Arkadij (světským jménem: Grigorij Fjodorovič Fjodorov; 1784 Dmitrovsk – 20. května 1870 Alexandro-Svirský monastýr) byl ruský duchovní Ruské pravoslavné církve a arcibiskup oloněcký a petrozavodský.
Život Narodil se roku 1784 ve vesnici Dmitrovsk Vladimirské gubernie.
Absolvoval duchovní učiliště, po kterém byl přijat na Vladimirský duchovní seminář, kde poté vyučoval. Dne 18. května 1814 přijal mnišský postřih, 21. května diákonské svěcení a 24. května svěcení kněžské. V prosinci byl jmenován dozorcem vladimirských duchovních škol. O čtyři roky později byl povýšen na archimandritu s ustanovením představeným Bogoljubského monastýru.
V červnu 1823 byl ustanoven rektorem Mogilevského duchovního semináře a představeným Bogojavlenského monastýru v Orše. Následující rok vykonával funkci rektora Minského duchovního semináře a představeného Grazovského monastýru.
Roku 1825 se stal představeným Pinského monastýru a o dva roky později byl poslán jako rektor do Jaroslavského duchovního semináře.
Rozhodnutím Nejsvětějšího synodu a cara byl 15. února 1829 vysvěcen na biskupa orenburského a ufského. Biskupská chirotonie proběhla v chrámu Kazaňské ikony Matky Boží v Petrohradě. Dne 20. srpna 1831 byl převeden na permskou katedru.
Dne 6. ledna 1834 byl povýšen na arcibiskupa.
Dne 10. dubna 1851 byl ustanoven arcibiskupem oloněckým a petrozavodským.
Arkadij vedl v permské a oloněcké eparchii mimořádně horlivý a neúnavný boj proti starověreckému rozkolu, a proto se jeho literární činnost projevila především v nesčetných dopisech, poučeních a napomenutích, které byly publikovány v různých duchovních časopisech a měly polemický charakter. Snažil se působit na nejvlivnější staroobřadníky nejen silou donucení, ale i přesvědčováním, což přinášelo značné výsledky. Usiloval také co nejvíce usnadnit jejich přechod k jednotě s církví (tzv. „jednověří“), a pokud to bylo možné, zmírňoval přísná ustanovení. Na začátku jeho působení v permské eparchii existovaly pouze dvě jednověrecké farnosti, zatímco na jeho konci jich bylo již 70 z celkového počtu 179 v Ruském impériu. V letech 1836–1851 přivedl arcibiskup Arkadij k jednověří 40 863 lidí.
V letech 1854 a 1855 byl povolán k účasti na zasedání Nejsvětějšího synodu.
V Petrozavodsku se díky jeho vytrvalosti začala stavět monumentální nová katedrála a budova semináře, který od svého založení v roce 1829 neměl vlastní sídlo. Z jeho podnětu bylo roku 1858 ve městě Kargopol založeno „duchovní dívčí a sirotčí učiliště“, později přeměněné na Oloněcké eparchiální ženské učiliště a v roce 1874 přenesené do Petrozavodsku.
Dne 19. července 1869 byl penzionován a odešel do Alexandro-Svirského monastýru, kde také přijal velkou schimu a 20. května 1870 zemřel. Pohřben byl v kryptě Trojického chrámu pod oltářem.
Odkazy Reference
Kategorie:Muži Kategorie:Biskupové Ruské pravoslavné církve Kategorie:Ruští pravoslavní duchovní Kategorie:Narození v roce 1784 Kategorie:Narození ve Vladimirské oblasti Kategorie:Úmrtí 20. května Kategorie:Úmrtí v roce 1870 Kategorie:Úmrtí v Leningradské oblasti