Plynojem typu MAN je typ plynojemu, který byl v panoramatu mnoha měst nepřehlédnutelnou dominantou pro svou výšku a hmotu. Díky jednotnému vzhledu - dvacetičtyřbokému hranolu - se stal synonymem pro nadzemní zásobníky plynu.
Vývoj plynojemů Principem prvních nízkotlakých plynojemů byl zvon, který plaval ve vodní nádrži. Pod zvon se napouštěl plyn a zvon se zvedal. Maximální zvednutí bylo omezeno - spodní okraj zvonu byl musel být ponořen minimálně 20 centimetrů. Při odběru plynu se zvon ponořoval do vody. Údržba těchto tzv. mokrých plynojemů byla jednoduchá, protože únik plynu znemožňovala vodní hladina. Nevýhody tohoto systému:
Velké pořizovací náklady. Pokud měl plynojem pojmout velké množství plynu, měl zvon velkou výšku. Velká výška zvonu vyžadovala vysokou hladinu vody, která umožňovala ponoření zvonu při vypuštění plynojemu. Plynojemy tak byly masívní a nákladné. Koroze zvonu, který byl vystaven vlhkosti Potřeba zabránit zamrzání vody
Nová generace Úsilí konstruktérů se obrátilo k vyloučení vodní nádrže z konstrukce plynojemů. Stěny navržených plynojemů byly nepohyblivé; změny objemu zajištoval pohyblivý píst. Zásadním problémem bylo utěsnění pístu vůči pevným stěnám plynojemu. Problém vyřešil Ing. Konrad Jagschitz z německé firmy Maschinenfabrik - Augsburg - Nürnberg (MAN) řešením, které bylo chráněno patentem č. US1275696A (Gas-Reservoir).
Utěsnění olejem Píst byl po obvodu opatřen žlábkem, který byl naplněný těsnícím olejem. Žlábek se musel svým tvarem přizpůsobovat nerovnostem stěn. Proto byl žlábek vyroben z textilu a jeho vnější hrana byla ke stěně plynojemu tlačena pákami se závažím. I přes důmyslný přítlačný systém docházelo k prolínání oleje, který stékal po vnitřních stěnách plynojemu. Nepřetržité prolínání oleje zabezpečovalo těsnost pístu i mazání stěn plynojemu, které umožňovalo hladší pohyb pístu. Olej byl také protikorozní ochranou. Pod stěnami plynojemu byly jímky do kterých olej stékal a byl čerpadly dopravován zpět do těsnícího žlábku a také do rezervní nádrže, která byla instalována pro případ výpadku proudu u motorů čerpadel. Plynojem objemu 150 000 m³ potřeboval k provozu 150 tun oleje.
Kvalita oleje Na kvalitu těsnícího oleje, někdy nazývaného dehtový olej, byly kladeny velké požadavky. Společnost MAN testovala různé dehty a směsi dehtu a dehtového oleje; výsledkem zkoušek byl dehtový olej s názvem „Gasometer Oil“. Zhoršení kvality způsobovaly fenoly a další příměsi plynu. Do plynojemu byl často vháněn plyn s obsahem vody, která pronikla do těsnícího oleje. Při poklesu teplot pak mohl olej ztratit viskozitu nebo v oleji vytvořit krystalky. Pro oddělení oleje a vody i v nejkrutější zimě se používalo předehřívací zařízení. U plynojemu v Havířově se problémy s dehtovým olejem za nízkých teplot řešily až během provozu. Byl vyprojektován ohřev oleje parní trubkou uloženou ve přímo ve žlábku.
Pokrokem bylo zavedení speciálně upravených minerálních olejů, které si zachovávaly tekutost v širokém teplotním rozsahu.
