Mlýn Brněnec (dříve Brněnecký mlýn, Daubkův mlýn) je mlýn v Brněnci (čp. 24) v okrese Svitavy. Je součástí firmy Penam.
Historie Bývalý panský vodní mlýn čp. 6 v Brněnci na řece Svitavě vlastnili v polovině 19. století manželé Fischerovi. V roce 1854 ho od nich odkoupil poličský podnikatel Josef František Daubek, který měl v plánu areál sestávající také z pily, valchy a lámačky prosa přestavět na mandl s valchou pro konečnou úpravu tkanin, s nimiž podnikal (ve velkém dodával plátno a sukno pro rakouskou armádu). Tento plán se ale neuskutečnil, neboť rakouská armáda se v té době neúčastnila válečných konfliktů a přestala tak mít zájem o větší dodávky tohoto zboží. Roku 1858 se tedy Daubek rozhodl zcela přeorientovat své podnikání a začal se výhradně věnovat mlynářství.
náhled|Daubkova vila a Daubkův mlýn ve 20. letech 20. století V roce 1858 si Daubek nechal u obchodní soudu zapsat společnost jednotlivce „J. F. Daubek“ a začal s rozsáhlou modernizací brněneckého mlýna, jehož výrobní zařízení přestavěl pro technologii mletí americkým způsobem. Protože vodní tok Svitavy pro pohon mlecích strojů nepostačoval, přestavěl v roce 1865 mlýn na pohon parním strojem. Na druhém břehu řeky si nechal v roce 1872 postavit vlastní vilu. Po jeho smrti v roce 1882 převzal mlýn jeho syn Josef Šebestián Daubek, který se v otcově podniku angažoval již 11 let. V roce 1912 nechal firmu transformovat do společnosti s ručením omezeným „J. F. Daubek, parní mlýny, společnost s r. o. Brněnec“. Když v roce 1922 zemřel, převzal vedení firmy jeho syn Josef František Daubek. Ten ještě za otcova života zahájil velkou modernizaci mlýna. V letech 1921–1922 vybudoval největší továrnu na zpracování prosa v Čechách a zakoupil moderní stroje, kterými provoz mlýna plně automatizoval. V roce 1933 začal s výrobou ovesných vloček, v Československu ojedinělé, a přešel na elektrický provoz, neboť nechal parní stroje vyměnit za elektromotory. Kvůli rozsáhlé a nákladné modernizaci se však celá firma a Daubkova rodina značně zadlužila.
Po smrti Josefa Františka Daubka v roce 1935 převzal vedení společnosti jeho bratr Jiří Antonín Daubek. Tomu od roku 1938 pomáhal se správou jeho synovec Josef Bromovský. V říjnu 1938 byl Brněnec i s mlýnem obsazen německou armádou a stal se součástí pohraničí odstoupeného Německu v rámci Mnichovské dohody. V roce 1939 Jiří Antonín Daubek se svou rodinou emigroval do USA a řízení společnosti ponechal plně na Bromovském. Roku 1942 byla proti vůli majitelů nařízena do mlýna vnucená správa v čele s německým správcem Willym Grossem, která zde fungovala do konce druhé světové války v roce 1945. Protože se manželka a děti zemřelého Josefa Františka Daubka přihlásili za protektorátu k německé národnosti, vztahoval se na jejich společný podíl na rodinném a firemním majetku prezidentský dekret o vyvlastnění bez náhrady. Jejich podíl byl podle prezidentského dekretu z října 1945 znárodněn a do vedení nově vzniklého národního podniku spravujícího mlýn byl postaven Josef Bromovský. Po komunistickém převratu v únoru 1948 přišla rodina o majetek úplně.
V 50. letech 20. století byl Brněnecký mlýn začleněn do národního podniku Mlýny a těstárny sídlícího v Pardubicích. V letech 1970–1973 proběhla velká rekonstrukce mlýna. Po sametové revoluci v roce 1989 byl mlýn roku 1993 privatizován firmou Nobrs. V roce 2008 se jeho vlastníkem stala společnost Penam, která jej postupně začala modernizovat a nadále v něm mele obilí.
Odkazy Reference
Literatura
Externí odkazy
Mlýn Brněnec, vodnimlyny.cz
Brněnec Brněnec Kategorie:Brněnec Kategorie:Daubkové Kategorie:Agrofert Kategorie:Svitava