořské či tzv. anchialinní, tedy žijící v podzemních vodách napájených mořem, které mohou být stratifikovány na sladší povrchové a slanější hlubší vrstvy. Taková prostředí jsou často chudá na kyslík, z tohoto důvodu konkrétně karibský rod Tulumella využívá přímo anaerobní metabolické dráhy (ale založené na účinnější dismutaci malátu, ne na anaerobní glykolýze). Organické látky a odbourávání toxického sirovodíku pak asi zajišťují bakteriální endosymbionti. Vřídlovky však běžně přijímají potravu, v horkých pramenech drobné řasy, v jiných stanovištích malé organické částečky včetně rostlinného detritu.
Kvůli skrytému způsobu života se o vřídlovkách ví relativně málo, na povrch se dostávají například s vypumpovanou pitnou vodou či je sem vyplaví prameny. Navzdory omezeným informacím mohou být dosti hojné; například Tethysbaena relicta se zřejmě vyskytuje skrze celý podzemní systém vod riftového údolí Jordánu a Mrtvého moře.
Odkazy
Reference
Literatura
Externí odkazy
Kategorie:Rakovci