August Klönne Společnost „August Klönne" z Dortmundu podala dne 1. července 1926 patentovou přihlášku č. DE473314C, která obsahovala odlišnou konstrukci deskového plynojemu. Plášť plynojemu byl sestaven ze zakřivených dílů, které vytvářely téměř dokonalý válec. Spáru mezi pláštěm a pístem bylo snazší utěsnit. Řešení těsnění spočívalo v použití tuhého maziva, které nestékalo po vnitřních stěnách plynojemu. Společnost Maschinenfabrik Augsburg-Nürnberg patent tři roky napadala, protože se domnívala, že řešení „August Klönne" používá „posuvné tělo závěru", které bylo zmíněno v jejich patentu. Spor byl medializován; firmy uveřejňovaly svá stanoviska v tisku:
Společnost „August Klönne" zastávala názor, že bezvodý plynojem jako takový není patentově chráněn a že těsnost plynojemu vyřešily firmy odlišnými způsoby. Uváděla, že společnost August Klönne již obdržela objednávky na osm plynoměrů na základě svého patentu. Společnost „Maschinenfabrik - Augsburg - Nürnberg" uváděla, že patentový úřad (Reichspatentamt) uznal oprávněnost pouze jediného konstrukčního detailu patentové přihlášky společnosti „August Klönne".
Odvolací soud Patentového úřadu v Berlíně neuznal námitky MANu a dne 14. března 1929 patent společnosti August Klönne udělil.
Společnost MAN žalovala společnost August Klönne u Krajského soudu v Dortmundu za porušení patentu Nr. 281482 a požadovala 5 mil. říšských marek za utrpěnou škodu. Soud požádal dva bývalé členy odvolacího oddělení Německého patentového úřadu o předložení dvou samostatných znaleckých posudků. Vypracované posudky se shodovaly v závěru, že suché plynojemy vyrobené společností Klönne neporušují patent MAN. Krajský soud byl soud první instance a očekávalo se, že v případě nepříznivého rozsudku se MAN odvolá. Konečný závěr měl přinést až rozsudek Nejvyššího soudu Německé říše.
Etymologie Německé označení plynojemu „Wasserlose Gasbehälter" reflektovalo princip fungování plynojemu. Český překlad byl „bezvodý plynojem" a byl všeobecně používán. Časem se v češtině prosadil termín suchý plynojem. V německé terminologii došlo k posunu; k označení plynojemu s „pístem" se začal používat termín „Scheibengasbehälter" - diskový plynojem. V češtině se začal používat termín deskový plynojem.
Plynojemy MAN ve světě V roce 1913 začala v Oberhausenu stavba prototypu, který byl oficiálně uveden do provozu 31. prosince 1913. Stavbu provedl závod MAN v Gustavsburgu.
Po celém světě bylo postaveno 478 plynojemů společnosti MAN. V Německu se zachovalo asi 10 objektů z celkových 153 plynojemů. +Lokalitaobjem (m³)výškaprůměrpočet stěnzahájení provozuukončení provozupoznámkakonverzesouřadniceAusburg - Oberhausen (Bavorsko), městská plynárna1 6001615,6831. prosince 1915prototyp za železobetonuAusburg - Oberhausen (Bavorsko), městská plynárna100 0084,1452019542001AnoPoznaň191726. února 1926výbuchI. Neunkirchen (Sársko), Neunkircher Eisenwerk1207845193110. února 1933výbuchII. Neunkirchen (Sársko), Neunkircher Eisenwerk24197026. června 2020demolice pomocí výbušninyChicago, Peoples Gas Light and Coke Company566 00011485192821. května 1943náraz letadlaConsolidated B 24E - Liberatorhttps://aviation-safety.net/wikibase/100420Oberhausen (Severní Porýní-Vestfálsko), Gute-Hofsnungs-Hütte350 000117,5682419291988největší MAN v EvropěAnoVölklingen, Völklinger Hütte20UNESCOStuttgart - Gaisburg, „Gaskessel"300 000102,56924Dne 1. srpna 192921. února 1944spojenecký náletrekonstrukce po roce 194531. srpna 2021technická památka
Výroba v Československu Vítkovické železárny získaly licenci na stavbu bezvodých plynojemů patentu MAN. Po výbuchu plynojemu MAN v Poznani musel zástupce Vítkovických železáren, vrchní inspektor V. Kulka obhajovat kvalitu a bezpečnost plynojemů MAN. Pro městskou plynárnu v Praze-Michli postavily Vítkovické železárny v roce 1933 plynojem o velikosti 150 tisíc m³.
V období komunistického režimu znárodněné Vítkovické železárny, pod značkou Vítkovické železárny Klementa Gottwalda, dál vyráběly plynojemy MAN. Montáž prováděl podnik Hutní montáže. Úspěchy socialistické ekonomiky byly hlavním pilířem socialistické žurnalistiky. Výroba a montáž plynojemů českými národními podniky byla popisována jako nejlepší na světě. Prvenství bylo získáno pokročilými technologiemi jako svařování, na rozdíl od firmy MAN, která ještě plynojemy nýtovala, protože si na svařování netroufala. České plynojemy měly lepší parametry a překonaly výrobky firmy MAN. +Lokalitaobjem (m³)výškaprůměrzahájení provozuukončení provozudemolicepoznámkasouřadnicePraha-Michle150 0008453,81. června 19336. ledna 1961požárKladno-Kročehlavy, Huť Koněv150 00019542005Ostrava-Přívoz, koksovna Svoboda150 000Ostrava-Mariánské Hory, koksovna Jan Šverma150 00019632022Ostrava-Mariánské Hory, Vítkovické železárny150 00019392010od 14. června 2021nýtovanýOstrava-Kunčičky, NHKG150 000Havířov (Prostřední Suchá)150 00028. října 1955 (zkušební)1989od 1989Praha-Horní Měcholupy300 0001968Košice, Východoslovenské železiarne
Havárie V Poznani postavila firma MAN plynojem objemu 50 000 m³ v roce 1917. Dle ředitele plynárny byly problémy s těsněním již od roku 1918. V únoru 1926 byl povolán technik firmy MAN, aby provedl revizní prohlídku. Prohlídka neodhalila žádné vady, ale přesto byl plynojem preventivně vypouštěn. Dne 26. února 1926 došlo k výbuchu tohoto plynojemu.
Dne 10. února 1933 začal unikat plyn z přívodního potrubí plynojemu v Neunkirchenu (Sársko). Došlo ke vznícení plynu, plameny šlehaly do výšky 50 metrů a ohřívaly plášť plynojemu. Rozžhavený plášť způsobil únik plynu kolem těsnícího žlábku do prostoru nad píst plynojemu. Tam vytvořil výbušnou směs v poměru 8 : 9 (plyn : vzduch) a bylo jen otázkou času, kdy dojde k výbuchu. Výbuch měl tragické následky: 63 mrtvých a 170 zraněných.
V roce 1931 byl postaven plynojem o objemu 150 000 m³ v Praze-Michli. Měl dřevěnou střechu a nebyl vybaven rychlovýpustí. V roce 1958 bylo vyměněno plátno žlábku. V zimě 1960/1961 byla zaznamenána zvýšená činnost čerpadel na sekci 13 - 14, která byla způsobena trhlinou žlábku. Dne 6. ledna 1961 přijeli technici VŽKG, ale k opravě nepřistoupili, protože vznikl požár. Vzplála dřevěná střecha plynojemu a po prohoření nosných prvků se zřítila na píst. Nastal masívní unik plynu, který vzplál do výše 100 metrů. O havárii se psalo až v roce 1968, kdy byla na několik týdnů zrušena cenzura.
V lednu 1964 explodovalo zkorodované potrubí s vysokotlakým plynem několik desítek metrů od plynojemu Havířov. Uniklý plyn se vznítil od elektrického vedení vysokého napětí. Po jeho vyhoření bylo přistoupeno k opravám.
Reference
Kategorie:Plynojemy Kategorie:Průmyslové stavby